NP č.378 > Téma číslaKojím, kojíš, kojíme...Dita Schniererová

Potřeba nakrmit své dítě je v ženě pudově zakořeněná. I kojení ale podléhá trendům a odpověď na otázku „proč kojit“ se tak často ztratí v módním šumu.

 

Kojení má v českých zemích bohatou historii. Stejně jako jinde ve světě tu pro novorozeně kdysi býval mateřský prs s mlékem nezbytností. V případech nouze mohla matku zastoupit jedině kojná. S rozvojem civilizace se možnost zaplatit si „cizí“ prs stala součástí vysokého společenského statusu a novorozeňata z bohatých rodin tak na pár století mohla na mléko od svých matek zapomenout. Vynález umělé výživy a národní kampaň na její propagaci v 50. a 60. letech rozšířila řady nekojených napříč všemi sociálními vrstvami. Nad mateřským mlékem se začalo smrákat. S vědeckými výzkumy i každodenní praxí se situace naštěstí brzy obrátila – dnes je mateřské mléko opět v kurzu. Reklama na dětskou výživu je u nás již několik let zakázaná a o výhodách kojení zasvěceně hovoří lékaři, dětské sestry v porodnicích, porodní asistentky, duly i laktační poradkyně. Přesto patříme v Evropě v počtu kojících matek k těm slabším…

 

ROZTANČENÝ KOLOTOČ

Naše tělo funguje podobně jako chemická továrna, která když nedostane správné podněty, začne „stávkovat“. To platí i pro průběh porodu – pokud je přirozený, roztáčí se záhy hormonální kolotoč, který ženě zamotá hlavu a zároveň „spustí“ kojení jako přirozené pokračování péče o miminko. V případě, že je porod lékařsky vedený či operativně ukončený, má onen kolotoč zprvu pomalejší otáčky a je třeba více trpělivosti. Když jí má novopečená matka dost, podaří se často začít kojit i děti nedonošené či třeba dvojčata. Kojení se však může postavit do cesty také řada vnějších překážek. V dnešní době ho často komplikuje stres spojený s nutností či rozhodnutím rychle se vrátit do práce. Svou roli někdy hraje i kult krásy ženského těla, v jehož středu stojí v očích některých žen právě prsa. Za rozhodnutím nekojit však mohou být i jiné důvody, na které má samozřejmě každá žena právo.

 

VE ZNAMENÍ HORMONU ŠTĚSTÍ

To, že žena porodí a začne kojit, se mezi „nezasvěcenými“ bere jaksi samo sebou. Jak vlastně kojení „funguje“? Ještě před porodem se začíná zvyšovat hladina prolaktinu, který stimuluje růst prsní žlázy a řídí tvorbu mléka v době kojení. Prolaktin, který bývá také nazýván hormonem péče a tvorby vztahu, má za úkol nastavit vnímání matky na přicházející dítě.

Samotné mléko se pak spouští v souvislosti s průběhem porodu. V ideálním případě, kdy se vše odehraje bez komplikací a čerstvě narozené dítě může být položeno na nahé tělo matky, nastává obrovský pocit úlevy a štěstí. Tyto pocity, které matka většinou intenzivně vnímá i přes únavu a bolest souvisí s hormonem oxytocinem, který matku ladí na vnímání právě narozeného dítěte. Oxytocin, jenž se někdy nazývá „hormon lásky“, je produkován vždy, když dítě saje. Jeho úkolem je uvolnit mléko z prsu matky do úst miminka. Receptory pro oxytocin se v mozku ženy nacházejí ve velkém množství v centru emocí. I proto je kojení dítěte těsně spjaté s prožíváním krásy, štěstí a naplnění.

Nejen pro matku, ale i pro dítě je porod náročným a někdy i bolestivým procesem – první společné okamžiky se proto sluší zasvětit odpočinku a vzájemnému seznámení. Pokud jde vše dobře a dítě může být přiloženo na tělo matky, začne se po určité době olizovat, špulit pusinku a sát prsty či pěstičku – jemnými signály tak naznačuje svou chuť a touhu pít. To je ideální moment, kdy se hodí dítěti nabídnout prs. Některé děti se přisají okamžitě a v dalších minutách prs nepustí, jiným to trvá trochu déle. Důležitý je především klid a trpělivost.

 

TRPĚLIVĚ…

Už během těhotenství nastávající matka často zaznamenává na svých prsou změny, především zvětšení a pigmentaci bradavek. Ke konci těhotenství se pak může z prsou začít uvolňovat mlezivo (kolostrum), které bude pro narozené dítě první potravou. Obsahuje dvojnásobné množství bílkovin než zralé mateřské mléko. Mlezivo je důležité pro posílení imunitního systému dítěte a pro vyloučení nadbytečného bilirubinu. Samotná laktace nastupuje druhý až třetí den po porodu. Matčiny pocity přitom nemusí být zrovna příjemné – prsa má horká, zduřelá a napjatá, ale dobrá zpráva je, že v nich má mléko.

Mateřské mléko je nejpřirozenějším způsobem, jak dítě v prvních měsících života nakrmit. Matka, která se rozhodne kojit, by se měla vyzbrojit trpělivostí – se sebou i se svým dítětem. Pokud přese všechny rady a doporučení kojit nelze, dítě neprospívá a matka je nervózní, pak kojení nemá smysl. Nejdůležitější je vědět, jak dítě nakrmit tak, aby bylo spokojené. Doba krmení nemá být stresem, ale naopak momentem, kdy je dítě šťastné, protože má plné bříško, a navíc je v náručí své matky – tedy na nejbezpečnějším místě na světě.

 


autor / Dita Schniererová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv