NP č.520 > Téma číslaUmění na půl cestyIvan Adamovič

Jedenáctitisícový Humpolec má od letošního dubna galerii, jakou mu může závidět i Praha. Popřípadě Brno.

Kdy jste byli naposledy v Humpolci? Byli jste tam vůbec někdy v životě? Město se pyšní svou výhodnou polohou na půl cesty mezi Prahou a Brnem. Ale když se nad tím zamyslíte, není tohle už samo o sobě ponižující tvrzení? Copak se má sláva nějakého místa odvíjet od toho, že je mezi dvěma jinými, významnějšími místy?


Když PR manažerka Národní galerie Marcela Straková oznámila, že jde dělat ředitelku galerie do Humpolce, lidé nevěřili svým uším. Z Prahy – do Humpolce? Proč, proboha? Když navštívíte galerijní prostor zvaný Osmička (psáno 8smička), odevšud na vás bude křičet nějaké PROTO! Osmička je otevřená teprve dva měsíce a okamžitě se zařadila na přední příčky tuzemských uměleckých destinací. Pro Humpolec se může stát něčím podobným jako galerie DOX pro Prahu 7. Nebo spíš pro celou Prahu. Nejen stánkem umění, ale centrem odvahy, změny, kreativity.


Hrana umění
Osmička dřív bývala známá jako Trnkova továrna. Vlastnil ji pan Karel Trnka, velkovýrobce vlněných látek. A Humpolci se dříve říkalo „český Manchester“. Ovšem v roce 1948 byly zdejší textilky znárodněny a sloučeny do jednoho podniku jménem Sukno. Jednotlivé tovární budovy (před okupací jich tu bylo 25) byly pak v rámci Sukna očíslovány a budova, o níž se bavíme, vyfasovala číslo 8. Proto Osmička. V osmičkovém roce 1988 byl podnik přeměněn na státní akciovou společnost, po revoluci částečně vrácen restituentům, aby pak podlehl konkurenci levného zboží ze světa v roce 2003.


Robustní stavba plná jemných detailů
V „osmičce“ se usídlila místní firma Hranipex vyrábějící nábytkové hrany. Firmě se daří, má po Evropě jedenáct poboček, obrat 1,6 miliardy korun a plánuje expanzi do Brazílie. Zakladatel firmy má blízký vztah k umění, a proto když byla Hranipexu továrnička č. 8 malá, nechal ji přestavět na uměleckou galerii a také depozitář uměleckých sbírek. Vznikl Nadační fond, který je správcem galerie. S rodinnou firmou je příbuzensky spojena i architektonická kancelář OK Plan, která se zhostila úkolu z továrny udělat prostor pro umění.

Před námi tu byly kanceláře, plastová okna… my tomu objektu tovární charakter spíš zpětně vracíme

Budova si zachovala jakousi tovární syrovost, umocněnou například neomítnutým zdivem i antracitovou barvou fasády. Zároveň ale působí svěže, moderně a je plná jemných detailů, počínaje pultem místní kavárny pojatým jako skládačka z rámů obrazů přes šatní skříňky, které mají všechny číslo 8, až po graciézní dřevěné schodiště, které vede z prvního patra do depozitářů.


Textil v rámu
Jiná rodinná firma provozuje i místní kavárnu, která se pyšní nabídkou zákusků náležících na špičku cukrářského umění. Návštěvu galerie radíme zdejší kavárnou zahájit – i zakončit.


Ročně se zde budou konat tři výstavy českého a slovenského umění. Jedna velká, objevná, jedna zaměřená na site-specific díla a jedna monografická s regionálním zacílením. Místní si prostor užijí na rodinných sobotách s pestrým programem nebo třeba na kurzech kreslení.

Kromě výstav si tu užijí i rodiny s dětmi, třeba na víkendových kurzech kreslení

Z premiérové výstavy Pocta suknu vám – troufáme si tvrdit – spadne brada. Představuje díla 84 umělců, která tematicky či materiálově pracují s textilem. Výstava tak reaguje na lokální kontext. Tolik zvučných jmen pohromadě byste v Humpolci zkrátka nečekali. Můžete si vybrat od velkých textilních asambláží Milana Knížáka po nenápadný provázek Jiřího Kovandy uvázaný kolem jednoho ze sloupů. Něžná pyžámka Michala Pěchoučka i působivé textilní vzory slavného designéra Antonína Kybala. To vše ve dvou patrech na ploše 1000 metrů čtverečních. Skoro vám tu připadne, že příběh českého umění je tkaný.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Deset důvodů, proč vymazat sociální sítě / Darek Šmíd > NP č.520 > Novinky / Technoskop Průkopník virtuální reality Jaron Lanier se postavil do čela protisociálněsíťové osvěty ve své knize Ten Arguments For Deleting Your Social Media Accounts Right Now – čili „deset důvodů, proč byste měli smazat své účty na sociálních sítích, a to okamžitě“. číst dále Fabrika Temný Důl - Dixova brusírna dřeva s papírnou / Jana Hessová > NP č.520 > Téma čísla V Krkonoších v údolí řeky Úpy se v 19. století hojně stavěly průmyslové podniky využívající vodní pohon. Z desítky brusíren se dochovala jediná – ta nejkrásnější, největší a ve své době i nejmodernější. Původně se zde brousilo dřevo na vlákninu pro papírny. Po roce 1905 přibyla výrobna balicího papíru a lepenky zrušená po 2. světové válce. Broušení skončilo až po požáru v dubnu 1965. číst dále Výluka začíná / Štěpán Materna > NP č.520 > Startér Projekt Výluka podporuje lidi se zájmem o vzdělávání a propojuje je se školami různého typu v různých lokalitách. Snaží se tak rozvinout potenciál učitelů a učitelek v českém školství. číst dále Nová Plzeň / Michaela Rozšafná > NP č.520 > Téma čísla Dva někdejší plzeňské industriální prostory, které díky práci a úsilí několika nadšenců našly po vyčerpání svého potenciálu nový život. Depo a Papírna, dva prostory, díky kterým se nejen Plzeňáci dívají na svoji průmyslovou minulost s hrdostí. číst dále

Nejčtenější články autora

Český design vypravuje / Ivan Adamovič > NP č.497 > Kultura Obsáhlá kniha Design v českých zemích 1900–2000 podává zatím nejucelenější příběh českého užitého umění. Ocenění Czech Grand Design naopak představuje každé jaro jeho nejsoučasnější podobu. Jak na sebe tyto dva příběhy navazují? číst dále Baby / Ivan Adamovič > NP č.504 > Téma čísla Považuji za mimořádné štěstí, že jsem členem národa s mimořádně krásnými ženami. Nicméně občasné zašilhání na východ ukazuje, že Slovenky se drží v těsném závěsu a v různých rysech Češky doplňují i předstihují. číst dále Brno – střet / Ivan Adamovič > NP č.491 > Téma čísla Je zima. Ne zrovna ideální čas na průzkum vyloučené lokality s největší koncentrací Romů v Brně. Ulice jsou prázdné, což je dost netypické pro čtvrť, která si získala přezdívku Bronx. Brzy se jí možná začne říkat přesmyčkou BRNOX. Tu má na svědomí drobná dívka, která mi jde křupavým sněhem po boku. Jak se tu rozhlížíme po zpustošených dvorcích plných nákupních vozíků, které někdo „zapomněl“ vrátit, vypadáme jako nějací streetworkeři. Ve skutečnosti je má průvodkyně, Kateřina Šedá, ve světě možná nejznámějším žijícím českým umělcem. V tašce mi leží její více než pětisetstránkový průvodce touto lokalitou, který právě vydala. číst dále Umění ve 130 km/h / Ivan Adamovič > NP č.512 > Téma čísla Facebooková aktivita Davida Šťávy nazvaná Nejdelší galerie se věnuje uměleckým dílům spojeným především s déjedničkou. Mapuje ale i ostatní dálnice. „Wikipedie i Google selhaly, tak jsem se do toho pustil sám,“ říká. číst dále
celý archiv