Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
NP č.466 > FejetonŠmejdi rumburackýJan Stern
Měl jsem babičku. Nebyla nijak výjimečná. Vařila kompoty, drbala a byla sprostá jak dlaždič po třetím rumu. Ale jedna věc na ní byla hodna pozorování: Mluvila na televizi. Tedy, rozumějte, nemluvila na ni, když byla vypnutá, na tyhle nóbl psychické poruchy jsme u nás neměli. Babička mluvila na bednu zapnutou, na postavy na obrazovce. Jako kdyby ji mohly slyšet. Kolikrát jsem se snažil zaostalou generaci upozornit, že to jaksi nemá smysl, ale babička pokaždé nesouhlasila jak po třetím rumu.
Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Nejčtenější články z tohoto čísla
Sny a rovnice / Rad Bandit
> NP č.466 > Pošli to dál
Přání lidí bez domova znám jako staré boty. Vypadají
jako takové zvláštní chomáče. Nosí je po
kapsách, chlupaté obláčky, myšlenky a sny.
číst dále
Čas nikdo nevrátí / Tomáš Havlín
> NP č.466 > Uličníci
Ivan M. vyrazil z Plzně a pěšky si to přes České Budějovice namířil do Brna. Jak
sám říká, někdy je totiž potřeba pořádně si vyčistit hlavu.
číst dále
Továrna na emoce / Zuzana Brodilová
> NP č.466 > Téma čísla
Základním stavebním kamenem televizních reality show jsou emoce – nikde jinde
neuvidíte tolik pláče, dojetí a agrese v tak krátkém čase. Odkud se berou a co se
s nimi během televizního vysílání děje? A jak vypadá vzorná máma a jak špindíra?
číst dále
Ten za to může / Jakub Horňáček
> NP č.466 > Pošli to dál
Na původu současného toku uprchlíků nepanuje
celospolečenská shoda.
číst dále
Nejčtenější články autora
Per aspera ad astra / Jan Stern
> NP č.490 > Fejeton
Za mého dětství bylo oblíbenou kratochvílí
děvčat vedení takzvaného
památníčku. Asi víte, o co šlo: o takovou
knížečku s prázdnými listy, kterou
vám děvče dalo a vy jste mu tam měli něco
napsat nebo namalovat „na památku“. Potíž
byla, že jsem nikdy jaksi nepochopil tu
základní poetiku žánru. Co se čeká? Kde
jsou meze? Kdo jsou klasici? Já v tom naprosto
plaval. V Rozumu do kapsy o tom
nic nepsali a dokonce ani v Pionýrské
stezce nenavedli mne na správnou stezku.
A tak jsem to bral tak nějak od srdce –
základ všech katastrof světa.
číst dále
Stěrače? Stírají / Jan Stern
> NP č.455 > Fejeton
Občas se mě lidé ptají, proč nepíšu o politice,
proč naši politickou elitu šetřím a uchraňuji
před svými satirickými šlehy, k nimž jsem jako
humorista takřka zavázán. Cožpak o to. Já bych
šlehal. Já bych možná i vyloženě řezal. Potíž je,
že politiku takřka nesleduji. Teda nesleduji – to
je vám taková zvláštní věc, já televizní zprávy
sleduji, ale vypínám při nich zvuk.
číst dále
Sociologie amarounů / Jan Stern
> NP č.453 > Fejeton
Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi.
Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě
třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě
a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme.
No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně,
pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu
mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní
zdravotnické organizace předsadila ještě
jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže
žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné
Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme
ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří
na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty.
Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo.
číst dále
Moc bezmocných / Jan Stern
> NP č.497 > Fejeton
Možná byste to do mě neřekli, ale já mám vysokou školu. Ne moc vysokou, takže jsem skončil u fejetonů, a nikoli u vědeckých studií, ale vejška to přece jenom byla. A učili jsme se tam hlavně o masových médiích. Povídali jsme si tehdy hlavně o tom, jestli jsou mocná, anebo nikoli. Dnes, kdy masomédia byla převálcována sociálními sítěmi, „informačními bublinami“, „postfakty“ a těmahle věcma, už je to samozřejmě jasné. Ale tenkrát, za mého mládí, kdy letěly Oasis, Cranberries a Unie svobody, to ještě nebylo tak zřejmé. Tehdy se ještě debatovalo o této věci vášnivě.
číst dále
