NP č.424 > Kultura | DivadloO pastech povahy a pasivityMarta Harasimowicz

O pastech povahy i skutečnosti.

Básník, dramatik a prozaik Tadeusz Różewicz patří mezi čelné postavy polské literatury druhé poloviny 20. Století a jeho tvorba je v Polsku již považována klasiku. Jako jeden z těch, jejichž léta dospívání poznamenala druhá světová válka, bývá řazen i mezi hlavní středoevropské tvůrce, kteří prezentují hlas přeživších, avšak zlomených válečnou tragédií.


Różewiczowa tvorba se již od dob jeho prvních zralých počinů vyznačovala osobitým experimentálním rukopisem, který se projevoval jak ve formě (přišel se zcela novým systémem versifikace), tak i v obsahovém zaměření, které se soustředilo na líčení zážitků „obyčejného člověka“. Dramatickou prvotinou Różewicze byla hra Kartotéka z roku 1960, která představila zcela nové pojetí hrdiny a děje.


Fracek Franz

I přes rostoucí zájem o polskou literaturu není Różewicz v Česku moc známý a místní divadla jeho dramata inscenují jen zřídka. Tento dluh se rozhodlo splatit Divadlo Komedie svou zářijovou premiérou hry Past, která je jakýmsi oslím můstkem mezi předchozí „polskou“ sezónou divadla a sezónou 2013/2014, jež nese název Labyrinty.


Past je koncipována jako tragikomická variace na biografii Franze Kafky. Přestože se zcela záměrně snaží vtisknout spisovatelovo postavě až karikaturní rysy, činí tak originálním způsobem, jenž nemá mnoho společného s obecnou představou Kafky jakožto nepochopeného vyděděnce v labyrintu morbidní skutečnosti. Różewiczův Franz je sice stále outsider beze smyslu pro praktický život, zároveň má ale rysy bezohledného narcisty a sobce. Při veškerém vědomí toho, že se sám nachází nejen v pasti společenských konvencí, osobních traumat a chabé tělesné konstrukce, ale i v pasti vlastní nesnesitelné povahy, nepřestává se povyšovat nad ostatní, manipulovat s nimi a záměrně je zraňovat.


Osou děje Różewiczovy hry jsou příběhy Franzovy řady nepovedených zásnub. Čím víc ovšem hrdina o manželství mluví, tím zjevněji se zdá, že v něm Franz vidí jen únik z vlastních děsů. Že následkem hrdinova lavírování mezi několika ženami nebude sladký happyend, je záhy jasné nejen znalcům Kafkovy biografie.


V pasti Komedie


Ve svých propagačních materiálech Komedie deklaruje, že chce tvořit divadlo založené na hereckém řemesle, nikoli na formálních experimentech. Tuto floskuli se jim sice víceméně podařilo naplnit, celkový dojem z nejnovější premiéry však přesto příliš nepřesvědčuje.


Ano, v Pasti najdeme několik velmi povedených výkonů. Patří mezi ně Franz Jana Hofmana, Max Jana Zadražila či Felice Evy Vrbkové. Hra je ale nedotažená a nesourodá. Nápadité a silné scény (návštěva Maxe u ševcovy rodiny s výbornými němými výkony Vrbkové, Leichtové a Kusnjerové jako chudých dětí nebo závěrečný monolog Franzova otce) jsou promíchány se scénami, které působí prvoplánově (například Franzův rozhovor s Gretou či návštěva u holiče, do níž tvůrci nasypali neúnosné množství omletých vizuálních narážek na nacismus a antisemitismus). Na mnoha místech také inscenace postrádá tempo.


Díky atraktivní tématice Pasti nemusí mít Komedie strach z nezájmu publika. Anotace představení zcela jistě přiláká přinejmenším milovníky středoevropské literatury nebo gymnaziální třídy. Z posledního počinu souboru Company.cz je ovšem znát, že – i navzdory výraznému záměru – se nová Komedie stále ještě rozpačitě hledá.


Tadeusz Różewicz: Past, premiéra 12. září 2013

Divadlo Komedie

 

***

 

…příští vlna/next wave…

 

Festival již 19 let poskytuje platformu pro rozsáhlou prezentaci českého divadelního okraje a alternativy ostatních uměleckých oborů, forem a žánrů. Festival se tradičně soustředí i na mimořádně tvořivé výpady divadla do hraničících i vzdálenějších oblastí – výtvarného umění, hudby, literatury, mediální sféry a mnohých dalších. Divadlo takto přitahuje jevy původně odstředivé, periferní nebo podzemní, překračuje své dosud „zřejmé“, většinou jen konvencí narýsované hranice druhů a žánrů a postupuje v uzurpování uměleckých a kulturních jevů této doby.

Svých dvacet let festival oslaví v Praze, Brně a Pardubicích světovými premiérami a exkluzivními projekty současných i objevujících se samorostů nezávislé umělecké, zejména divadelní a hudební scény.

www.nextwave.cz


 


autor / Marta Harasimowicz VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv