NP č.452 > Kultura | DivadloV dusivém obludáriuMarta Harasimowicz

Divadlo Na zábradlí přináší tvůrčí adaptaci povídek Daniila Charmse.

Šel tuhle jeden do práce a potkal jiného, který si právě koupil bochník chleba a vracel se domů. A to je vlastně všechno.“ Specifický smysl pro humor, záměrně suchý styl a záliba ve zvláštních, ostentativně nevypointovaných závěrech činí psaní Daniila Charmse zcela nezaměnitelným. Jeho literární miniatury si získaly oblibu i mezi českými čtenáři a dočkaly se již několika divadelních zpracování. Nejnovějším z nich je inscenace Báby v Divadle Na zábradlí, s níž se poprvé na této scéně prezentuje režisérka Anna Petrželková.

 

ZLOVĚSTNÝ SEN

Malému jevišti dominuje dekorace imitující průřez činžovního domu. Vidíme několik mikroskopických bytečků – sotva schopných pojmout lidskou postavu, a ojedinělé kusy nábytku: křeslo, matraci, záchodovou mísu… Právě tyto klaustrofobní prostory, které s konečnou platností nelze vymezit na interiér či exteriér, fungují jako přirozené prostředí pro titulní báby. Báby jsou si vzájemně podobné. Obtloustlé, rozcuchané a oděné do stejných kytičkovaných šatů. Postrádají originální osobnost, vlastní životní osud, snad i věk. V jejich chování se mísí drzost a nepřejícnost s oplzlostí.

Pro uspořádání Charmsových textů do podoby celistvého scénického díla jistě nebylo jednoduché najít narativní a estetický klíč. Představení postavené na krátkých groteskních povídkách by snadno mohlo sklouznout k prostému předvedení série skečů bez jasného myšlenkového přesahu. Zdá se ale, že si Petrželková spolu s dramaturgyní Dorou Viceníkovou tohoto nebezpečí byly vědomy, zároveň ale odmítly na textový materiál naroubovat rámec konkrétního příběhu. Původní miniatury zde zůstávají tím, čím jsou na papíře: prapodivnými slovesnými útvary, kde důležitější roli než obsah hraje forma, efekt překvapení, mnohdy zcela surový nadhled, s jakým jsou předváděny, a v neposlední řadě samotný akt vyprávění. Předříkávané historky (leckdy opakovaně a v neměnné podobě) navozují atmosféru strašidelného snu, v němž se škodolibá představivost snící osoby protíná s ozvěnami reality, ztělesňované zlověstným klevetěním stařen. Vizuální stránka představení a množství němých etud přesahují úlohu pouhého pozadí pro přednes povídek a tvoří rovnocennou součást vyprávění. V této náročné a sofistikované konstrukci se všichni účinkující („báby“ Natália Drabiščáková, Magdalena Sidonová, Dita Kaplanová a Anežka Kubátová doprovázené „kadeřníky“ Petrem Jeništou a Miloslavem Königem) pohybují zcela bravurně.

 

SMÍCH A SMRT

Pro plné pochopení toho, co se inscenace snaží sdělit, není na škodu znát i Charmsův životní osud. Vědomí autorova pesimistického vztahu k životu a ke světu (dokládají ho Charmsovy osobní zápisky) a jeho pronásledování stalinistickým režimem, jež završila náhlá smrt v psychiatrické léčebně, tvoří silný kontrapunkt k ironickému tónu a satirické brilantnosti miniatur. Jestliže je jakýmsi přirozeným pudem při sledování inscenace jednoduše se bavit, kombinace znepokojující groteskní estetiky a nenápadné vyvolávání asociací s dobovými sovětskými reáliemi onu pohodu umně rozbíjí a přispívá k budování zvláštního napětí. Jako příznačné se jeví, že leitmotivem tradovaných příběhů je smrt.

Báby jistě ocení především náročnější divák. Zároveň výborné vyladění konceptuální stránky inscenace s jejím čistě řemeslným zpracováním činí toto představení jaksi univerzálně přínosným. V současném repertoáru Divadla Na zábradlí je to rozhodně jedno z nejpozoruhodnějších představení.

 

Daniil Charms: Báby, Divadlo Na zábradlí premiéra 12. a 13. prosince


autor / Marta Harasimowicz VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv