NP č.524 > Téma číslaJubilejní háje - Les, základ státuLibor Hruška

Někdy les není jen obyčejným lesem, může být i politickým symbolem. Tak jako háje svobody, které se na území Československa ve velkém sázely v jubilejním roce 1928. Primárně šlo o politické gesto, některé z hájů ale lesníkům zároveň sloužily jako pokusné laboratoře.

Modřín není v okolí Harrachova původní dřevinou, a tak si starostka Eva Zbrojová musela kvůli letošnímu sázení na Bílém vrchu vyběhat výjimku na Ministerstvu životního prostředí. Jiný jehličnatý strom nepadal v úvahu, jedině opadavý modřín dokáže na podzim rozehrát gigantické barevné divadlo, které harrachovští lesníci vymysleli před devadesáti lety, dávno před vznikem landartu jako samostatného uměleckého směru. Každý podzim se ve smrkových lesích zjevuje sto metrů vysoká číslice 10 tvořená žlutými korunami modřínů zasazenými v roce 1928 u příležitosti oslav desátého jubilea vzniku Československé republiky. A letos k jedničce a nule přibude ještě nula druhá, z Harrachovské desítky bude stovka.

Na Tatarské louce v Štiavnických vrších byl háj vysazený do tvaru slovenského státního znaku

Nejlépe lze číslici pozorovat z protějšího Sachrova kopce, kde žije i současná starostka. Právě ta s nápadem přišla. Zatím se stihlo jen kácení, původně plánované jarní sázení bylo kvůli suchu přesunuto na podzim. Koho originální oslava samostatného Československa napadla před devadesáti lety, naopak známo není. V záznamech lesní správy se dochovala pouze tato strohá poznámka: „V polesí Nový Svět byl založen na oslavu desetiletí trvání republiky jubilejní modřínový háj na úpatí Bílého vrchu v podobě 100 m vysoké číslice 10, jehož plocha v rozích byla zajištěna kamennými hranoly." Žádné kácení tehdy nebylo potřeba, o vyčištění obřího „plátna" se postaral silný nárazový severovýchodní vítr, který Harrachovsko zasáhl 11. a 12. listopadu 1925. Modřínové politické vzkazy – či přinejmenším legendy o nich – nejsou ve středoevropském prostoru ničím výjimečným. Stačí připomenout svastiku u braniborského Zernikowa nebo pásy odlišně barevných korun stromů v lese u severočeských Zubrnic, v nichž mnozí vidí – nebo spíš chtějí vidět – nápis HITLER. Vůdci prý měl udělat radost, až poletí nad Ústeckem v letadle.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Velký dům – velký sen / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Na začátku bývá malý dům a velký sen, na konci velký dům a často i velký problém. Sociální antropolog Radan Haluzík objíždí svět a zkoumá megalomanské vily „bohatých chudých“ – zbohatlých vesničanů, kteří se stavbou vil snaží zbavit stigmatu nízkého sociálního statusu. Paradoxně tím vytvářejí nová ghetta, z nichž už není úniku. číst dále Odpadkoví Stalkeři / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté. číst dále Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech. číst dále Zákoutí kolektivní paměti / Libor Hruška > NP č.513 > Téma čísla Vzpomínky na lidský život jako předmět vědeckého zkoumání. S ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Miroslavem Vaňkem jsme si povídali o nástrahách pamětnického vzpomínání, zvlášť když jde třeba o vysoké funkcionáře minulého režimu. číst dále Voda na čaj? Zmrzla / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Ti za plotem / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla „Uzavřený rezidenční areál bude přístupný jen vám, kteří v něm budete doma. Samozřejmostí je recepce, která se postará o vaši poštu i vzkazy, a reprezentativní lobby pro přijímání návštěv i setkávání rezidentů. Společná místa pro obyvatele viladomů se stanou oázou plnou zeleně.“ číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv