NP č.348 > Ženská stránkaTechnomolkyIveta Hajdáková, Michal Děd

Technomolka - (z angl. Geekette) žena, nebo dívka s excentrickými zájmy, jako jsou informační technologie, programování, videohry, apod. Slovo odvozené z výrazu „knihomol“ používáme zde, v Novém Prostoru, vůbec poprvé.

 

Francouzský sociolog Pierre Bourdieu ve své knize Nadvláda mužů poodhaluje, jakým způsobem mohou ženy změnit vnímání svého těla. Pozvednout fyzickou schránku z úrovně pasivního předmětu určeného jen pro okrasu lze podle něj třeba sportem. Ve chvíli, kdy ženy začnou stíhat merunu po hřišti nebo rotovat na gymnastickém náčiní, stane se z jejich původně pasivního těla pro druhé „aktivní, jednající tělo pro sebe“. Kratochvíle, při nichž se z nás řine velké množství potu, však na druhou stranu zůstávají prostorem pro diskriminaci a často prvním i posledním argumentem těch, kteří jsou přesvědčeni o přirozených rozdílech mezi pohlavími.

Radikální proměnu tělesné zkušenosti přinášejí rovněž technologie a internet. Ve virtuální realitě rozdíly mizí – ať je váš herní avatar mužského či ženského pohlaví, vnitřnosti nepřátel ve většině případů rozmetává se stejnou intenzitou a ani další možnosti či skóre, kterého můžete dosáhnout, nijak nezávisí na tom, zda se mu kalhoty vzdouvají v rozkroku. Stejně tak v reálném světě příliš nezáleží na tom, zda na monitor mžourá žena nebo muž – jejich tělesné dispozice stěží hrají nějakou roli. Navzdory tomu zůstávají nové technologie doménou mužů.

 

ZA VŠÍM HLEDEJ ŽENU?

V roce 1945 se šest amerických žen stalo tzv. „počítačkami“ (angl. computers), které ovládaly první elektronkový počítač na světě ENIAC. Jejich úkol původně spočíval spíše v manuálních úkonech připomínajících obsluhu stroje. Postupně se tato práce stala mnohem obtížnější. Vyžadovala totiž schopnost odstraňovat chyby. Nakonec ženy uměly se strojem komunikovat lépe než inženýři, kteří ho sestrojili. Objevily se tak první programátorky na světě.

V šedesátých letech se USA potýkaly v oblasti výpočetní techniky s nedostatkem pracovní síly. Ženy zde tedy našly možnost uplatnění. „Obsluha strojů“ se však, na rozdíl od jejich výroby, netěšila velké prestiži. Americký historik vědy Nathan Ensmenger tvrdí, že až s rostoucí profesionalizací informačních technologií proběhla i zde široká maskulinizace. V dnešní době si tak jen stěží dokážeme představit ženy stojící u samého zrodu počítačových technologií.

 

„NĚŽNÉ“ POHLAVÍ A „TVRDÁ“ VĚDA

S nerovným zastoupením pohlaví pravděpodobně souvisí také symbolické rozdělení vědy na „tvrdou“ a „měkkou“. Informatika, technika, matematika a fyzika jsou tradičně vnímány jako rejdiště mužů. Ženy dostávají větší prostor v humanitních a sociálních vědách, které neprodukují exaktní údaje. Avšak i zde obsazují pouze menšinu vrcholových vědeckých pozic. Tento nepoměr před pouhými pěti lety obhajoval president Harvardské univerzity Lawrence Summers, když ho dal do souvislosti s biologickými rozdíly. Vzbudil tak vlnu kontroverze, která přispěla k jeho rezignaci.

Četné studie na téma ženy a věda Summersův názor opatrně potvrzují nebo vyvracejí. Některé z nich tvrdí, že za horší výkony v matematice u děvčat může spíše než nedostatek schopností genderová nerovnost. „Země s větší genderovou rovností jsou zároveň ty, kde poměr toho, jak si v matematice vedou děvčata a chlapci, je téměř rovný,“ shrnula výsledky studie z roku 2009 jedna z jejích autorek Janett Metz.

Zvyšování genderové rovnosti by české společnosti neuškodilo. Údaje o počtu žen zaměstnaných v oblasti informačních technologií však tento trend nenaznačují. Spíše naopak. Podle Českého statistického úřadu v roce 1993 tvořily ženy 36 procent celkového počtu IT odborníků. Toto číslo v roce 2000 kleslo na 24 procent a v roce 2008 na pouhých 13 procent. Navzdory nedostatku kvalifikované pracovní síly nastal podobný vývoj například i ve Velké Británii.

 

I BARBIE JE TECHNOMOLKA

Zdá se však, že představa ženy – odbornice na technologie se lidem zase tak neprotiví. Na počátku tohoto roku zvolili v anketě I can be, pořádané výrobcem Barbie, jako nový model populární panenky počítačovou inženýrku. Kromě jedniček a nul na tričku se nová Barbie vyzbrojila také brýlemi, chytrým telefonem, headsetem a nechybí samozřejmě ani růžový laptop i s brašnou. V anketě bylo možné vybrat kromě technomolky také chirurgičku, architektku, enviromentalistku a hlasatelku zpráv. Poslední z nich si jako nejoblíbenější zvolily holčičky.

Přivést dívky k zájmu o informatiku však nemusí jen nová Barbie. Usilují o to také různé firmy (například Google), které mezi ženami hledají talentované zaměstnankyně. Společnosti vyrábějící šedou elektroniku se zase zaměřují na ženy jako spotřebitelky a lákají je na růžové telefony a notebooky v červeném provedení s kytičkami, které mnohdy připomínají spíš hračky pro malé děti. Ne všem techonomolkám vyhovuje tato pozornost věnována jejich genderu. Nelíbí se jim, že spíše než skutečné zásluhy se řeší jejich vzhled a že jsou stále více v médiích zmiňovány ve spojitosti se slovem „sexy“. Upřednostňování vzhledu před schopnostmi koneckonců dokazuje i podoba nové Barbie. Možná proto by rodiče měli svým dcerám umožnit, aby spíše než dlouhonohou panenkou machrovaly před kamarádkami výkonným počítačem.

 

Autorka je doktorandkou antropologie na FHS UK.

Autor je novinář.

 


autor / Iveta Hajdáková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA autor / Michal Děd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv