NP č.435 > Kultura | Výtvarné uměníTajemství českého ostrovaJiří Ptáček

Z plánu tunelu ČSSR-Jadran vytěžila umělkyně Adéla Babanová pouze šablonovitou fantastiku.

Snem profesora ekonomie Karla Žlábka bylo spojit Československo s Jadranem soustavou dlouhých tunelů. Na přelomu 60. a 70. let se zdálo, že by mohl být naplněn, ke stavbě ale nikdy nedošlo. Vloni projekt čtyřsetkilome- trového tunelu a ostrovního přístavu pod československou správou oživila výtvarnice Adéla Babanová (*1980), když z něj vyšla ve své dokumentaristické fikci. Ta se nyní stala jádrem stejnojmenné výstavy v Galerii hlavního města Prahy.

 

NAŠE MOŘE ZA NAŠIMI DRÁTY

 

Záměru vybudovat tunel a ostrov je v poslední době věnována zvýšená pozornost. Česká televize se jím zabývala v cyklu Zašlapané projekty a na loňské výstavě neuskutečněných plánů spojených s jihočeským regionem i muzeum v Českém Krumlově. Přestože měl mít také hospodářský význam, společnost ho vnímá spíše jako pokus o uskutečnění dávného snu o českém moři, případně jako symbol pootevření cesty ze země obehnané ostnatým drátem.

 

Rekreačně-politické chápání tunelu využila Babanová také ve svém vyprávění, v němž je tunel s ostrovem postaven, slavnostně otevřen komunistickými kádry v čele s prezidentem Husákem a po první sezóně zase uzavřen. V závěru filmu autorka naznačuje, že za uzavřením ostrova mohlo stát sovětské vedení, žárlící na úspěch inženýrů z malého satelitu, ale rovněž jakési záhadné porušení časoprostoru, které na ostrově začalo způsobovat paranormální jevy. V doprovodné projekci pak tuto tezi rozvíjí skrze „dokumenty“ dokládající, že Husák na ostrov dál dojížděl a zdejší pobyt na něj měl zázračné, omlazující účinky.

 

PŘES ŠABLONU

 

Adéle Babanové, která vždy spolupracuje s rozsáhlým týmem a považuje se tak hlavně za režisérku, je blízké prolamování žánrových zvyklostí filmové a televizní kultury. To už samo o sobě znamená znát a používat jejich narativní šablony. Bohužel, šablonovitost je nakonec i největším nedostatkem její docufiction. Projevuje se totiž i tam, kde by naopak bylo třeba překročit povrchnost publicistických stereotypů.

 

Příkladem může být pojetí dvou hlavních postav filmu, prezidenta Husáka a profesora Žlábka. Husák je představen jako mocichtivé žoviální monstrum, které má rádo párky. Už tak zploštělé a vděčné charakteristice „technologa moci“ ovšem nemůže konkurovat jeho protihráč. S prezidentem jedná uctivě a podřízeně, ale na další prokreslení jeho osobnosti nezbývá prostor. Ten je naopak dán vzpomínkám pamětnice, obyčejné turistky, pro niž je samotný pobyt u moře důležitější než reflexe souvislostí. Právě proto však nepoví nic, co by rozvíjelo „politické“ téma filmu. To se tak začne vytrácet jako pára nad hrncem, aby se později vrátilo do hry kvůli koketerii s paranormální pointou, jejíž béčkovost spočívá v tom, že je nám zjevena, avšak dále nerozvíjena. Otázku, jestli Babanová záměrně napodobuje zlozvyky špatných dokumentaristů, není možné na základě výstavy uspokojivě zodpovědět.

 

U takového vyprávění brzy není jasné, o kom nebo o čem autorka vypráví. Po zhlédnutí celé výstavy, na níž nechybí Žlábkova původní dokumentace a korespondence, sílí přesvědčení, že vlastně o všech a všem a zároveň obecně a nesoudržně. Žlábkův projekt - víceméně soukromá utopie, o níž režim příliš nestál - si tak bude muset počkat ještě na někoho dalšího, kdo navrhne vysvětlení, proč nás právě dnes tolik fascinuje.


Adéla Babanová: Návrat do Adriaportu. Colloredo-Mansfeldský palác, GHMP, Karlova 2, Praha 1 (www.ghmp.cz). Výstava potrvá do 25. května.


autor / Jiří Ptáček VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Na fotografiemi zabitých / Jiří Ptáček > NP č.376 > Kultura | Výtvarné umění Nakladatelství Paseka vydalo rozsáhlý esej americké teoretičky fotografie Susan Sontagové o fotografiích lidského utrpení a válečné reportáži.   číst dále Jak umění vykládat dětem / Jiří Ptáček > NP č.450 > Kultura | Výtvarné umění Kniha Proč obrazy nepotřebují názvy je ojedinělým pokusem přiblížit moderní umění mladým čtenářům. číst dále Umění přestane býti uměním / Jiří Ptáček > NP č.452 > Kultura | Výtvarné umění Z plánované výstavy o brněnském Devětsilu se vyklubala výpověď o obecnějších rysech avantgardy. číst dále Nezradil jsem vlast / Jiří Ptáček > NP č.485 > Kultura | Výtvarné umění Zatčení ruského umělce Olega Vorotnikova v Praze je další zkouškou naší politické zralosti. číst dále Nechte růst špendlíky / Jakub Holzer, Jiří Ptáček > NP č.413 > Rozhovor Jeho vršovický ateliér jako by obývalo mnoho pohádkových postav, které tu po sobě zanechaly bizarní artefakty a fragmenty tajuplného záměru. František Skála zde již šestnáct let vytváří svět, který odráží jeho duši víc než ten za okny. číst dále Dáme si do bytu / Jiří Ptáček > NP č.364 > Kultura | Výtvarné umění Café Tureček je jednou z nemnoha bytových galerií u nás. Přitom jde o tak přitažlivou a dostupnou formu vystavování umění.   číst dále Umělec se zavázanýma očima / Jiří Ptáček > NP č.384 > Kultura | Výtvarné umění Na výstavě Jiřího Kovandy a Lumíra Hladíka v pražském výstavním prostoru Svit poutají pozornost především práce druhého z nich. Kurátorka Pavlína Morganová totiž zmapováním jeho tvorby znovu napsala téměř vygumovanou kapitolu českého akčního umění 70. let 20. století.   číst dále Letní strategie / Jiří Ptáček > NP č.460 > Kultura | Výtvarné umění Zvolnění produkčního tempa v českých výstavních institucích současného umění má svá pozitiva. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv