NP č.328 > Kultura | Výtvarné uměníBatmanův Nový ZákonJiří Ptáček

Na pulty českých knihkupectví se dostal kultovní komiks Scotta McClouda. Je to definitivní důkaz, že žánr dospěl a bere se u nás vážně.

Nakladatelství BBart vděčíme za překlady mnoha hodnotných titulů zahraničního komiksu. Vydáním knihy Scotta McClouda Jak rozumět komiksu jako by nakladatelé dávali českým čtenářům najevo, že je s konečnou platností uznali za dospělé. Nejedná se o další ze stále vyhledávanějších zpracování historických, politických či existenciálních námětů, jde o teoretickou studii o komiksu. Znamená krok od prožívání k reflexi. Po jejím přečtení už nemusíme pouze překvapeně objevovat nová území, na která komiks vstoupil. Můžeme také rozpoznávat zákonitosti, podle nichž jsme se na těchto územích chovali dosud intuitivně.

 

GENIÁLNÍ ZAKLADATEL

Američan McCloud napsal a nakreslil Jak rozumět komiksu na začátku 90. let. Neměl mnoho předchůdců a tak se odhodlal vytvořit komplexní teorii komiksu sám. Z apelativního charakteru některých pasáží je také zřejmé, jak moc si přál vybojovat bitvu s podceňováním komiksu veřejností. Aby mu rozuměl každý, dbal na srozumitelnost a názornost. Geniálním nápadem ovšem bylo, že srozumitelnost a názornost podpoří stejnou formou, o jaké je řeč. Coby zběhlý a nápaditý praktik, věnující se tvorbě komiksů už v 80. letech, si „kreslenou přednášku“ mohl dovolit.

 

Záběr jeho výkladu je obdivuhodný. Dějiny komiksu protahuje až do starého Egypta. Srovnává vývoj amerického, evropského a japonského „sekvenčního umění“. Porovnává komiks s filmem, malířstvím nebo literaturou. Zabývá se jeho složkami: úlohou panelů, škarp (mezer) a jejich rozložením na archu, kresbou a její stylizací, oboustrannými vazbami textu a obrazu či základními vyprávěcími postupy. Uvažuje o charakteru emotivního působení komiksu, zaobírá se fungováním lidského mozku, díky kterému komiks umíme „číst“. Vytváří definice, kategorie a pojmy.

 

Kniha je doslova nabitá myšlenkami. Protože ji však předkládá šikovný učitel, neustále je „ilustruje“ pomůckami (grafy nebo ukázkami od mnoha kolegů). A když se nahromadí informací příliš, zopakuje na závěr kapitoly ty nejpodstatnější. Komentátoři McCloudova díla mu někdy vyčítají, že v analýzách nebyl přesný a zcela důsledný. Nemohou mu ale upřít ani pozici jednoho ze zakladatelů teorie komiksu, ani přínos k popularizaci spojení slov a obrazů, které „mají obrovskou schopnost vyprávět příběhy“. Neřeknou nic špatného o ohromující celistvosti jeho přístupu, ani o strhujícím a zábavném provedení, o brilantní kresbě a mistrném vypravěčství.

 

KONEC SUBKULTURY

Jak rozumět komiksu si Američané přečetli v roce v roce 1993. Lze jen litovat, že čeští čtenáři si na ni museli počkat tak dlouho. Kdyby vyšla dříve, mohla uspíšit emancipaci komiksu, kde musel vyvracet předsudky veřejnosti, prohloubené desetiletími nesnášenlivých výpadů ze strany komunistického režimu. Na konci první dekády 21. století přichází do řádově odlišného prostředí. Stále větší počet knihkupců komiksům vyhradil oddělení (nebo alespoň polici). Jeho čtenáři se postupně zbavují nálepky „subkultura“. Tempo nabralo vydávání překladových titulů, úspěch mají komiksy domácí provenience. Podle „dospělého“ komiksu o Aloisovi Nebelovi vzniká celovečerní animovaný film. McCloudův osvětový záměr ovšem ani dnes nevyjde naprázdno. Otevřít oči může nejen nejzatvrzelejším odpůrcům „čtení obrázků“, ale také autorům a čtenářům komiksu, jimž představuje komiks jako nekonečný vesmír s nekonečnem možností, čím se může stát. Stačí jen vyrazit za tou správnou hvězdou.

 

http://scottmccloud.com/

Scott McCloud: Jak rozumět komiksu. BBart,

Praha 2008, 216 stran, 499 Kč.


autor / Jiří Ptáček VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Dětství jako výcvikový tábor / Zuzana Brodilová > NP č.328 > Téma čísla Cos to zase udělal? Nešahej na to! A to se nemáš co učit? Přemýšlej konečně o sobě... Konverzace rodič - dítě. Možná nespokojený rodič a nesnesitelný výrostek, co potřebuje usměrnit. možná ale taky rodič, jehož nespokojenost je prostě k nesnesení a hlavně s koncem v nedohlednu. číst dále Různé odstíny melancholie / Dominika Prejdová > NP č.328 > Kultura | Film Klasik světové kinematografie Clint Eastwood se po nedávno uvedené výměně vrací znovu v plné formě s komediálním dramatem Gran Torino. Nejenže film režíroval, ale hraje v něm tentokrát i hlavní roli. A může si ho připsat ke svým nejpozoruhodnějším snímkům. číst dále Věčný Čech / Jan Stern > NP č.328 > Fejeton Milí východoevropané, možná si vzpomenete, že nedávno navštívil Prahu sám nejvyšší, tedy americký prezident. Asi si řeknete: „Ježiš, co to sem tahá? Vždyť už je to hezky dávno, to jde teda s křížkem po funuse.“ Ale pomalu s tím unuděným vzdycháním, které slyším až sem. Považte, jak by asi dopadli autoři bible, kdyby jejich spoluobčané na zprávy o návštěvě nejvyššího reagovali takovýmhle kňouráním, že „už je to dávno“. Považte, jak by asi dopadl sám Ježíš, kdyby po zmrtvýchvstání pořád někdo remcal a trousil cosi o „křížku po funuse“. Takhle to nejde. číst dále Bída v dětském patře / Tomáš Havlín > NP č.328 > Téma čísla Děti jsou společnosti svaté, alespoň teoreticky. Vládnou ale jen do chvíle, než opustí domov a vstoupí do veřejného prostoru. špinavé ulice plné aut z nich dělají vyhnance ve vlastním království. A nezachrání to ani dětská hřiště. číst dále
celý archiv