NP č.430 > Téma číslaNechtěný lékRoman Hloušek

Příběh MDMA, účinné látky tablet extáze, je pro většinu lidí spojen s kulisami tanečních parties. Podle některých vědců je však zakázaná droga také účinným lékem na následky těžkých traumat.

Příběh MDMA, účinné látky tablet extáze, je pro většinu lidí spojen s kulisami tanečních parties. Podle některých vědců je však zakázaná droga také účinným lékem na následky těžkých traumat.


S přírodní katastrofou, znásilněním, vážnou dopravní nehodou, válkou či jinou situací, která přímo ohrozí život, se většina lidí na vlastní kůži nikdy nesetká. Spolehlivě vyhnout se jim však nelze. Zvenčí se může zdát, že jejich přežití a záchrana života je okamžikem štěstí, kterým vše končí. Mezní zkušenost se však může stát balvanem, na jehož opravdové zvládnutí a překonání nemá člověk výbavu. Z prožitého traumatu se pak stává nechtěný, přesto však téměř stále přítomný společník – zážitek se znovu a znovu objevuje v myšlenkách, ve snech, vzpomínkách a jeho znovuprožití může přinést i zdánlivá drobnost...

 

Prozkoumané trauma

Pokud podobné stavy člověk prožívá i s tříměsíčním odstupem od dané situace, hovoří se o tzv. posttraumatické stresové poruše (PTSD), tedy chronické reakci na prožité trauma. Ačkoliv se za normálních podmínek se situacemi ohrožujícími život běžně nesetkáváme, není v současné době výskyt této poruchy zanedbatelný. V USA se týká 6–10 % lidí, v Evropě se počet ohrožených odhaduje na 1–7 %. Tato čísla však výrazně stoupají v místech postižených přírodními katastrofami či válečnými konflikty. Mezi vojáky vracejícími se z Iráku či Afghánistánu jich touto poruchou trpělo víc než 18 %.

Pokud odborníci PTSD diagnostikují, léčí ji psychiatricky, tedy s pomocí léků. V lepším případě se jedná o antidepresiva, v tom horším o benzodiazepiny, léky, které mohou samy o sobě vyvolat silnou závislost. Alternativou může být psychoterapie nebo v ideálním případě kombinace obou cest. Oba typy léčby se však potýkají s těžkou překážkou – nemocný se k prožitému a často vytěsněnému bolestivému zážitku nerad vrací a má tendenci se uzavírat. Vzhledem k tomu, že trauma vlastně prožívá znovu a znovu, dává takový duševní pohyb smysl. Obrana je za určitých okolností sebezáchovná, z dlouhodobého hlediska však brání uzdravení.

Opakované výzkumy ukázaly, že v takové situaci může být velmi účinnou pomůckou MDMA, lidově známá jako droga extáze (viz rámeček). Coby tzv. entaktogen pomáhá obrany eliminovat a prohlubuje důvěru a pevnost vztahu s terapeutem i ochotu trauma prozkoumat. Léčba, ve které jsou zakomponována zpravidla tři sezení pod vlivem MDMA, má podle dostupných studií výrazně lepší výsledky a pomáhá i tam, kde konvenční postupy selhaly. Přesto masivnější rozšíření tohoto přístupu nelze v současné době očekávat. Co tomu brání?


Politika jako stopka

Odpověď je v podstatě jednoduchá. MDMA se kvůli své obrovské popularitě na taneční a klubové scéně v osmdesátých letech ocitlo díky americké DEA (Drug Enforcement Agency, agentura posuzující nebezpečnost a využitelnost látek) na seznamu zakázaných substancí. A to přesto, že celý mediálně sledovaný proces provázely nelegální postupy a soudce (který zde však měl pouze roli jakéhosi moderátora šetření) označil výslednou kriminalizaci MDMA za zavádějící. Ilegální status znamenal konec slibně se rozvíjejícího využití v terapeutické praxi. A také konec jakéhokoli oficiálního výzkumu. Obdobného postavení se dočkalo MDMA rovněž v Evropě.

MDMA tak následovalo osud několika dalších látek měnících vědomí, jež také přinášely naději do komplikované léčby duševních nemocí a během dvacátého století se ocitly v nelegální zóně. Průběh byl ve většině případů obdobný. Nejprve hysterická mediální a politická kampaň a pak populistická snaha získat jednoduché politické body. Poukazuje se také na možný lobbing farmaceutických společností, pro které je byznys s většinou dlouhodobě užívanými psychiatrickými léky rozhodně zajímavější než v podstatě jednorázové užití MDMA.

Obchod s drogami, zejména těmi silně návykovými, je bezesporu spojen s organizovaným zločinem, zničenými osudy a také smrtí mnoha lidí, kteří se propadli do drogové závislosti. Jeho potírání je však také silným politickým tématem, na kterém se dají nasbírat snadné body. Výsledkem často bývá necitlivý a nerozlišující přístup.


Psychedelická internacionála

V době, kdy politické autority v čele Javierem Solanou přiznávají, že koncept války proti drogám selhal, by se mohlo zdát, že návratu různých látek měnících vědomí do rukou lékařů, vědců a terapeutů zase až tolik nebrání. Přesto je jejich cesta k oficiálnímu využití dlouhá a výsledky leckdy budí rozpaky. Jako příklad může posloužit česká kauza léčebného využití konopí. Po intenzivní odborné kampani se sice podařilo prosadit využití marihuany jako legálního léku, ministerstvo zdravotnictví však zároveň připravilo takový způsob distribuce, že v množství, které např. lidem s Parkinsonovou chorobou skutečně pomůže, bude léčebná marihuana dostupná pouze majetným. Ostatní budou dále odkázáni na samozásobení. Navíc byl přijat nepříliš funkční holandský model a marihuanu tu distribuuje pouze jedna společnost.

K prosazení léčebných postupů využívajících psychotropní látky je potřeba dlouhodobé a výzkumem podpořené práce. Svou záštitu nad takovými projekty od roku 1986 drží Multidisciplinární asociace pro psychedelická studia (MAPS). Tato organizace, mezi jejíž členy patří řada osobností z akademické sféry, podporuje výzkum vyjednáváním výjimek ze zákona a sháněním peněz na jeho uskutečnění.

Právě pod záštitou MAPS běží a proběhly i výzkumy užití MDMA v terapii posttraumatické stresové poruchy. Tým Carlose Bousy ve Španělsku sice musel díky politickému tlaku skončit předčasně, výsledky dílčích výzkumů v USA, Švýcarsku, Izraeli, Jordánsku či Kanadě však řadu dosavadních námitek vyvracejí. Mezi ty vyhraněné patří tvrzení, že jediná dávka MDMA může způsobit poškození mozku nebo zabít. Jako zavádějící se ukazuje i tvrzení o vysoké neurotoxicitě MDMA. Výzkum s účastníky, kteří za svůj život užili více než 270 tablet extáze, neukázal ve srovnání s kontrolní skupinou, jež drogy neužívala, žádné poškození kognitivních funkcí. Oproti drogám jako je pervitin, heroin nebo kokain i oproti mnoha dostupným lékům je také nízké riziko vzniku závislosti.

V čem však mohou mít kritici použití MDMA pravdu, je riziko toho, že někteří pacienti by mohli v rekreačním užívání MDMA pokračovat i po skončení léčby. Takový argument však bude možné vyvrátit či potvrdit až po případném rozšíření této formy léčby. Otázkou také je, zda je takové riziko zásadní a pro společnost nebezpečné.


Výzkum není party

Kdo si pod výzkumem MDMA představí barevný new age večírek či divokou taneční party, bude asi zklamán. Během výzkumu, a zvlášť ve fázích, při kterých dochází k podání látky, jsou pacienti podrobeni lékařskému vyšetření, před, během a po sezení jsou jim měřeny základní tělesné funkce a pro případ výskytu komplikací je předjednáno případné umístění účastníků výzkumu v dostupné nemocnici. Podobně jako u jiných u sezení, kdy je aplikována psychotropní látka, se také klade důraz na tzv. set a setting, tedy na očekávání léčeného, jeho momentální psychický stav a okolnosti i prostředí, kde k sezení dochází. Účastník je na podání látky pečlivě připraven včetně toho, jak se zachovat při výskytu komplikací. To samozřejmě platí i o personálu, který se výzkumu účastní.

Zvlášť pro dobrodruhy pokoušející se o samoléčbu je třeba zdůraznit, že samo o sobě užití MDMA nestačí. Důležité je propojení procesů, které droga odstartuje, v následné terapii. Na paměti je dobré mít i fakt, že léčeným se podává čisté MDMA v dávkách s potřebným efektem, ale neohrožujících zdraví. Nákup na černém trhu je obecně riskantní záležitost a např. tablety extáze dnes velmi často MDMA vůbec neobsahují.

Kdy a zda vůbec dojde k rozsáhlejší renesanci výzkumu a léčby pomocí psychoaktivních látek, těžko odhadovat. MDMA asistovaná terapie, psilocybinová terapie v terminálních fázích nemoci, léčba závislosti pomocí ibogainu nebo terapie za použití LSD na své plnohodnotné uznání a začlenění do systému pomoci stále čekají. Je ale potřeba si uvědomit, že zmiňované látky nejsou žádným zázračným všelékem. Jsou však katalyzátory, které mohou významně urychlit a zkvalitnit terapii a zlepšit tak kvalitu života mnoha lidem. A to není málo.

 

 

Autor je psychoterapeut a sociální pracovník.


***

 

MDMA je zkratka pro 3,4-metylendioxymetamfetamin. Látku poprvé v roce 1914 poprvé syntetizovala německá chemická a farmaceutická společnost Merck. Původně měla sloužit jako lék na hubnutí. Na začátku sedmdesátých let ji znovusyntetizoval Alexandr Shulgin, který poprvé vyzkoušel její účinky. Ve světě i v ČR se MDMA zpopularizovalo masivním užíváním na taneční klubové scéně, kdy bylo hlavní účinnou látkou tablet extáze. V dnešní době je ale velmi pravděpodobné, že extáze obsahují jiné účinné látky. Svým uživatelům navozuje pocity empatie, otevřenosti, vyrovnanosti a zájmu o druhé. Člověk pod vlivem MDMA cítí uvolnění a štěstí, oprošťuje se od běžné zdrženlivosti a zábran.

Hlavním rizikem je kombinování MDMA s jinými drogami, alkoholem a léky. Především se jedná o antidepresiva, která podobně jako MDMA působí na serotoninový systém. Zvyšuje se tak riziko serotoninového syndromu, kdy dojde k přehřátí organismu, které může skončit úmrtím. Více informací lze nalézt na stránkách www.extc.cz.


 


autor / Roman Hloušek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

O krok před zákonem / Roman Hloušek > NP č.394 > Referát Loňský rok se nesl ve znamení mediálního boomu kolem tzv. nových syntetických drog a to zejména v souvislosti s otevřením a následným zrušením sporných Amsterdam shopů. Nicméně tyto „nové“ drogy tady s námi už nějaký ten pátek jsou a určitě i budou.   číst dále Burka jako známka punku / Roman Hloušek > NP č.458 > Rozhovor Na jaře přijel do ČR již poněkolikáté zpěvák Al Amdiez, tentokrát i se svým parťákem Mouradikalem. Oba jsou Francouzi alžírského původu spojení s reggae, soundsystémy a nezávislou taneční scénou. Povídali jsme si o hudbě, undergroundu i islámu. číst dále Šlapající století / Roman Hloušek > NP č.420 > Dějiny přítomnosti Tour de France je u konce a o vítězích a rekordech byla informací již celá řada. Také širší pohled na nejslavnější cyklistický závod na světě ale může být zajímavý. číst dále V napjatém kábulu / J. Černý, Roman Hloušek > NP č.453 > Referát Afghánistán má pověst drsné země. Obrazy zarputilých bojovníků, žen v burkách nebo amerických vojáků střídají maková pole a distributoři opia. Žijí zde ale především obyčejní lidé, vystavení neobyčejným podmínkám. Po dvou týdnech máte základ na slušnou paranoiu, v lepším případě křečovitý cynismus. číst dále Fandit neznamená hloupnout / Roman Hloušek > NP č.433 > Téma čísla Excesy spojené s výtržnostmi na fotbalových stadionech dostávají v médiích mimořádný prostor. Snadno přitom svádějí k dojmu, že je každý aktivní fanoušek kopané minimálně latentní násilník. Chodí se však na ochozy skutečně jen kvůli bitkám? číst dále Zapalte stanici požárníkům / Roman Hloušek > NP č.373 > Referát Příjemci sociálních služeb se v posledních letech ještě více stali „feťáky“ A „nepřizpůsobivými“ – zdrojem strachu a předsudků. S nimi se mění i pohled na terénní sociální pracovníky, kteří se mezi „odpadem“ společnosti pohybují.   číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv