NP č.398 > Pošli to dálV zájmu hořící vodyMarkéta Vinkelhoferová

Bylo v tom cítit velké nadšení. Známý americký komentátor Fareed Zakaria psal s optimismem o dobývání břidlicového plynu jako o největší energetické transformaci za celé generace. Pro některé země ho dokonce považuje za požehnání.

 

Česká verze jeho článku Velké změny na obzoru vyšla začátkem dubna v týdeníku Respekt. V téže době lidé v Česku po tisících podepisovali petice proti stejné kontroverzní těžbě břidlicového plynu formou hydraulického štěpení (neboli tzv. frakování) a spolu s místními zastupiteli potenciálně dotčených obcí a ekologickými aktivisty dosáhli dočasného zákazu. Proč tak odlišné pohledy na věc?

O rizicích frakování se už roky vede debata v USA, průkopnické zemi této formy dobývání plynu. Probíhají tam pravidelné protesty proti systematickému znečišťování životního prostředí, zejména pitné vody. Negativní dopady těžby na životy Američanů dokonce představil oscarový snímek Gasland. Článek na stejné téma pod názvem Když voda hoří vyšel i v NP č. 393.

To vše Fareed Zakaria odbývá konstatováním, že dobývání plynu lze provádět „bezpečně a odpovědně“. Kromě velebení těžařských firem také vyzdvihuje geopolitické důsledky. Spojené státy mají být energeticky soběstačnější a s nimi i další země, například Polsko. Těžba břidlicového plynu byla zatím v Česku pozastavena. Neradujme se však předčasně. Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy má prozatímní zákaz vést k úpravě příslušných zákonů. V nedávném rozhovoru ostatně prohlásil, že si dobývání břidlicového plynu v Česku představit dokáže. Úplný zákaz je pro něj prý stejný jako „zákaz myslet“. Doufejme jen, že mu přemýšlení o kontaminaci vody a devastaci našeho okolí ještě nějakou dobu potrvá.

 


autor / Markéta Vinkelhoferová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv