Tato forma demence má velmi mnoho společných rysů s Parkinsonovou chorobou. U obou těchto onemocnění dochází v mozku k nadměrnému ukládání bílkoviny alfa-synukleinu v podobě takzvaných Lewyho tělísek. Tento patologický proces vede pak k poškození a následně i k odumírání nervových buněk. Na rozdíl od Parkinsonovy choroby se u demence s Lewyho tělísky objevují závažné pohybové obtíže až ve velmi pokročilých stádiích tohoto onemocnění. Naopak velmi brzy se objevují výkyvy pozornosti, problémy s plánováním různých činností a narušené zrakově-prostorové vnímání. Ve srovnání s Alzheimerovou chorobou však nemusí dojít k tak výraznému narušení paměti.
Určení diagnózy DLB často nastává až v rozvinutější fázi této choroby. Samotné patologické ukládání alfa-synukleinu však v mozku probíhá mnoho let a při použití vhodných diagnostických metod by bylo možné vytipovat pacienty s rizikem DLB výrazně dříve. Právě na tuto velmi časnou diagnostiku DLB se soustředí náš projekt ve výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity, kterého se účastní zdraví dobrovolníci i dobrovolníci s vyšším rizikem rozvoje DLB.
U části pacientů jsou jedním z nejvýraznějších brzkých příznaků problémy se spánkem, a to především s tou částí spánku, kdy se zdají sny (tzv. REM spánek). Lidé s vyšším rizikem rozvinutí DLB často vykřikují ze spaní, nevědomky přehrávají své sny a mohou kvůli prudkým pohybům i padat z postele. Mnohdy však nemusí o tomto neklidném spánku vůbec vědět a pro prokázání těchto problémů je třeba speciální vyšetření ve spánkové laboratoři. Nebylo by však možné tyto problémy zjistit i pomocí jiných a méně komplikovaných metod? Společně s inženýry z VUT se snažíme zjistit, zda by tento nadměrný pohyb během spánku šlo odhalit i pomocí spánkových náramků, tzv. aktigrafů.
Určení diagnózy DLB často nastává až v rozvinutější fázi této choroby.
Mezi další možné časné symptomy patří i zrakové halucinace. Na samém počátku však pacienti nemají nějaké výrazné a detailní halucinace, ale většinou jen jakýsi nejasný pocit, že se kolem nich cosi mihlo nebo že za nimi někdo stojí. V rámci našeho výzkumu však tvoří lidé s těmito příznaky jen velmi malou část.
Časných příznaků DLB je však celá řada. Našich dobrovolníků se například ptáme na zhoršení čichu, výkyvy nálady, svalovou ztuhlost nebo na problémy s vyprazdňováním. Bohužel většina z těchto příznaků je značně nespecifická a mohou mít mnoho dalších příčin. Navíc některé z těchto problémů jsou u starší populace relativně běžné, a pokud máte horší čich nebo častější zácpu, není třeba hned propadat panice.
Jednotlivé příznaky tedy sami o sobě nemusí znamenat nic závažného, důležitější pro určení rizika rozvoje DLB je spíše jejich kombinace. A v této chvíli přichází v našem výzkumu na řadu umělá inteligence, konkrétně strojové učení. V současné době máme k dispozici velké množství dat od více než stovky účastníků našeho výzkumu a naši kolegové z VUT postupně „krmí“ složité algoritmy těmito mamutími excelovými tabulkami. V našem projektu se neopíráme jen o dotazníky nebo klinický rozhovor, ale snažíme se v něm zkombinovat data z nejrůznějších vyšetření. Kromě již zmíněných aktigrafů se zaměřujeme i na akustickou analýzu nahrávek řeči, podrobné neuropsychologické testování nebo na vyšetření krve. Naši dobrovolníci absolvují i speciální měření v magnetické rezonanci, vyšetření pomocí EEG a ultrazvuku.
Možná vám může z předchozích řádků připadat, že je takové množství vyšetření poněkud nepraktické. V této fázi výzkumu je však nutné nabrat co možná nejvíce údajů. Díky jejich důkladné strojové analýze pak může být konečným výsledkem poměrně krátká sada testů a metod, které mohou s největší pravděpodobností včas odhalit rozvoj tohoto zrádného typu demence.
Mgr. Luboš Brabenec, Ph.D. je neurovědec. Pracuje ve výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity.
Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete elektronicky nebo poštou přímo do schránky! I při objednání přes internet můžete podpořit svého oblíbeného prodejce.
