Sešlo se mi celkem 435 odpovědí a bohužel mě nepřekvapilo, že většina obsahovala slova jako: buranov, jitrnice, Kaufland, čuráci, pivo, nezájem, lenost, laxnost, výsměch, ponožky v sandálech, prdění, nenávist, smrad. V kontrastu s tím se objevovaly vzletnější fráze typu tatíček Masaryk, můj domov, malebná krajina, Krkonoše, historie, hrady, památky, ale bylo jich o dost méně.
Bezděčně se mi při čtení těch odpovědí vybavila známá poučka: Každý řetěz je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. Aneb když to budu trochu parafrázovat, naše země je tak dobrá, jak dobré je to nejhorší v nás. A podle většiny lidí jsou Češi laxní leniví burani s nezájmem o okolí, kteří smrdí u piva, na nohou mají ponožky v sandálech, volí Miloše Zemana a cpou se jitrnicemi. Je to samozřejmě obrovské klišé, ale na druhou stranu, a opět se zaštítím pořekadlem – přání je otcem myšlenky.
Opravdu si nechci myslet, že se vzájemně vnímáme jen v případě, kdy na sebe bonzujeme odtahovce a Babišovi kvůli účtenkám.
To, že si o sobě obecně myslíme, že jsme takoví, z nás takové lidi vlastně dělá. A je jedno, že existují větší města, ve kterých najdeme seskupené ony pověstné facebookové bubliny, intelektuály, pražskou kavárnu, což je mimochodem další klišé, ze kterého si k nelibosti členů výše jmenovaných skupin dělá srandu i sám prezident. Abych nikomu nekřivdila, ostrůvky „těch lepších" najdeme samozřejmě i v menších městech a na vesnicích, kde svérázně revoltují proti nastolenému pivnímu řádu a pocitu, že každej Pražák je nafoukanej debil. Všechno je to o neustálém škatulkování a zařazování do příslušných skupinek a následném povýšeném chování vůči nim.
Nebudu si tu hrát na moralistu, já sama takovou věc provozuji často a štvu tím sama sebe. Je to právě to, co podle mě dnešní Česko dělá takovým, jaké je, v dobrém i špatném slova smyslu.
Naše společnost se po posledních prezidentských volbách dokonale polarizovala. Na jedné straně stojí ona „kavárna" a na druhé straně ti ostatní. Ti ostatní, voliči Zemana, pro kavárníky sprostota a verbež, jsou zároveň ti, co chodí do kina na nejnovější Babovřesky, poslouchají mainstreamový pop a středobodem jejich vesmíru je pivo. Neexistují žádné nuance, žádná zlatá střední cesta. Buď jsi pravdoláskař, nebo vesničan bez rozhledu. A nejhorší na tom všem je, že skupina těch samozvaných vyvolených, těch lepších, moralistů, činitelů dobra a voličů kandidátů, co si nedávají po probuzení Becherovku, se považuje za něco lepšího. Mají pocit, že jejich světonázor je staví do pozice, kdy se té druhé skupině mohou posmívat, pohrdat jimi, považovat je za burany a v podstatě je exkomunikovat ze svého intelektuálního okruhu.
Mít věci tak nějak u prdele a zároveň na ně nadávat, to je vlastně takový náš trademark.
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
