NP č.360 > Pošli to dálBýt většina je sexyAndrea Novotná

„Proč bych měl litovat, že jsem ve svém domově národnostní většinou?“ ptá se na svém bilboardu Karel Novotný, kandidát na primátora Mostu za sociální demokraty. „Pryč s narkomany, bezdomovci a hernami,“ dělá mu ozvěnu ČSSD na Praze 5. A není až tak důležité, že z centrály strany promptně přicházejí výzvy, aby tu ostudu místní stranické buňky rychle schovaly.

 

ČSSD v tom není sama. ODS má Řápkovou, rovněž zemanovci se vybarvili nenávistnou kampaní proti závislým na drogách „v zájmu našich dětí“. Právě u sociální demokracie ale kopání do sociálně slabých zarazí nejvíce. Proč se strana, která tolik mluvila o solidaritě, najednou snaží přiživit na jejím ničení?

Samozřejmě můžeme odpovědět, že to nejsou opravdoví sociální demokraté, že se jedná o prospěchářské politiky, kteří se snaží podbízet. Že se nechali zvábit sirénami politického marketingu a nyní dělají politiku podle volebních průzkumů. Takové vysvětlení ale mnoho nevysvětluje. Každý politik musí z profese předstírat. Paroubek také nebyl plebejcem a dokázal jej přitom skvěle zahrát – hrál ovšem sociálnědemokratického plebejce, ne xenofoba. Ano, reagoval na poptávku voličů, ale také ji spoluvytvářel. Co se to s ní dnes stalo?

Sociální demokracie mohla dlouho těžit z představy, že západní Evropa představuje zónu ekonomického růstu, zvětšujícího se bohatství a zvyšujících se platů. „Zdroje jsou“, zbývá je správně rozdělit. Je tu ale krize, čas úzkosti a obav. Mnohem snazší než hledat optimistickou a přitom sociálně spravedlivou vizi pro takovou dobu je přidat se k ukazování prstem na ty, kteří nám náš blahobyt údajně projedli. Plivnout si spolu s většinou je pohodlnější než se ocitnout v menšině. Nepřizpůsobiví živlové a nepoučitelní radikálové, kteří se sešli roku 1878 v břevnovské restauraci U kaštanu, aby tam založili sociálně demokratickou stranu, ovšem věděli, že opravdoví sociální demokraté musejí někdy čelit předsudkům a zastávat nepopulární názory. Kolik to ví jejich následovníků?

 


autor / Andrea Novotná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv