NP č.438 > Kultura | LiteraturaJen si tak trochu brnknoutDáša Beníšková

S knihou nazvanou Onanie aneb mrzký hřích samohany ozkoušíte nejen svou slovní zásobu, fantazii a odolnost vůči peprným výrazům, ale otestujete i pokrokovost svého okolí podle jeho reakcí, až s tímto titulem v podpaží vstoupíte do tramvaje či kavárny.

V nakladatelství Dybbuk vyšlo již několik knih obdobného textosběrného typu, po- jednávajících o slovech, která sice všichni říkáme, ale ne nahlas a ne na veřejnosti (tedy za ideálních předpokladů). S tou- to knihou se vydavatelé rozhodli tento osvědčený způsob poněkud osvěžit. Nela D. Astonová jako v předchozích případech nashromáždila potřebné referenční textové podklady, které Jakub Šofar, spisovatel, publicista a majitel desítek autorských pseudonymů, propojil příběhem v jeden celek. Poměrně smělý plán, díky kterému kniha není jen souborem výpisků, ale funkčním aparátem, který je možné přečíst na jeden zátah jako klasický román, aniž by vás výrazně zahltil.

 

NAŠE STOLETÍ JE PROLEZLÉ LITERATUROU

 

Obdobně jako u Máchova Máje tvoří knihu zpěvy, obsahující příspěvky o onanii, a intermezza, v nichž se odehrává příběh s nekomplikovanou dějovou kostrou. Každého desátého dne v měsíci se u jednoho restauračního stolu schází dva matadoři, bývalí spolužáci z fildy, kteří mudrují o životě. Hnán chutí na panáka si k nim jednou přisedne Mladej, student bohemistiky, který jim neprozřetelně prozradí téma své diplomové práce - motiv svobody po roce 1989. Vlnu kritiky utiší až idea nového tématu. „Jestli má ta diplomka mít koule, a my jsme řekli, že má, tak budeš psát o zachycení onanie v literatuře. Naší, světové, takzvaně krásné i populární.“ Koneckonců - i samohana se dá považovat za jeden ze způsobu dosažení svobody.

 

Pasáže s intermezzy mohou být pikantní obzvláště pro studenty bohemistiky a jiné fandy do humanitních věd, neboť s ústavem „české blablatury a komprcimprstiky“ si v knize neberou servítky. „Voni vás učí vidět prózu a poezii jako rozcapenýho jezevce na pitevním stole.“ S úsměvem na rtech čtete o své alma mater, zaradujete se, když padne jméno vašeho oblíbeného profesora, a přitom se nemůžete ubránit podsouvanému srovnání nesrovnatelného: hodnoty bádání ve vědách exaktních a v upozaďovaných humanitních.

 

RÁNO JSEM TROPIL ONANII

 

Na problematiku masturbace dostane čtenář možnost podívat se z opravdu širokého zorného pole. Medicínsky, sociologicky, etnologicky, nábožensky, historicky a pochopitelně literárně i jazykovědně. Zvlášť z tohoto pohledu nabízí soubor zajímavou přehlídku různých literárních stylů, popisů, forem i slovníků. V neposlední řadě je možno knihu brát i jako poklonu Bohuslavu Broukovi, legendárnímu provokatérovi české avantgardy, autorovi proslulé eseje Onanie jakožto světový názor, který byl jedním z prvních propagátorů Freudovy psychoanalýzy.

 

Jednotlivé ukázky ve zpěvech nejsou nikterak vizuálně odděleny, ani u nich není uveden zdroj, což napomáhá plynulosti čtení. Ve jmenném rejstříku si pak můžete prohlédnout seznam citovaných autorů a knih, abyste si ověřili, zdali jste v úryvku správně odhalili své oblíbené autory, a abyste zjistili, že během posledních dvaceti let snad opravdu nevyšla knížka, ve které by tematika onanie alespoň nějakým způsobem nefigurovala. Ovšem nemáte-li až obsedantní potřebu přečíst každou knihu, která dopadla na knihkupecký pult, jen stěží drtivou většinu ukázek identifikujete. Takže místo toho, aby se kniha stala možnou inspirací pro četbu dalších autorů, funguje „pouze“ jako korpusový výtažek daného spektra. Není to málo, ale každému to nemusí stačit.


Nela D. Astonová, Jakub Šofar: Onanie aneb mrzký hřích samohany, Dybbuk, 2013, 280 stran


autor / Dáša Beníšková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Poťouchlá kniha o lásce / Dáša Beníšková > NP č.444 > Kultura | Literatura Obecenstvo miluje příběhy, u kterých si popláče, ale zároveň ho „pohladí po duši". Kniha Antropologie s vámi udělá něco obdobného. Jen se místo pláče od srdce zasmějete a místo pohlazení dostanete mokrým hadrem přes obličej. A ještě si to budete setsakramentsky užívat. číst dále Duhové povídky / Dáša Beníšková > NP č.426 > Kultura | Literatura Termix, StaGe, iboys, adorace Josefa Klíra, promiskuita. ať už tyto termíny umíte skloňovat ve všech pádech, anebo absolutně netušíte, o čem je řeč, kniha Buzíčci vám otevře oči a otestuje vaši snášenlivost více než volební průzkumy. číst dále Ukryté v každodenosti / Dáša Beníšková > NP č.428 > Kultura | Literatura Máte-li rádi akci, příběhy nabité dějem a hrdiny, z nichž charizma přímo stříká, raději sáhněte po jiném médiu. Klidnou oázu, kterou ztělesňuje kniha Ilustrátorka a jiné obrázky, byste svým rozpoložením rozdupali jako stádo buvolů. číst dále Vzpomínkám neutečeš / Dáša Beníšková > NP č.451 > Kultura | Literatura 124 stran, 42 povídek, ta nejdelší nemá víc než 6 stran. Z hlediska počtů se Pálenka jeví jako četba doporučená dopravním podnikem pro jízdu v emhádé. Avšak nenechte se zmást, kniha patří k nejslibnějším českým debutům, které ještě stihly poznamenat konec roku 2014. číst dále Vole Džudo, dáme pivo? / Dáša Beníšková > NP č.459 > Kultura | Literatura Pokud potřebujete trendy fotku na Instagram, zajedete si na Vinohrady, jestli toužíte po odpočinku v přírodě, zvolíte Šárku či Břevnov, a pokud si chcete zavzpomínat na časy, kdy pivo stálo pod tři pětky, a zažít nějaké to dobrodružství, vydáte se do Nuslí. číst dále Kde růže nepokvetou / Dáša Beníšková > NP č.420 > Kultura | Literatura Zdá se, že spojení formálního experimentu a tématu traumatizovaného dětství malé holčičky je literární terno – atraktivní téma zasytí čtenáře s tematicky rozjitřenou chutí a formální stránka zase utiší šťouravé intelektuály. Že by trefa do černého? číst dále Poslední limbus / Dáša Beníšková > NP č.432 > Kultura | Literatura Jestli vás občas přepadne chuť hodit dlažební kostku do výlohy, nakreslit politikům tykadla či se od srdce zasmát osobě, pro niž je vrchol dilematu volba mezi sójovým latte a karamelovým macchiatem, jste s DBC Pierrem na správné adrese. číst dále Nevítaný nájemník za zdí / Dáša Beníšková > NP č.422 > Kultura | Literatura Byl jeden domeček, v tom domečku stoleček, na stolečku mistička a k mističce začal chybět majitel. Zbytek obyvatel domečku jakoby si toho ani nevšiml a dál si žil svou nepovedenou říkanku o životě, kdyby do jejich ochranné atmosféry nezasáhl neodbytný policista. číst dále
celý archiv