NP č.493 > Novinky / KulturaKdo může za přelkepyDarek Šmíd

Historici nazývají dnešní svět světem „odkouzleným". Znamená to, že je zbavený myticko-mystického rozměru, přes který vnímali realitu naši vzdálení předkové.

Dnešní pohádkáři jako by vzali na svá bedra přetěžký úkol toto odkouzlení naopak potírat a „zakouzlovat" svět zpět. Vracejí mu tajemno a zázračno. Podívejte se například na slavnou sérii Lichožrouti od Pavla Šruta. Svět, ve kterém se ztrácejí liché ponožky jen tak, bez příčiny, by byl zoufale nudný. Ale když to mají na svědomí neviditelní žrouti ponožek, to už je jiná! Podobně jako by uvažovali Tomáš Končinský a Daniel Špaček, autoři dětské knížky Překlep a Škraloup. Představují malým čtenářům pohádku o entropii. Jenže entropie, tedy míra neuspořádanosti systému, s tou na nás choďte v tom svém odkouzleném světě! Ve skutečnosti mají všechen rozklad, vzrůstající špínu a chaos na svědomí skřítkové entropíci. Žádné nudné fyzikální zákony, ale rozmanití pišišvoři, z nichž každý má na starosti svůj díl nepořádku: oslizávači vodovodních potrubí, zašpiňovači textilií, zvlhčovači suchých zipů, rezavěči nádobí, strhávači závitů a podobně.

 

Spisovatel Končinský nápady jen chrlí a výtvarník Špaček dodal spousty prvo-
třídních ilustrací a je knize rovnocenným spoluautorem. Horší je to se spisovatelovou schopností snížit se k úrovni vnímání dětského čtenáře. Píše zábavně, ale stále poněkud komplikovaně a moc mu nejde své nápady vtělit do napínavého příběhu. Spousta „technických" detailů ve Špačkových obrázcích ale děti spolehlivě nadchne a jako celek jde o jednu z nejnápaditějších knih poslední doby.

T. Končinský – D. Špaček: Překlep a Škraloup. Vydal Albatros.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

To nechápu… / Oldřich Villner > NP č.493 > Fejeton „Nedávno se mi staly dvě příhody, obě ve stejný den a obě tak nějak stejně nechápu,“ píše na úvod svého fejetonu prodejce Oldřich, kterého denně potkáváte při prodeji na stanici metra Vltavská. Olda rád věcem přichází na kloub a také rád píše a obojí mu jde, takže z toho máme další hloubavý fejeton pražského prodejce. číst dále Města podle Bati / Libor Hruška > NP č.493 > Téma čísla Maďarsko, Jugoslávie, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Anglie. Tam všude koncern Baťa pronikal nejen svými výrobky, ale od 30. let 20. století i zakládáním továren a „ideálních průmyslových měst budoucnosti“. Vzorné tovární obce byly symbolickým štítem pro obchodní expanzi firmy, říká historik Ondřej Ševeček, který je spoluautorem nové knihy Tovární města Baťova koncernu, mapující projekty baťovských měst na evropském kontinentu. číst dále Záludná otázka pro tři spisovatele / Ivan Adamovič > NP č.493 > Téma čísla „Co kdyby se veškerá tíha města, budov, jejich obyvatel, jejich osudů, snů a přání, kdyby se hustota celé technické i sociální infrastruktury stala v jednu chvíli tak hutnou, tak těžkou, že by město kleslo v kolenou a pak započalo svůj pád? Co kdyby se město pod tíhou sebe samotného propadlo?“ číst dále Orgonová energie do každé rodiny / Ivan Adamovič > NP č.493 > Dezorientace V březnu uplyne 120 let od narození Wilhelma Reicha, jednoho z nejpodivnějších mužů vědy v historii. Podle některých to byl „člověk budoucnosti“, podle jiných ukázkový pseudovědec. Kde je hranice mezi jasnozřivostí a šílenstvím? číst dále