NP č.362 > Kultura | DivadloNeklid dějinMarta Harasimowicz

Adaptace románu Radky Denemarkové se vrací ke kontroverzním okamžikům československých dějin. A nikomu nedává rozhřešení.

 

Přestože téma odsunu československých Němců a složitého, mnohdy nespravedlivého poválečného zacházení Čechů i Slováků se skupinami podezřelými z kolaborace je stále živé, domácí umění tuto problematiku téměř opomíjí. Román Radky Denemarkové peníze od hitlera je jistou výjimkou.

Možná i proto nepřekvapí, že kniha záhy po svém vydání v roce 2007 sklidila velký úspěch: obdržela cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu a nominaci na středoevropskou cenu Angelus. Získala také přízeň čtenářů – a to jak těch, kterých se téma knihy osobně dotýká, tak i těch, pro něž je osa dění jen abstraktní historickou kapitolou. Završením úspěchu má být připravované zfilmování románu v mezinárodní koprodukci. Zatím ale můžeme peníze od hitlera vidět v dramatizované verzi na půdě Švandova divadla.

 

Pukliny v puklicích

Příběh se odehrává v roce 2005. Hlavní hrdinka, doktorka gita Lauschmannová, se po dlouhé době vrací do rodných Puklic s cílem získat zpět dům, v němž byla vychována. Reakce místních obyvatel je ale jednoznačně negativní a vzniklé napětí neuklidní ani návrh dohody, na jejímž základě by byl statek přenechán dosavadním majitelům výměnou za rehabilitaci gitina otce.

Nevrlost puklických obyvatel je samozřejmě zčásti dána sociální nejistotou a poněkud přirozeným odporem ke zpochybňování jejich vlastnických prav. Zároveň zde ale hraje roli i něco dalšího. Dokumenty dokazují, že Lauschmannovi nebyli Němci, nýbrž židé a že tím pádem bylo zabavení jejich majetku bezprávné. Říká se ovšem také, že starý pan Lauschmann skutečně, aby zachránil svou kůži, spolupracoval s nacisty a prý dokonce udával gestapu místní odbojáře. Zároveň gitiny hrůzné vzpomínky z roku 1945 poukazují na to, že ani současní obyvatele Puklic nemají čisté svědomí. Na čí straně je pravda a spravedlnost?

Další příběh dokumentuje pátrání po vysvětlení těchto záměrně i mimoděčně zapomenutých událostí. Současnost se na jevišti začne mísit s přízraky minulosti – jednou idylickými, jindy zas neskutečně krutými. Následující dění odhalí složité vztahy postav, ve stejné době však jiné hrdiny sblíží. Ale pozor, nekoná se zde žádná laciná, svěrákovská katarze. i když se Denemarková ke svým hrdinům chová chápavě a žádného z nich neodsuzuje, dojem z takto vylíčeného světa zůstává neúprosně pesimistický.

 

Nedopovězené a pochopené

epický a přitom intimní, citlivě napsaný příběh obyvatel Puklic je poměrně vděčná předloha pro adaptaci. V Denemarkové díle najdeme jak zajímavou, upřímnou reflexi nejednoduchých středoevropských dějin, tak množství autentických lidských emocí. Bohužel se ale zdá, že dramaturgové Švandova divadla spolu s režisérem Michalem Langem v dramatizaci peněz od hitlera uspěli jenom částečně. Je sice pochopitelné, že scénické zpracování románu vyžaduje zhuštění látky, zároveň se ale jen těžko zbavíme dojmu, že v Langově inscenaci přeci jen jisté motivy přebývají. To, co je v próze chvályhodným popisem reality, na jevišti může někdy působit zbytečně triviálně. A naopak: nedopovězenost motivace některých postav, která byla v románu záměrným literárním postupem, v případě divadelní inscenace občas způsobuje potíže v pochopení děje.

Naštěstí však tyto dramaturgické nesrovnalosti vynahrazují velmi uspokojivé výkony herců (především Marie Málkové v roli gity) a dobrý režisérský cit, s jakým Lang uchopil příběh (příkladem je skvělý nápad, aby gitu ve všech obdobích jejího života hrála táž herečka). V neposlední řadě si zaslouží pochvalu i Langova hudba a velmi zajímavá scéna Jaroslava Milfajta. radka denemarková: peníze od hitlera, česká premiéra 9. ledna 2010 švandovo divadlo

 


autor / Marta Harasimowicz VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Děti květin v důchodu / Alexandr Budka > NP č.362 > Dějiny přítomnosti Hippies jsou asi nejznámější, rozhodně ale nejvlivnější subkulturou. A také nejvíce komerčně zneužívanou, i když punk jim zdatně šlape na paty. Ač často vysmívaní a opovrhovaní, jsou tu už téměř padesát let a odmítají zmizet do propadliště dějin.   číst dále Pravda je někde tam venku, část 1. / Iveta Hajdáková, Michal Děd > NP č.362 > Ženská stránka Agent Mulder zasněně vzhlíží k plakátu s nápisem „Chci věřit“ a dál spřádá své plány na polapení ufounů, odhalení spiknutí mimozemských sil a prokázání jevů na pomezí reality. Opřená o rám deří ho pozoruje Dana Scullyová, ve tváři směs skepse a mateřského pochopení.   číst dále Dvacet deka dietní perverze / Jiří Ptáček > NP č.362 > Kultura | Výtvarné umění České a moravské galerie se jednohlasně přihlásily k perverzím lidských duší, marnosti, šílenství, zmaru a smrti. V Praze, Brně a Plzni zavládla Decadence Now!   číst dále Komiksářem v Česku / Vojtěch Čepelák > NP č.362 > Referát Na chvilku si představtě naprosto neuvěřitelnou věc - že rádi čtete komiksy. Nevzpírejte se, že právě vy jste pokrokoví a komiks milujete. Protože podle výzkumu na vlastní kůži má v této republice problémy s komiksem 9 531 274 lidí včetně slepých a kojenců.   číst dále
celý archiv