NP č.355 > Téma číslaŽena nemusí mít cílMartina Křížková

Píše jednoduše o svých pocitech a snaze pochopit, co vlastně znamená být sama sebou. Odkazuje na andělskou magii, jiný porod i krmivo pro kočky. Její webové stránky už navštívilo devadesát tisíc lidí. Iva Uhlířová z Ústí nad Labem je skoro čítankovým příkladem renesance českých žen.

 

Web o hledání vlastního ženství máte už skoro tři roky, co vás vedlo k jeho založení?

Byla jsem na mateřské a měla jsem potřebu něco dělat, a také jsem chtěla nějak formulovat to, o čem jsem si povídala se svými kamarádkami.

 

A o čem se povídá s kamarádkami?

Řeší se především vztahy, děti, peníze a běžné každodenní záležitosti. Mně samotné se nedařilo tak úplně ve vztazích, jak bych si představovala. Nutilo mě to klást si spoustu otázek. Postupem času jsem si uvědomila, že mi chybí něco velmi podstatného. Ačkoliv jsem v ženském těle, tak se vlastně chovám a přemýšlím především jako muž a něco důležitého tím ztrácím. Začala jsem své ženství hledat, zjišťovat, co to vlastně je. Dobře jsem věděla, že to není dokonalý make up, ideální figura, ani to, že mám manžela a dítě. Ale už jsem nevěděla, jaké by mělo vlastně být. Dodnes jsem v procesu objevování.

 

Co si pod slovem ženství mohu představit?

Ještě jinak: Co dělá ženu silnou? Zatímco muž spíše myslí, žena cítí, to je její silná stránka. Myslím tím cítit sama sebe, umět vnímat své tělo a chápat, jaké mám pocity v určitých situacích a podle toho se nějak rozhodovat. Ženy v průběhu emancipace pocity odsunuly jako něco, co jim komplikuje život, co je vůči mužům činí zranitelnými. Začaly primárně používat mužské nástroje: myšlení, rozum. Jenomže v tu chvíli žena ztrácí sama sebe, svoji sílu, své ženství. V současnosti dle mého ženy nemají příliš šanci se zastavit, nejsou přítomny ve svém těle a ani nemají čas si to uvědomit. A když už si to náhodou uvědomí, tak si myslí, že by jim změna přinesla jen další potíže. Řeší peníze, povinnosti, děti a nakonec se rozhodují podle rozumu. Pak jsou prázdné, vyčerpané, vyprahlé.

 

KLID A TICHO

Podle vás potlačování ženství úzce souvisí s pozvolnou emancipací, šlo to ale jinak?

Nešlo. Vývoj byl dle mého v pořádku. Vždy, když dochází ke změně, se jde z extrému do extrému, než se věci usadí v jakémsi středu. Je ale na čase to zase trochu vyrovnat. Myslím si, že nastává doba, kdy se vztahy mezi muži a ženami začínají přirozeně utvářet na rovnocenném základě.

Dnes už ženy nemusí obhajovat svoji inteligenci nebo duševní schopnosti, i když samozřejmě v malém určité nerovnosti přetrvávají. Aby žena uspěla, musela ovšem přijmout mužské vzorce, pravidla, která nebyla nastavena pro ni. Vstoupily jsme do společnosti, která je mužská. Musíme hrát podle jejich pravidel a ta jsou pro nás značně nevýhodná. Nikdy v nich nemůžeme úplně uspět nebo jen za cenu obětí a ztrát někde jinde.

 

Některé feministické proudy říkají, že ženy jsou dnes silné právě proto, že se jim podařilo vstoupit do mužského světa a přitom si ponechat svoji ženskou část.

Jde o pořadí. Nejprve si musím uvědomovat, jak se v tu kterou chvíli cítím a teprve pak používám mužské kvality, například rozum, abych se rozhodla. Když opravdu vím, jak mi je, mohu zapojit svoji inteligenci, racionalitu, odvahu a něco udělat nebo neudělat, protože k ženství patří i to, že nemusím pořád něco dělat a řešit.

Je v něm přítomna i důvěra v zastavení se. S přijetím mužského principu si ženy často myslí, že když nejsou výkonné, tak selhávají. K ženě patří ale právě to, že klidně zůstane sedět a je sama v sobě, protože ženský princip je pasivní. V klidu a tichu se teprve rodí pravé ženské kvality.

 

Jaké to podle vás jsou?

Citlivost, empatie a především tvořivost. Ta je nejsladší plod ženství. Žena, když je v kontaktu sama se sebou, může tvořit, protože cítí, že dělá právě to, co v daném okamžiku dělat má. Je k tvorbě předurčena: od rození a vychovávání dětí, což je samozřejmě také forma tvořivosti, přes malování obrazů až po kultivaci veřejného prostoru. Ženství je na vedlejší koleji, protože ženské kvality jsou hůře definovatelné než mužské, málo logické a strukturované. Muži potřebují struktury, logiku, racionální vnímání. Jejich svět je čitelný a vyhraněný, ženský svět je vlastně taková beztvarost, nepředvídatelnost, plynutí.

 

REVOLUCE V DOMÁCNOSTI

Nedají se mužské a ženské kvality přeci jen skloubit?

Není jistě účelem, aby převládala ženská energie nebo mužská, ale aby do toho každý vnesl to své. Když muži uplatní svoji sílu, aktivitu a odvahu a ženy do společného prostoru vnesou schopnost cítit a vnímat věci se smyslem pro celek a více intuitivně a v souvislostech, společnost bude vyvážená.

 

To znamená jaká přesně?

Zmírnilo by se například soutěžení, to je mužská kvalita. Boj o moc by zůstal tam, kde nikomu a ničemu neubližuje, například ve sportu. Učila jsem několik let. Od první třídy se soutěží o to, kdo je lepší. Kdyby se uplatnil ženský princip, byla by škola více o pomoci a spolupráci. V mužském světě se musí dokazovat, že jsem silnější, ale tím pádem také, že ten druhý je slabší. Existuje tu radost a pocit úspěchu na úkor někoho jiného. Kdyby se toto vytratilo z každodenního života, tak by nakonec i politika obsahovala méně boje a soupeření. Méně pachtění se za nějakým cílem, žena prostě nemusí mít žádný cíl.

 

Co by pak bylo s pokrokem?

Toto by byl pokrok, ne? Jestli mluvíme o technologiích, to je mužský pokrok. Pojďme ale pěstovat vztahy, ve kterých za ním hluboce zaostáváme. Co s dalšími technologiemi budeme dělat? Měli bychom pokročit v jiných rovinách či jiným způsobem.

Mám velkou radost, že se po volbách zvýšil počet žen v poslanecké sněmovně. Ženy určitě mají mít pozice ve veřejném prostoru, kde mohou věci ovlivňovat. Ale myslím si, že není třeba, aby hned vytáhly někam ven. Ono bude stačit, když si každá z nich udělá pořádek ve své rodině a ve vztazích. Už to by byla obrovská revoluce.

 

Minimálně posledních sto padesát let ženy snaží dorovnat mocenskou rovnováhu mezi mužem a ženou a vy radíte, obrazně řečeno, aby zůstaly doma?

Přece nemůžu něco vnášet do společnosti, když tu kvalitu nemám zpracovanou sama v sobě. Musím začít od sebe, automaticky ji vnést do rodiny a pak do širšího společenství. Tuto fázi nemohu přeskočit, jinak se budu opět chovat jako muž a budu jen hadrová loutka. Nepřinesu žádnou kvalitu.

 

JE BŮH MUŽ?

Mělo by dojít také k renesanci mužství?

Určitě. Jde to pomaleji, ale registruji podobné snahy. Už i u nás existují skupiny, kde muži hledají sami sebe. Mám ovšem pocit, že mužství se částečně samovolně rehabilituje už tím, když ženy mužům uvolní prostor naopak v rodině. Většina žen muže nenechá, aby byli muži, neboť samy přebírají jejich role.

 

Často píšete o božství, bohyni, vnitřní bohyni, co si pod tím představit?

Pro mě božství obsahuje jak ženskou, tak mužskou energii, stejně jako každý z nás má v sobě vnitřního muže a vnitřní ženu. Když cítím, že chci oslovovat svoji ženskou stránku, zdá se mi ale příhodné hovořit o bohyni, protože se snažím najít v sobě božské kvality ženského charakteru.

 

Proč na vašich stránkách propagujete vedle Osho-tarot poradny, andělských karet nebo webu jak se bránit domácímu násilí i krmivo pro kočky či návody na to, jak rychle vydělat peníze?

Posledně jmenované jsou stránky mého bratra. Je to něco za něco. Pomáhá mi s provozem těch mých a já mu tam na oplátku dávám alespoň odkaz, i když sama bych si je nevybrala.

 

Při svém hledání jste absolvovala jak studium psychologie a grafologie, tak například kurz reiki, zabýváte se kartami, astrologií…to je velký rozsah, nemáte v tom pak trochu zmatek?

Není to tak výjimečné, jak se zdá. Například základní kurz reiki, takzvané usui reiki má již mnoho lidí, kteří ho používají obvykle k samoléčitelství. Vše je součástí mé cesty. Chápu to jen jako různé metody, které vedou ke stejnému cíli. Zároveň je to docela řehole. Vyřešíte si jeden konkrétní problém a otevře se vám další, hlubší, neboť už jste na něj připravená. Nejprve se zdá, že je to až nekonečný proces, dlouho nejsou vidět výsledky. Jednoho dne se vám ale věci začnou spojovat a máte jasno. Rozumíte věcem a sama sobě, nedá se to moc popsat.

 

 

__________________________

 

Iva Uhlířová (1972), vystudovala filozofickou fakultu ostravské univerzity, po škole učila český jazyk a dějepis. Dnes je odbornou asistentkou na PF UJEP v Ústí nad Labem. Má výcvik reiki prvního, druhého a třetího stupně, shambally 1024 první až třetí stupeň a 1. stupeň ra-sheeby. Zároveň absolvovala dvouleté studium grafologie a psychologie, zajímá se i o výklad karet, astrologii a numerologii. Provozuje stránky www.silna-zena.cz. 

 


autor / Martina Křížková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA