NP č.342 > Pošli to dálVyzkoušet si, jaké to bylo...Petr Pospíšil

Že máme statečné studenty pražské filozofické fakulty, jsme už věděli. Věděli jsme, že se nebojí démonů minulosti a – ta odvaha! – zkoumají dvacet let poté statečně normalizační minulost své vlastní instituce. Netušili jsme ovšem, že fakulta oslaví dvacáté výročí sametové revoluce odvážným happeningem, který nám měl se vším všudy připomenout některé rysy minulého režimu. Kterépak?

 

Ocenění zasloužilých a velká stafáž. U příležitosti oslav udělila Univerzita Karlova čestný doktorát Adamu Michnikovi, bývalému polskému disidentovi a nyní mediálnímu magnátovi. Aby byla sláva jaksepatří, rozesílalo studijní oddělení e-maily studentům, aby se přišli zúčastnit. Při jiných podobných příležitostech studenty nikdo k ničemu podobnému nevyzývá, ve slavnostních chvílích je ale třeba mít dostatečně velký špalír...

Konstruktivní kritika. Inventura demokracie byla studentská iniciativa, která měla kriticky posoudit stav současné politiky a veřejné angažovanosti. Její prohlášení, plné frází a objevů objeveného, nám mohlo připomenout jiný oblíbený žánr normalizační doby: tzv. konstruktivní kritika na jedné straně tepala konkrétní nedostatky, na straně druhé nesměla zpochybnit panující ideologii a tím pádem se dotknout hlouběji přičin těchto problémů. Prohlášení Inventury demokracie se nese v podobném duchu – zdánlivě nesmlouvavé a přece klouzající po povrchu s horizontem tvořeným novinovými titulky. Nepřekvapí, že jedněmi z největších problémů jsou pro Inventuru demokracie údajně chybějící reflexe komunistické minulosti a výroky Václava Klause ve světě.

Diskuse jen s vybranými. Podle tisku se na Filozofické fakultě konala diskuse Václava Havla „a jeho hostů“. Šlo by si položit otázku, zda je univerzita Havlovým obývacím pokojem, že si tam zve své hosty. Diskuse by ovšem patrně měla být od setkávání odlišných názorů, ne od prezentace jedné krevní skupiny. Když loni na podzim proběhla na Filozofické fakultě diskuse o americkém radaru, kam nedorazili jeho stoupenci (ač byli pozváni), byl za ni zodpovědný vyučující pokárán etickou komisí fakulty s tím, že diskuse byla „nevyvážená“. Názory Václava Havla a jeho přátel ovšem nevyvažoval nikdo. I Filozofická fakulta se tak patrně ještě po dvaceti letech domnívá, že opozice vůči určitým názorům je nepřijatelná a že proti ideologii, která se dovolává pravdy, lásky a dobra, může stát pouze lež, nenávist a zlo.

 


autor / Petr Pospíšil VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Kdo vládne světu... / Alexandr Budka, Petr Pospíšil > NP č.374 > Téma čísla Torií spiknutí jsou desítky, vzájemně si odporují. Je velmi nesnadné a nemá ani smysl anžit se je propojit do jednoho smysluplného rámce. Představují spíše nesourodou sbírku různých představ, dokument představ o povaze moci.   číst dále Krize důvěry / Petr Pospíšil > NP č.456 > Téma čísla V tradičně proočkovaném Česku to zní jako konec světa. A přece – přibývá lidí, kteří odmítají očkování svých dětí. Sankce pro tyto rodiče se v nedávných měsících řešily v parlamentu i před Ústavním soudem. číst dále Nezastavujme v půli cesty! / Andrea Novotná, Petr Pospíšil > NP č.370 > Pošli to dál Vážený ministře financí (nebo kdo to u nás vlastně rozhoduje o pojmenování veřejných budov a prostranství), píšeme Vám v reakci na návrh některých pražských aktivistů, kteří již poněkolikáté odvážně a srdnatě prolomili atmosféru zastydlého čecháčkovství.   číst dále Běžný pojem spravedlnosti / Petr Pospíšil > NP č.485 > Pošli to dál Už loni v dubnu proběhla halasně vyhlašovaná policejní akce Fénix. Zatímco mytický ohnivý pták téhož jména prý vstane z popela, policejní akce se spíše do popela propadla. Z velkolepě vyhlašovaného odhalení celorepublikové sítě nebezpečných anarchistických teroristů zbyla pětičlenná skupina, která se scházela v bytě s dvěma policejními agenty. Zatímco agenti tvrdí, že dva členové skupiny plánovali útok na nákladní vlak, členové skupiny říkají, že se stali objektem policejní manipulace a že s agenty „hráli hru“ ve snaze je odhalit. K žádnému útoku přitom nedošlo. číst dále
celý archiv