NP č.509 > Téma číslaJak unavit materiálJakub Yellen

S emeritním profesorem pražského ČVUT Josefem Steidlem o materiálovém inženýrství jako o moderním oboru, který nás dennodenně ovlivňuje. A o mezi únavy. Oceli i člověka.

Žijeme v době plastové.
plasty jsou pro lidstvo jakýmsi bodem zvratu.

Už je to pár let, co jste v jedné své zahraniční přednášce přišel s velmi zajímavým pojmem „filozofie materiálu". O co jde?
Ta filozofie spočívá v tom, jak se jednotlivé materiály dostávají do myšlení lidí a jak ho mohou zpětně ovlivnit, protože lidé mají různé požadavky nebo představy o výrobcích, které se k nim dostávají. Druh materiálu a jeho zpracování na konečný výrobek jim něco podsouvá a člověk na to pak reaguje.


Chápu to správně, že je to tedy nějaký balík dat, ale i emocí a pocitů, které jsou na určitý materiál navázané?
Ano, jsou to věci počínaje způsobem výroby, užitnými vlastnostmi, životností, dopadem na životní prostředí až po to, jak daný materiál po doběhnutí svého životního cyklu dokážeme znovu použít, popřípadě se ho zbavit. A k tomu se přidává třeba takový pojem jako estetika, což je velice důležitý faktor, který vychází z té lidské stránky. Estetika pak také významně ovlivňuje obchodní dimenzi, to znamená, jak se ten výrobek bude prodávat a jak si ho spotřebitel bude užívat. Je to všechno zcela provázané, a proto jsem to nazval materiálovou filozofií.

Žádný člověk nechce manipulovat s něčím, co je těžké.
Lehkost, to je základní požadavek na materiálové inženýrství.

S tím souvisí i jakási mantra vašeho oboru, a sice že v materiálovém inženýrství jde o maximální užitek pro lidstvo.
To je hlavním cílem. Vezměte si, že od chvíle, kdy vzniklo lidstvo, zajímá se o materiály. Oblečení například. Dnes tomu říkáme textilní průmysl a ve vývoji jsme se dostali až k nanotechnologiím, které textilu dávají nejrůznější speciální vlastnosti. Ten boom s nanoúrovní je i u nás obrovský. Může ale přijít doba, a už na toto téma vznikají studie, jestli s sebou nanomateriály skutečně nesou pouze pozitiva. Já vycházím z azbestu, který je dnes zakázaný, nesmíte z něho mít ani tašky na střeše, protože se zjistilo, že právě mikronové částice způsobují rakovinu. A teď tu jsou nanočástice, a jak to bude vypadat s nimi? My o nich totiž ještě zdaleka nevíme všechno. 

 

Svoji první vysokou školu jste absolvoval v roce 1964 a už v té době jste se zabýval technologií plastických hmot. Vývoj v tomto oboru od té doby připomíná takovou malou sci-fi.
Ano, šlo to celé velmi rychle kupředu. Základním kritériem byla lehkost materiálu. Žádný člověk nechce manipulovat s něčím, co je těžké. Pokud jde o automobily a letadla, tam je to také naprosto jasné, protože hmotnost souvisí se spotřebou paliv, a tím pádem s celou ekonomikou, která se okolo toho točí.

Než letadlu upadne křídlo nebo motor, vznikne nejprve mikrotrhlinka. k té se pak přidávají další a další. a to je únava materiálu.

 

Ovlivnil ten vývoj i únavu materiálů?
Tady si musíme vyjasnit, co to ta únava vlastně je. Každý materiál má z hlediska mechanického svoji pevnost. Když ho budete za pomoci nějakého stroje třeba natahovat, tak v jednu chvíli praskne, tím jsme ho vystavili statické námaze. Naproti tomu únava ale přichází s cyklickým namáháním materiálu, nejčastěji v nějakém provozu, a k porušení dojde při nižších napětích než při té jednorázové statické námaze. Termín „únavová životnost“ vymyslel Němec Augustin Wöhler již v polovině 19. století. Samozřejmě že materiálový vývoj věnoval značnou pozornost zlepšování odolnosti materiálů proti únavovému poškození.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jakub Yellen VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jak vrátit smrt do života / Jakub Yellen > NP č.492 > Téma čísla HRAČKY A NAŠE TABU Smrt je citlivé téma. Výchova dětí a různé cesty k ní jakbysmet. Když se pokusíte smrt s výchovou dětí spojit dohromady, citlivost se násobí tak dramaticky, že se o tom přestává mluvit vůbec. V tématu „hračky“ jsme tak v podstatě náhodou objevili obrovské, tiché tabu, o kterém by se v zájmu úplně všech mělo začít otevřeně mluvit. číst dále Armáda nechce psychopaty / Jakub Yellen > NP č.494 > Téma čísla Vojenský psycholog Daniel Štrobl zkoumal chování lidí v zátěžových situacích a s posttraumatickým syndromem. Byl také u výběru personálu vyššího vojenského managementu. „Armáda psychopaty nechce!“ řekl nám na úvod, jen co uvařil kafe. číst dále Máme FACEBOOK! A na něm krátké filmy s prodejci. Jak to vzniká? / Jakub Yellen > NP č.489 > FB deník Tohle je už druhá verze textu pro tuhle rubriku. Tu první mi šéfredaktor hodil na hlavu. „To má být deník ze zákulisí! O tom, jaký to je v první linii Novýho Prostoru. Co zažíváš při natáčení s prodeci! Musí to bejt víc osobní, živelný!“ křičel na mě do telefonu. Je to tyran, takže jsem se s ním radši moc nehádal a sednul k tomu znova. číst dále Naše čtecí babička / Jakub Yellen > NP č.514 > Téma čísla Navštívili jsme mateřskou školu, do které chodí senioři číst dětem pohádky. Geniálně jednoduché. číst dále Nedělní poezie / Jakub Yellen > NP č.490 > FB deník Od začátku prosince minulého roku se na fejsbuku Nového Prostoru objevují křehká videa plná slov, která v běžném životě neuslyšíte. Naši prodejci totiž recitují básně. Proč to dělají? Co z toho mají? K čemu je jim to dobré? K čemu to může být dobré vám? číst dále Autismus v sobe má velikou lidskost / Jan Štěpánek, Jakub Yellen > NP č.505 > Téma čísla Martinu Selnerovi, pečovateli ve stacionáři s autistickými dětmi, autorovi blogu Autismus & Chardonnay, v těchto dnech vychází stejnojmenná knížka. Povídali jsme si o tom, jak jeho práce ovlivňuje jeho psaní a že to někdy funguje i obráceně. číst dále Seniorajťáci / Jakub Yellen > NP č.493 > Startér Jak naučit babičku, co jsou ta divná slova jako fejsbuk, lajk nebo vocap. Unikátní služba, kterou jednou možná budeme potřebovat všichni. číst dále Kniha, která propojila svět / Jakub Yellen > NP č.496 > Kultura René Nekuda je úspěšný lektor tvůrčího psaní, cestovatel a bloger. Až do svých devatenácti let nic z toho dělat nechtěl. Před dvanácti lety se přihlásil do „první tištěné reality show“ Hledá se dobrovolník do Keni, kterou spolupořádal Nový Prostor, a všechno v jeho životě se obrátilo vzhůru nohama. Loni v říjnu vydal unikátní sbírku povídek HAKUNA MATATA – projekt malých gest, jak mu říká – čímž události, které v roce 2005 vtrhly do jeho života jako velká voda, definitivně dokroužil. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv