NP č.453 > Pošli to dálVěšáky na problémy?Ondřej Slačálek

Cesta ven není jenom film. Je to událost. Stala se jí už loni v létě, když se promítala na zeď prázdného domu v ostravském Přednádraží desítkám místních Romů, o kterých pojednává.

Stala se jí znovu nedávno, když fenomenálně uspěla v soutěži Český lev a získala sošku nejen za nejlepší film, ale také za nejlepší herečku v hlavní roli, režii, scénář, kameru, zvuk a střih. „I Českého lva nám ukradli cikáni,“ začalo se brzy vtipkovat na facebooku.

Ten snímek převyšuje většinu českých filmů prostě tím, že nám strčí obličej rovnou do tvrdé reality. Vezme nás na výlet do světa chudých Romů, „sociálně vyloučených“, jak říká odborný žargon. Potkáme toho hodně, snad až příliš mnoho na jeden film – byznys s ubytovnami, nenávistné pochody, lichvu, ponižování na sociálce, bezvýchodnost.

Tolik sociálních problémů, že se člověk až musí ptát, do jaké míry se mezi nimi vůbec může rozvinout skutečný příběh a do jaké míry jsou jednotlivé postavy spíš jen věšáky na sociální problémy a nositeli správných či nesprávných reakcí na podněty. Neherečka Klaudie Dudová hraje skvěle – ale hraje člověka, uvěřitelnou postavu? Nebo je spíš nesnesitelná a neuvěřitelná, a to právě tím, jak se za všech okolností snaží o „cestu ven“, neustále odhodlaná vybřednout a chovat se správně, přesně podle toho, jak to učí příručky a dobré rady sociálních pracovníků? Ani talent Klaudie Dudové nedodá její postavě na životnosti, většinou je využitý hlavně k okřikování jiných postav, že se nechovají dostatečně správně, a tak se vlastní vinou udržují v problému. I když se snažíte, stejně se přistihnete při tom, že úplně nevěříte, že se někdo v reálném světě a v takových podmínkách chová takhle… předpisově. Spíš si kladete otázku, proč by vůbec měl? Snad se Cesta ven stane pozvánkou k tomu, abychom v „sociálně vyloučených“ viděli lidi s jejich vlastními příběhy, ne věšáky na problémy, které se mají chovat „správně“, aby se dostali „ven“.


autor / Ondřej Slačálek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Zvládám nezvládat / Saša Uhlová > NP č.453 > Téma čísla Ticho zní najednou úplně jinak, když máte čtyři děti. Ale neměnili byste. číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále V napjatém kábulu / J. Černý, Roman Hloušek > NP č.453 > Referát Afghánistán má pověst drsné země. Obrazy zarputilých bojovníků, žen v burkách nebo amerických vojáků střídají maková pole a distributoři opia. Žijí zde ale především obyčejní lidé, vystavení neobyčejným podmínkám. Po dvou týdnech máte základ na slušnou paranoiu, v lepším případě křečovitý cynismus. číst dále Třicet dní bez facebooku / Zuzana Fuksová > NP č.453 > Fejeton Jak jsem se odpojila od sociální sítě a vydala se na strastiplnou cestu hledání autentického života. číst dále
celý archiv