NP č.371 > Pošli to dálŠvejkování s reformouMartina Křížková

Evergreen posledních dnů: penzijní reforma, startuje do své ostré části. Po dohodě v koalici se má již od podzimu zvýšit DPH jako kompenzace za budoucí výpadek v příjmech na straně státu. Vládní návrh ale provází tolik pochybností, že by si zasloužil výraznou proměnu ještě dříve než opustí stranické kuoláry.

 

Začalo to loňským prohlášením autorů reformy, že vyvedení peněz občanů k soukromým fondům vyšší důchody nezajistí, spíše naopak. A i jen udržení současného statutu quo bude díky této změně patrně dost stát. Náklady na reformu, které se budou pohybovat každoročně mezi padesáti až osmdesáti miliardami korun, se mají zaplatit právě skokovým zvýšením daně. V plánu je, že zcela bezprecedentně podraží potraviny, energie, léky, bydlení, knihy. Vše se děje ve velkém spěchu a bez jakékoliv veřejné diskuse.

Co nálož podobného rozsahu, může udělat se stagnující ekonomikou či jaké konkrétní dopady bude mít reforma na chudší spoluobčany, se nahlas vůbec neřeší. Stejně tak nejsou slyšet zcela legitimní otázky, zda je nutné zachraňovat budoucí české důchodce právě tímto způsobem. Ať již hovoříme o vyvedení části sociálního pojištění do náruče soukromých firem, či o touze hradit tento akt zavedením jednotné dvacetiprocentní sazby DPH. Navíc to vypadá, že zdražení přijde dříve, než vůbec reforma odstartuje. Již jen jako perlička pak působí, že ani jedna z vládních stran neměla podobné navýšení ve svém volebním programu.

Vládu k tomu všemu v současnosti stíhá jeden korupční skandál za druhým a veřejnost jednostrannému utahování opasků není nijak nakloněna. Člověk nemusí být ani ekonom, ani politik, aby si spočítal, že k dokonalosti má tato reforma opravdu daleko.

Co však udivuje nejvíc, je letargie samotných občanů. Vypadá to, že i přes značné a brzké důsledky, jež tento vládní počin má mít, se většina uchyluje k pasivitě černého humoru.

Je příjemné odlehčit situaci konstatováním, že žádný stát ve středoevropském prostoru zatím nemohl garantovat nikomu úspory déle než na dvacet let a někdy ani to ne. Není ale na čase spíše donutit politiky, aby dokázali vysvětlit a také opravdu obhájit, co vlastně dělají? A v případě, že se jim to nepodaří, se klidit do zapomnění?

 


autor / Martina Křížková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Bezvětří v českých lesích / Martina Křížková, Alexandr Budka > NP č.371 > Reportáž „Podnikání“ za hranicí zákona se v Česku zřejmě vyplácí. Případ cizinců zneužívaných při práci v lesích, na který upozornil NP letos v lednu, se policii stále nedaří úspěšně prošetřit. Stejně jako předchozí aktivity hlavních aktérů.   číst dále Komunismus pro 21. století / Petr Pospíšil > NP č.371 > Pošli to dál Lech Walesa, bývalý polský prezident a ještě předtím předák patrně největšího hnutí proti komunistickému režimu ve střední a východní Evropě, odborů Solidarita, překvapil. V reakci na události v severní Africe totiž prohlásil, že nastal „čas na komunismus pro 21. století“.   číst dále Věrný až za hrob? / Alexandr Budka > NP č.371 > Téma čísla Loajalita je horký tip do ankety o slovo roku, veřejný prostor zapleveluje vskutku intenzivně. Čemu to archaicky působící slovo vděčí za svou popularitu? Nic není náhoda, a tak se i za touto pochybnou módou skrývají znepokojivější příčiny než jen mediální sklon k floskulím.   číst dále Čtyři ve Čtyřlístku / Jan Němec > NP č.371 > Dějiny přítomnosti Můžete přísahat na komiksové příběhy Hellboye, Loba či těch se Sin City, můžete být pouze nahodilými čtenáři Zeleného Raoula nebo se nezajímat o kreslené seriály vůbec, ale Čtyřlístku se prostě nevyhnete. Protože byl první. A na dlouhou dobu jediný.   číst dále
celý archiv