NP č.353 > Pošli to dálBurky vs. haraburdíMarit Malý

V Evropě se stává módou zakazovat muslimkám burku. Poté, co ji společně s nikábem, ženským oděvem, který zachovává úzký průzor pro oči, postavil mimo zákon belgický parlament, se ke stejnému kroku chystají i francouzští poslanci.

 

Jejich několikaměsíční debata ilustrovala různé důvody, které mohou mít lidé pro to, aby mluvili jiným do oblečení. Jednak se odehrávala v nezbytném kontextu ideologických rozepří o otázku „národní identity“ a v tom je dnešní pravice neoblomná. K islámu i přistěhovalectví přistupuje s nedůvěrou a z hloubi svých národních instinktů cítí, že burka je „cizí symbol“, který odporuje „hodnotám republiky“. Stejné stanovisko, ačkoli z jiných důvodů, ovšem zastávají i mnozí levicoví poslanci. Pro ně jde zase o jakési ambulantní vězení, výraz patriarchální kultury, která odsuzuje ženu do podřízeného postavení. Obě skupiny tak říkají burkám „ne“. O zákonu se bude hlasovat příští měsíc a nejspíš projde. Těm, kterým chybí nacionální zarytost, může kritika opřená o rovnost a práva dávat smysl. Je ale sporné, zda jí levice neprokazuje muslimkám spíš medvědí službu. Zaprvé, zákaz totiž nemusí odstranit z veřejného prostoru pouze burky, ale i ženy, pro něž jsou dnes jediným způsobem, jak opustit zdi domu a se zákazem by se ocitly v absolutní izolaci. Zadruhé, taková kritika nepočítá s dobrovolností: pro některé muslimky zahalená tvář slouží k vyjádření nesouhlasu se státem, jenž klade před příslib rovnosti a nediskriminace požadavek asimilace. Opustíme-li však názorové bitvy, je na celé věci možná nejpozoruhodnější poměr vášní, které otázka zákazů vyvolává, k velikosti skupin, jichž se dotýká. Evropa rozhodně nečelí přílivu maskovaných postav. Francie má sice největší muslimskou minoritu v Evropě, ale burku nosí všehovšudy čtyři sta žen. V Dánsku, kde se o podobném zákazu také debatuje, jen tři. A v italském městě Varallo Seria, spravovaném starostou z radikálně pravicové Ligy severu, žádná – zákaz má být preventivní. Můžeme si tedy udělat jednoznačný názor. Anebo si zachovat prostor pro pochybnosti a zvážit, zda nestojíme před pochybně motivovaným legislativním haraburdím. Martin Malý

 


autor / Marit Malý VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Chlapec a zvláštní příběhy / Petr Pospíšil > NP č.353 > Rozhovor Když se vnuk druhorepublikového a exilovéhoministra a posléze emigranta Ladislava Feierabenda rozhodne natočit o svém dědečkovi film, může to dopadnout všelijak. Tomovi Feierabendovi, americko-francouzskému filmaři, se ale podařilo uniknout nástrahám a natočit silnou výpověď. O rodinných legendách, dětství v Americe i studené válce...   číst dále Legenda o lumpenproletáři / Ondřej Slačálek > NP č.353 > Téma čísla Ne každý autor má štěstí na editora. Bondy ovšem našel člověka, který o jeho texty pečuje s až pietní úctou a ároveň mu to nebrání v kritickém přístupu a snaze, jak sám říká, občas chránit dílo před samotným autorem. S Martinm Machovcem jsme si povídali v jeho břevnovském bytě, který se už v osmdesátých letech stal úkrytem Bondyho archivu před tajnou policií.   číst dále Štvanice / Jan Stern > NP č.353 > Fejeton Milí strávníci, jel jsem onehdy metrem a přistoupila dívka s batohem na zádech, který si nesundala, naopak jeho prostřednictvím málem sundala mne. Jako správný nevrlý dědek-aktivista, jímž jsem od svých dvaceti let, pronesl jsem dostatečně hlasitě poznámku, že slušní lidé poté, co vstoupí do vozu MHD, sundají svou batožinu, aby neohrožovali spolucestující. Dívka však odvětila dotazem, proč raději nesundám svůj batoh já, což mne opravdu dopálilo, neboť narážky na svou nadváhu nesnesu.   číst dále Nelegálem díky státu / Martina Křížková > NP č.353 > Pošli to dál Příběh konkrétního pana X se nikdy nestal, ale v současnosti se v nespočetných variantách odehrává po celé zemi. Pan X pracuje už několik let v menším podniku v západních Čechách. Dělá poměrně jednotvárnou práci. Trvalo mu však pár měsíců, než ji dokonale zvládnul. Nedá se říci, že by majitelé firmy pana X vyloženě zbožňovali, ale jsou rádi, že pro ně pracuje.   číst dále
celý archiv