NP č.360 > FejetonInteraktivní vyhořeníJan Stern

Moderátorka: Vítám docenta doktora kandidáta věd, s nímž si dnes v našem interaktivním pořadu budeme povídat o takzvaném syndromu vyhoření. Pane docente, vysvětlete naším posluchačům, co vlastně takový syndrom vyhoření je.

Doc. Dr. Csc: Ten pojem se používá od šedesátých let dvacátého století. Syndrom vyhoření se týká většinou reprezentantů profesí, které pracují s lidmi. Učitelů, lékařů, často bývá zaměňován s depresí či syndromem chronické únavy…

Moderátorka: Já vás přeruším, pane docente, protože máme na telefonu posluchače. Jste ve vysílání, dobrý večer.

Posluchačka: Tady Vachoušková, Libeň. Já vás moc zdravím, my se známe, paní Marie. Vínečko na Mělnickém zámku.

Moderátorka: Ano, vzpomínám si, moc vás zdravím.

Posluchačka: Já bych chtěla říct, že to vyhoření moc dobře znám, můj manžel je naprosto vyhořelý. Ale já mu vždy řikám: když si mě nevšímáš ty, já si nebudu všímat tebe. Jinak jste nejlepší rádio. Moc díky za váš kultivovaný projev, který se dneska už nevidí.

Moderátorka: Já vám děkuji moc, moc si tohoto hodnocení vážíme. Pane docente, myslíte, že by syndrom vyhoření mohl souviset i s partnerskými vztahy, jak naznačovala naše posluchačka?

Doc. Dr. Csc: Tak… Každá psychická porucha se dříve či později podepíše i na partnerském vztahu, to je jasné. Ale syndrom vyhoření je přeci jen trochu něco jiného, než si naše posluchačka asi…

Moderátorka: My už ale máme další dotaz. Slyšíme vás a těšíme se na vaši otázku.

Posluchač: Haló?

Moderátorka: My vás slyšíme, ale poprosíme vás: ztlumte si rádio.

Posluchač: Máňo, je to tam slyšet?

Moderátorka: My vás slyšíme, můžete položit svůj dotaz, přidat svou reakci. Jen si ztlumte rádio, ať nám nevzniká ozvěna.

Posluchač: Haló?

Moderátorka: Tak spojení se nám asi přerušilo. Nevadí. Já bych se vrátila k tomu, co jsme nakousli před chvílí a co jistě zajímá řadu našich posluchačů – syndrom vyhoření a partnerské vztahy.

Doc. Dr. Csc: Ano, já jsem v podstatě již naznačil, že těžiště toho problému je spíše ve sféře pracovní…

Moderátorka: Teď ale dáme slovo dalšímu volajícímu. Dobrý večer.

Posluchač: Já bych se chtěl zeptat, jestli je to taky syndrom. Když se dívám na ty americký krváky, tak je mi z toho vážně zle. A taky je mi zle z toho, že posíláme umírat naše vojáky do Afghánistánu…

Moderátorka: Myslím, že náš posluchač nakousl zajímavé téma – jakou roli mohou v syndromu vyhoření sehrát média, ta informační záplava kolem nás?

Posluchač: …Kolem toho šmejda obskakovali, kdybych šel do nemocnice já, tak se na mě každej vysere!

Moderátorka: Poprosím režii, aby nám posluchače stáhla, a já zopakuji svůj dotaz: média a syndrom vyhoření.

Doc. Dr. Csc: Myslím, že se nedá říci, že by média sehrávala v syndromu vyhoření zásadní roli.

Moderátorka: Tak to byla jednoznačná odpověď, já za ni děkuji a dodávám: nakonec televizi si může každý vypnout (smích).

Doc. Dr. Csc: Ano, to je nezpochybnitelné.

Moderátorka: Výborně. Já myslím, že je ten pravý čas na písničku.

Ladislav Štaidl: Tak blízko jsem tvá ústa měl, tak blízko, jak jen můžou být…

Moderátorka: A my jsme zpátky ve studiu, vedle mne sedí docent doktor kandidát věd – nezapomněla jsem na nějaký titul?

Doc. Dr. Csc: Nezapomněla.

Moderátorka: To jsem ráda (smích). Já připomínám, že naším dnešním tématem je syndrom vyhoření. V první části pořadu jsme analyzovali, co to vlastně syndrom vyhoření je. Nyní bych se zeptala: když posluchači na sobě syndrom vyhoření zpozorují, co mají dělat?

Doc. Dr. Csc: Pokud by opravdu měli pocit, že by snad syndrom vyhoření mohli mít – a já bych snad raději zopakoval některé jeho základní…

Moderátorka: Já vás přeruším, pane doktore, protože se k nám dovolal další posluchač. Jsme rádi, že voláte, a nasloucháme vám.

Posluchač: Prosimvás, lidé nenajdou klid, pokud se nenavrátí k víře svých otců. K Desateru! A také bych chtěl říct, že se dneska v rodinách málo zpívá…

Moderátorka: Ano, já moc děkuji. Tak, pane docente, může víra pomoci v léčení syndromu vyhoření? Vždyť už v evangeliu se píše: víra tvá tě uzdravila.

Doc. Dr. Csc: Ano, víra někdy pomáhá v léčení některých poruch, ale u syndromu vyhoření ten problém…

Moderátorka: Já se omlouvám, že vás přeruším, nezapomeňte myšlenku, ještě se k ní vrátíme, teď si ale poslechneme další dotaz. Připomínám, že nám stále můžete volat na 222 333 222. Máte slovo.

Posluchač: Já bych chtěl říct tomu pánovi, co se navážel do pana prezidenta Havla, aby se vodstěhoval na Kubu!

Moderátorka: Ano, to bylo jasné stanovisko, víc k němu asi netřeba dodávat.

Doc. Dr. Csc: Myslím, že ne.

Moderátorka: A já se na závěr zeptám: je syndrom vyhoření léčitelný? Ale poprosím vás o stručnou odpověď, protože máme už jen minutu.

Doc. Dr. Csc: Samozřejmě, že je. Není to snadné, ale existuje psychoterapeutická pomoc.

Moderátorka: Tak aspoň nějaká dobrá zpráva nakonec, v tomto trochu ponurém tématu. Já vám děkuji za vaše fundované názory, pane docente, a vám, milý posluchači, přeji pěkný zbytek večera. A nezapomeňte, že za týden jsme tu s naším interaktivním magazínem zas, tentokrát se podíváme na zoubek jaderné fúzi. Samozřejmě, už nyní se těšíme na vaše názory a dotazy.

Karel Gott: Oči má sněhem zaváté, v duši má chladný stín…

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Asistence nebo lidojem? / Alexandr Budka > NP č.360 > Pošli to dál Vláda pokračuje v úsporách a škrty přinášejí první oběti. Na internetu kolují žertovná fota policistů v žebřiňácích a hasičů převážejících hadice na kole. Lze očekávat, že tyto vlivné skupiny si nakonec finance vyvzdorují, vždyť i ministrovi může hořet dům. Hůř jsou na tom ti, jejichž práci nemá veřejnost denně na očích a místo životů zachraňují lidskou důstojnost hendikepovaných spoluobčanů.   číst dále Vítejte pryč / Andrea Novotná, Alexandr Budka > NP č.360 > Téma čísla Na adresu magistrátu padala v létě obvinění - tentokrát ale ne z finančních machinací. Byla ještě závažnější. Magistrát prý chce vyhnat pražské bedomovce do něčeho, co ze všeho nejvíc připomíná koncentrační tábor. Přehnané tvrzení? Pokud ano, pak jen trochu.   číst dále Anketa: Akční pán / Redakce > NP č.360 > Téma čísla Pěti kandidátům na post primátora jsme položili následující otázky: 1) Co si myslíte o akčním plánu? 2) Pokud vyhrajete volby, co uděláte pro bezdomovce?   číst dále Být většina je sexy / Andrea Novotná > NP č.360 > Pošli to dál „Proč bych měl litovat, že jsem ve svém domově národnostní většinou?“ ptá se na svém bilboardu Karel Novotný, kandidát na primátora Mostu za sociální demokraty. „Pryč s narkomany, bezdomovci a hernami,“ dělá mu ozvěnu ČSSD na Praze 5. A není až tak důležité, že z centrály strany promptně přicházejí výzvy, aby tu ostudu místní stranické buňky rychle schovaly.   číst dále

Nejčtenější články autora

Personal Švejk / Jan Stern > NP č.506 > Fejeton Když jste kdysi četli knížku a líbila se vám, mohli jste ji doporučit přátelům. Neměli jste jistotu, že se jim bude taky líbit, ale měli jste jistotu, že budou číst stejnou knihu jako vy. Platí to i dnes. Ale asi ne nadlouho. číst dále Stěrače? Stírají / Jan Stern > NP č.455 > Fejeton Občas se mě lidé ptají, proč nepíšu o politice, proč naši politickou elitu šetřím a uchraňuji před svými satirickými šlehy, k nimž jsem jako humorista takřka zavázán. Cožpak o to. Já bych šlehal. Já bych možná i vyloženě řezal. Potíž je, že politiku takřka nesleduji. Teda nesleduji – to je vám taková zvláštní věc, já televizní zprávy sleduji, ale vypínám při nich zvuk. číst dále 1985 / Jan Stern > NP č.512 > Fejeton Léto roku 1985 jsem trávil v tiché vesničce za Prahou. Centrem nedění zde byla malá samoobsluha Jednota a hospůdka u fotbalového hřiště, kde na stěně visel umaštěný zažloutlý plakát Jiřího Korna s nápisem Pragokoncert. Tam jsem chodil každé poledne na guláš a limonádu Broňa. číst dále Peklie, peklíčko / Jan Stern > NP č.458 > Fejeton Já jako fejetonista nejsem k ničemu zavázán. Na rozdíl od svých kolegů nejsem povinen zaznamenávat podstatné rysy epochy. Když chci, můžu psát klidně o beďarech. A můj pravidelný čtenář ví, že chci nezřídka. Leč občas se v epoše utrhne cosi tak podstatného, občas mineme tak epochální civilizační milník, že mi to nedá a začnu se hnípat v něm, namísto v pupíncích. A dnes je právě ta chvíle. Nemohu totiž nezaznamenat, že do našeho světa sestoupilo takřečené selfie, neboli selfíčko. číst dále
celý archiv