NP č.458 > Pošli to dálOtázky nad „otcem vlasti“Andrea Novotná

Kulaté výročí narození Karla IV. je sice až za rok, jedná se ale o událost natolik významnou, že se její oslavy připravují s dvouletým předstihem. Politici, arcibiskup, rektor, ředitelé veřejnoprávních médií – zkrátka honorace na nejvyšší úrovni sedí už rok v „Národní komisi“, která má oslavy koordinovat. Aby také ne – bude se přece slavit „otec vlasti“ a „největší Čech“, kterým se středověký panovník stal před časem v televizní anketě poté, co byly jako neplatné vyřazeny hlasy pro Járu da Cimrmana.

Pokud organizátoři oslav studovali pravidla virálního marketingu a chtěli, aby se o nich mluvilo, podařil se jim husarský kousek. Pražský radní pro kulturu Jan Wolf totiž zadal hymnu k oslavám Danu Landovi – a strhla se, jak se dalo čekat, pořádná mela. Spolek studentů historie protestoval proti tomu, aby tón oslav určoval bývalý frontman rasistické kapely. Vznikla mediální bublina, v níž se blýskl patrně nejvýše postavený Landův fanoušek (a osobní přítel), ministr kultury Daniel Herman, který nám vysvětlil, že rasistický Orlík byl vlastně projevem odporu proti komunismu. S takto osvíceným ministrem si můžeme být hned jisti, že je kultura v dobrých rukou…

Spor o hymnu pochybného autora ale podtrhuje, že čím se oslavy připravují bombastičtěji, tím jsou rozpačitější. Univerzita Karlova například plánuje sezvat příslušníky evropských šlechtických rodů, které jsou spojeny s Karlem IV. Skutečně by dnešní univerzita měla nostalgicky připomínat časy a poměry, kdy to nejdůležitější bylo, komu se narodíte a zda s „modrou krví“, či jako prostí lidé? Patří do demokratické společnosti vyjadřovat někomu úctu pouze na základě toho, do jaké patří rodiny?

Čím k nám vlastně mluví Karel IV.? Tím, že hodně stavěl? Představuje společnost zcela jinou, než je ta naše, s odlišnými hodnotami. Proč si ho tedy vlastně přivlastňovat jako nějaký obrázek patrona? Když někteří diskutéři připomínají, že „největší Čech“ dal souhlas ke krvavému protižidovskému pogromu v Norimberku, odpovídají jim jiní, že je to „ahistorické“ připomínat. Není ale stejně ahistorické hlásit se k jeho činům a stavbám? Čím k nám ale tedy Karel IV. mluví, když z dnešního hlediska prý nemůžeme posoudit jeho činy?

Liší se skutečně tak podstatně „vymyšlený“ Jára Cimrman od „skutečného“ Karla IV., anebo je mýtus, který středověkého panovníka obklopuje, smyšlený podobně, jako mýtus Járy Cimrmana? Nevím, ale Cimrman je mi o dost sympatičtější.


autor / Andrea Novotná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Peklie, peklíčko / Jan Stern > NP č.458 > Fejeton Já jako fejetonista nejsem k ničemu zavázán. Na rozdíl od svých kolegů nejsem povinen zaznamenávat podstatné rysy epochy. Když chci, můžu psát klidně o beďarech. A můj pravidelný čtenář ví, že chci nezřídka. Leč občas se v epoše utrhne cosi tak podstatného, občas mineme tak epochální civilizační milník, že mi to nedá a začnu se hnípat v něm, namísto v pupíncích. A dnes je právě ta chvíle. Nemohu totiž nezaznamenat, že do našeho světa sestoupilo takřečené selfie, neboli selfíčko. číst dále Burka jako známka punku / Roman Hloušek > NP č.458 > Rozhovor Na jaře přijel do ČR již poněkolikáté zpěvák Al Amdiez, tentokrát i se svým parťákem Mouradikalem. Oba jsou Francouzi alžírského původu spojení s reggae, soundsystémy a nezávislou taneční scénou. Povídali jsme si o hudbě, undergroundu i islámu. číst dále Zvoní včelám hrana? / Tomáš Malík > NP č.458 > Téma čísla Zapomeňte na smetí z vesmíru hrozící kolizí s matičkou Zemí a její následné zahalení do prachových mračen na dlouhá tisíciletí. Zapomeňte na zemětřesení trhající planetu na kusy, tsunami i supervulkány. Budou lidskou Nemesis droboučké včely? číst dále Sestoupit do svého podsvětí / Michaela Horynová > NP č.458 > Kultura | Literatura Při ponoru do prvního filozofického románu francouzského spisovatele, literárního kritika a filozofa Maurice Blanchota, Temný Tomáš z roku 1941, opakovaně vytane na mysli Nietzscheovo: „A hledíš-li dlouho do propasti, vhlédne pak propast i do tebe.“ číst dále

Nejčtenější články autora

Naše dnešní revoluce / Tomáš Havlín, Andrea Novotná > NP č.371 > Téma čísla Po revoluci v listopadu 89 jsme už žádnou další nečekali. Dějiny přece už skončily, říkalo se. Dvacet let poté jsme svědky další mobilizace - tahle revoluce je ovšem konzervativní. Představujeme některé její projevy.   číst dále Vrčení nukleárního tygra / Andrea Novotná > NP č.459 > Pošli to dál Budeme jaderným tygrem – zní z médií v souvislosti se zprávou, že vláda schválila energetickou koncepci, která počítá s výstavbou dalších bloků v Temelíně a v Dukovanech. Několik pochybovačných komentátorů začalo řešit, kde se na takovou investici vezmou peníze – jeden takový blok je totiž legrace odhadem asi za 150 miliard a v Česku, kde ceny staveb obvykle rostou podle indexu tunelu Blanka, to nejspíš nebude cena konečná. Zásadních zpochybnění jaderné energetiky ale už mnoho nezní, v inženýrském národě zlatých českých ručiček se to pokládá za okrajovou zábavu zelených kverulantů, technofobních paranoiků a jiných obvyklých podezřelých. Nejsme na Ukrajině a nový Černobyl či nová Fukušima jsou přece tak nepravděpodobné… číst dále Domov je cesta / Zuzana Brodilová, Andrea Novotná > NP č.334 > Téma čísla Osvobodit se od pevného rytmu Z práce - Domů - Do práce. Najít znovu svobodu, kterou naši předkové ztratili v neolitu, když se usadili a rozdělili si půdu. A taky pořádat divoké parties. To všechno znamená freetekno pojaté jako život na cestě.   číst dále Na okraji zájmu, v centru dění? / Andrej Bakšiš, Andrea Novotná > NP č.398 > Téma čísla Bude tomu dvacet let od summitu v Riu a jeho závazků k trvalé udržitelnosti. Můžeme zavzpomínat, nebo se zeptat: Ukázala se pozornost k životnímu prostředí jako trvale udržitelná?   číst dále
celý archiv