NP č.493 > Novinky / TechnoskopModerní medicína je totální sci-fiDarek Šmíd

Švýcarští vědci komunikují s ochrnutými pacienty prostřednictvím metody na čtení myšlenek

Vědecko-fantastické knihy a filmy bývají na první pohled plné nádherných, sošných a fyzicky dokonalých kosmonautů. Na pohled druhý jsou ale i plné pokročilých technologií, které takové superlidi čas od času vytvářejí ze zdravotně naprosto nezpůsobilých jedinců.

Pacienti dokázali soustředěním myšlenek odpovídat na otázky odpověďmi „ano“ a „ne“

Vzpomeňme hrdinu snímku Avatar Jakea, který se pohybuje na invalidním vozíku a teprve program na propojení s mimozemskou tělesnou schránkou mu umožní chodit (a skákat po stromech); nebo hrdinku knihy Existence Tor, z níž sice po velkém požáru zbude víceméně jen mozek, ale ona se s ním díky moderním technologiím stane zásadní figurou v internetové síti a posléze i zdatnou robotickou astronautkou. A nezapomínejme ani na hrdinu knižní i televizní série Expanze Holdena, který je sice fešák, ale kdyby si zapomněl vzít prášky, promění se v chodící hroudu rakovinových nádorů. Z tohoto pohledu je vědecká fikce i celkem solidní paralympiáda; a současně oslava futuristických medicínských technologií, které umožňují vyrazit ke hvězdám i těm, na něž se místo štěstí usmála smůla.


Jak už to u kvalitní sci-fi bývá, skutečný svět na sebe nenechal dlouho čekat a mění fikci ve skutečnost právě v těchto dnech. Metoda skutečného „čtení myšlenek" nyní umožňuje pacientům, kteří jsou dlouhodobě upoutáni na lůžko bez možnosti jakéhokoli pohybu, aby mohli komunikovat se svým okolím. „Počítač umožňuje celkově paralyzovaným pacientům poprvé promluvit," píše se v tisku, a nikoli ve vědecko-fantastickém románu. Řeč je o rozhraní mezi mozkem a počítačem, díky němuž se nedávno vědcům ze švýcarské Ženevy vůbec poprvé podařilo umožnit komunikaci pacientům, kteří byli do té chvíle kompletně odříznutí od světa amyotrofickou laterální sklerózou, známou též jako Lou Gehringova choroba. Pacienti dokázali soustředěním myšlenek odpovídat na otázky odpověďmi „ano" a „ne" a vědci se od nich dozvěděli například vcelku překvapivou informaci, že svůj stav dokážou akceptovat a cítit se v zásadě „šťastní". Výzkum pokračuje. A hranice mezi vědeckou fikcí a supermoderním zdravotnictvím je zase o trochu rozostřenější.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

To nechápu… / Oldřich Villner > NP č.493 > Fejeton „Nedávno se mi staly dvě příhody, obě ve stejný den a obě tak nějak stejně nechápu,“ píše na úvod svého fejetonu prodejce Oldřich, kterého denně potkáváte při prodeji na stanici metra Vltavská. Olda rád věcem přichází na kloub a také rád píše a obojí mu jde, takže z toho máme další hloubavý fejeton pražského prodejce. číst dále Seniorajťáci / Jakub Yellen > NP č.493 > Startér Jak naučit babičku, co jsou ta divná slova jako fejsbuk, lajk nebo vocap. Unikátní služba, kterou jednou možná budeme potřebovat všichni. číst dále Kdo může za přelkepy / Darek Šmíd > NP č.493 > Novinky / Kultura Historici nazývají dnešní svět světem „odkouzleným". Znamená to, že je zbavený myticko-mystického rozměru, přes který vnímali realitu naši vzdálení předkové. číst dále Města podle Bati / Libor Hruška > NP č.493 > Téma čísla Maďarsko, Jugoslávie, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Anglie. Tam všude koncern Baťa pronikal nejen svými výrobky, ale od 30. let 20. století i zakládáním továren a „ideálních průmyslových měst budoucnosti“. Vzorné tovární obce byly symbolickým štítem pro obchodní expanzi firmy, říká historik Ondřej Ševeček, který je spoluautorem nové knihy Tovární města Baťova koncernu, mapující projekty baťovských měst na evropském kontinentu. číst dále
celý archiv