NP č.486 > Pošli to dálJak nenaletětRůžena Chvojková, prodejkyně NP

Šla jsem nedávno v Praze na Floře do obchodního domu na záchod. Byl tam stolek banky ING.

 

Od něho se rozběhl muž přímo ke mně a nabízel mi, ať jdu k jejich stolku, že dostanu poukázku na nákup. Říkal, že mu mám dát občanku a než přijdu, budu mít poukázku připravenou. Odmítla jsem, přece nedám svůj průkaz do rukou cizímu člověku. Měla jsem tak čas na rozmyšlení a vzpomněla jsem si na Šmejdy, protože kolem stolku chodilo dost lidí, ale on si v té chvíli nikoho z nich nevybral, jen za mnou běžel až k druhému vchodu. Nejspíš proto, že jsem starší žena a chodím o francouzských holích. Když jsem šla zpátky, přiběhl ke mně znovu, opět jsem odmítla s tím, že v dnešní době není nic zadarmo. Pán mi nic nevysvětloval a odešel. Mám nemilou zkušenost se dvěma jinými bankami, a tak raději neriskuji.

 

A není to zkušenost jediná. Před pár lety mě potkali dva muži a nabídli mi (údajně) výhodně paušál a jednu SIM kartu zdarma. Tu jsem si vzala a to byla asi moje první chyba. I když jsem ji neaktivovala, T-Mobile po mě chtěl 600 Kč na měsíc. Přitom jsem používala jenom jednu SIM kartu (původní), za kterou jsem měla platit 300 Kč. Na policii mi řekli, že mě nemůžou nutit SIM kartu aktivovat, ale udělala jsem další chybu, že jsem se jim neozvala, a tak v dnešní době dlužím přes 8 000 Kč. Co však mohu doporučit, je „Moje ambulance“ – doktoři, kteří se o vás postarají. Také mají v ulicích své lidi, kteří oslovují chodce. Mne také oslovili a já to vyzkoušela. Praktického lékaře jsem v té době zrovna potřebovala. Do „Mojí ambulance“ chodím už několik let a nestěžuji si. Proč to píši? Člověk by si měl v klidu vše promyslet a případně si nechat poradit. Třeba od sociálního pracovníka nebo sociálního kurátora, který je v každé čtvrti. 


autor / Růžena Chvojková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA autor / prodejkyně NP VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv