NP č.431 > Kultura | FilmPodvádění po americkuMartin Šrajer

Kriminální retro Davida O. Russela Špinavý trik je přehlídkou bizarních účesů, výstředních šatů, dvojích identit a spletitých plánů na podvedení podvodníků podvodníky.

Americký režisér David O. Russell se stal oblíbencem zámořských kritiků díky svým posledním dvěma snímkům. Jak jeho boxerské drama Fighter, tak lehce hysterická romantická komedie Terapie láskou byly skrznaskrz herecké filmy, což ostatně potvrdilo i udělování Oscarů (dvě herecké ceny pro Fightera, jedna pro Terapii). Také Špinavý trik pulzuje životem především zásluhou herců. K vlastní škodě má ovšem větší ambice, než jen předvést sérii výrazných hereckých etud.

Hledání identity


Téma, které se Russell s pomocí vlastního scénáře rozhodl rozkrýt, předesílá už úvodní scéna. O dvacet kilo těžší a příčeskem okrášlený Christian Bale se v ní jako Irving Rosenfeld připravuje na svůj velký herecký výstup. Tentokrát ovšem ne kvůli vlastnímu obohacení, ale mimořádně v rámci rozsáhlé operace amerických tajných služeb, které na konci 70. let skutečně využily schopností protřelých švindlířů, aby usvědčily vlivné politiky z přijímání úplatků. Dvě hodiny záměn identity a jiných maškarád mohou začít.


Spletenec podrazů, zahrnující mimo jiné mexického agenta FBI v přestrojení za arabského šejka, je před námi rozplétán spíše mimochodem. Energické, ale neutříděné a rytmicky trhavé vyprávění se soustřeďuje na vztahy mezi postavami, které se musí opakovaně ujišťovat, kde končí role a začíná jejich pravé já. Detaily ústředního podvodu, stále více ohrožovaného dílčími podvody hrdinů, jsou méně podstatné než například v Argu, které lehkou formou zpopularizovalo jiný velký švindl americké vlády. Vinou upozadění procedurálního rozměru zápletky filmu ovšem chybí drama, které by vratkou příběhovou konstrukci drželo pohromadě a zajišťovalo stálou pozornost diváka.


Přes ambice poukázat na ambivalentní povahu americké ctižádostivosti, občas vyžadující popření vlastní identity, sledujeme pouze fraškovitý řetězec variací na téma duplicity. Na dvouhodinový film by to bývalo stačilo, nebýt ovšem zastřešující myšlenky díla prezentované (od prvních minut slovy i činy postav) s takovou názorností, jež neponechává prostor pro vlastní výklad. Russell má navíc své postavy tak rád, že je ve výsledku spíše adoruje, než aby vyvolával nejistotu, jestli byly jimi použité metody adekvátní a morálně obhajitelné. Triviální scénář, hrubě podceňující divákův intelekt, tak výrazně zaostává za znepokojivě nejednoznačnými snímky Martina Scorseseho, k němuž bývá Russell neprávem přirovnáván.


Herci lepší režiséra


Manýristické využívání některých stylistických postupů (prudké nájezdy kamery) nebo samoúčelné zapojování dobové hudby svědčí o tom, že Russell řemeslo sice zvládá a ví, jak natočit „cool“ scénu, ale režíruje nekoncepčně. Nedisciplinované měnění žánrů, rytmu a vypravěčů je zprvu zábavné a film díky němu nepostrádá švih. Nadbytek obrazů a slov však záhy začne unavovat. Narace pro svou nekoncentrovanost a nekoherenci nedokáže vyvolávat napětí ani očekávání a Špinavý trik se kvůli ní jeví jako mnohem delší film, než jakým ve skutečnosti je.


Před nesmlouvavým odmítnutím a rychlým zapomenutím film tudíž dle očekávání zachraňují herci, ač je každý z nich naladěný na odlišný žánr. Bradley Cooper a Jennifer Lawrence zůstali v excentricky komediálním módu z Terapie láskou, Amy Adams a Christian Bale prozkoumávají tragičtější duševní zákoutí svých šarmantních podvodníků a Robert De Niro hraje další chabý derivát svých respekt vzbuzujících mafiánů. Vcelku jsou ale dost zábavní, aby dali alespoň chvílemi zapomenout na zaměnitelnost filmu, v němž se octli.

 

 

***


Slovenský filmový ústav vydal na konci loňského roku komplet dvou DVD nazvaný Virvar, který obsahuje bohatý výběr ze slovenské animované tvorby od roku 1989 po současnost. Mezi šestnáctkou filmů pro děti i dospělé nechybí festivalově úspěšné snímky z nedávných let Posledný autobus (2011) a Pandy (2013). Disky doplňuje dvacetistránkový booklet s podrobnými informacemi ke všem titulům.


Do žebříčku deseti nejlepších filmových DVD roku 2013, sestaveného vlivným recenzním webem DVDBeaver, se dostalo Slnko v sieti (1962) od Štefana Uhra. Film stojící na prahu „československé nové vlny“ vydala ve Velké Británii společnost Second Run včetně bookletu s analýzou od předního anglického odborníka na český a slovenský film Petera Hamese.


 


autor / Martin Šrajer VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv