NP č.337 > Ženská stránkaMateřství pod vlajkou národaJitka Kolářová

OBRÁZKY SEŠIKOVANÝCH ZÁSTUPŮ NEONACISTŮ SE UŽ DÁVNO STALY BĚŽNÝM SPOLEČENSKÝM KOLORITEM. NĚCO SE ALE ZMĚNILO. KE KRAJNÍ PRAVICI SE HLÁSÍ ČÍM DÁL VÍC ŽEN. VYTVÁŘÍ NOVÝ TYP ŽENSKOSTI, KTERÁ PERFEKTNĚ ZAPADÁ DO IDEOLOGICKÉ VÝBAVY DNEŠNÍ KRAJNÍ PRAVICE.

 

Německá antifašistická aktivistka a dokumentaristka Andrea Röpke ve svém filmu Neonacistky (2007) uvádí, že počet žen v původně převážně mužské scéně vzrostl na 30%. Ženy se v průběhu let staly pevnou součástí neonacistické reality - mají vlastní politickou agendu a nejsou o nic méně radikální než muži. Jejich přítomnost zlepšuje hnutí image, jsou proto vítané i jako strategická zbraň. V této souvislosti nepřekvapí, že jedna z německých neonacistických náborových kampaní je přímo zacílená na ženy. A plakáty s árijskými dívkami a nápisy typu: „Vlast je i ženská věc!“ nebo „Nacionalismus je i pro děvčata!“ zjevně slaví úspěch nejen v Německu. V České republice v současnosti fungují dvě ženské neonacistické organizace: Women Side (WS) a Resistance Women Unity (RWU). Obě se věnují podobným tématům: péči o děti, zdravotnické péči na demonstracích a podpoře zavřených spolubojovníků. Tradiční ženskost navlečená do hnědého kabátu. Zatímco Women Side na svém webu detailně rozebírá především péči o děti (v sekci Aryan Baby najdeme články o kojení, výživě, vzdělávání dětí, ale i informace o mikulášských besídkách a rozdávání dárkových balíčků), Resistence Women Unity je ve svém přístupu aktivnější a také agresivnější. Mateřství a péče jsou zde namíchány s reporty z neonacistických demonstrací, tipy, jak se chovat při zadržení policií a výpady proti židům a romům. Členky RWU se také aktivně účastní demonstrací, čtou zde projevy, nosí své transparenty a některé z nich kandidovaly do voleb za Dělnickou stranu.

LÁSKA A NENÁVIST

Jak samy RWU na svém webu uvádějí, cílem je „oslovit další ženy v našem hnutí, inspirovat je především k aktivismu a tvořivosti, a tím přispět k posílení opozice vůči stávajícímu Systému, který podporou politiky spočívající v potlačování porodnosti našich lidí, ve schvalování homosexuálních sňatků, v zavádění složitých a zdlouhavých obstrukcí při adopci dítěte z (nejen) českého dětského domova, v porovnání s veřejnou propagací adopce afrických dětí pod záštitou boje proti rasismu, jde cíleně proti dlouhodobému přežití bílých rodin.“ Rodina se stává bitevním polem, na kterém se láska a péče prolíná s nenávistí. Mateřství už není intimností soukromé sféry, ale prostředkem politického boje – děti oblečené do neonacistických značek jsou rukojmími politiky svých rodičů. Tomu odpovídá i kodex chování, který si aktivistky z RWU vytvořily – na prvním místě stojí oddanost rodu a kultuře, čest, hrdost a věrnost. V duchu morálky a někdy až maloměšťácké spořádanosti neonacistky nepřehlížejí ani to, jak působí na své okolí. „Pro členku je nepřípustná nadměrná konzumace alkoholu, přílišné střídání partnerů a jiné nereprezentativní chování. Nejsme puritánky, ale ani štětky či alkoholičky!“ mentorují na svém webu aktivistky.

ŽENY, MUŽI, FEMINISMUS

Ačkoliv se RWU hlásí především k rodinným hodnotám, součástí jejich aktivismu je i snaha o nápravu „tolik haněné pověsti dívek v našem hnutí“. Andrea Röpke uvádí, že mnoho dívek se k neonacistickému hnutí dostává přes sex – na koncertě se seznámí s pěkným skinheadem a chtějí ho sbalit. Novou známostí se pak otevírá i cesta k politice. Většinou ale dívky mívají především status přítelkyň a sexuálních objektů a jejich pozice v hnutí má velmi nízkou hodnotu. Ty, které se o neonacismus zajímají pro něj samotný (tedy nejen kvůli svým politicky „aktivním“ partnerům) se snaží emancipovat a své postavení zlepšit. Hlasitě se ovšem zříkají jakéhokoliv spojení s feminismem. Ten je z jejich perspektivy vnímán jako další pokus sionismu ovládnout svět; jako narušení ideálu národně- socialistické revoluce a především jako rozvracení tradiční role ženy v rodině. Jedná se ostatně o zřeknutí oboustranné – i feminismus ze své podstaty neonacistky jednoznačně odmítá. Uvnitř samotného hnutí bylo přijetí „ženských“ odnoží zpočátku vlažné. Prvotní obezřetnost vůči potenciálnímu nebezpečí ženského spolčení se však postupem času vytratila, když se ukázalo, že neonacistky žádnou ženskou revoluci nechystají, ba právě naopak. To potvrzuje i rozhovor s jedním z neonacistů ve výkonu trestu, s nímž RWU uveřejnila rozhovor v rámci programu P.O.W.innost (zkr. Prisoners of War - program podpory a udržování kontaktu se zatčenými bojovníky za bílou rasu). O existenci ženské organizace říká: „Abych řekl pravdu, ze začátku jsem byl skeptický, avšak časem jsem svůj názor přehodnotil. Měl jsem trochu jiné představy, ale teď vidím, že RWU dělá přesně to, co se od ženské organizace očekává.“

NOVODOBÁ VELKÁ MATKA

Neonacistky zdánlivě přijímají tíhu tradiční ženské role, které se již několik století pokouší řada žen zbavit. Ve skutečnosti však vytváří nový typ ženskosti - zvláštní směs „ženského“ mateřství a důrazu na rodinné hodnoty a „mužské“ politiky, agresivity a šovinismu. Jedno je jisté: s proměnou neonacistického hnutí, které už není tvořeno nabušenými skiny v bomberech, ale sympatickými mladíky a dívkami, roste i přijatelnost této ideologie pro širší vrstvy společnosti. V tom smyslu znamená četnější přítomnost žen mezi neonacisty velké nebezpečí.

 


autor / Jitka Kolářová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jak studovat na umělkyni? / Jitka Kolářová > NP č.353 > Ženská stránka Brněnská autorka Lenka Vráblíková se ve "feministickém akčním výzkumu", který se pohybuje na pomezí vzdělání a politiky vztahuje k postavení žen ve společnosti a v umění.   číst dále Těhotný zaměstnanec aneb feministická lingvistika v praxi / Jitka Kolářová > NP č.346 > Ženská stránka "Způsob, jak mluvíme, píšeme a jak smýšlíme o realitě, apolu souvisí," říkají autorky příručky Kultura genderově vyváženého vyjadřování, kterou nedávno vydalo ministerstvo školství. Feministická kritika jazyka se tak dostala do oficiálních materiálů státní instituce. Stane se z češtiny politicky korektní, ale krkolomný jazyk?   číst dále Gender a demokracie / Jitka Kolářová > NP č.342 > Ženská stránka Před pár dny dozněly oslavy kulatého výročí pádu socialismu. Ačkoli byly plné emocí, kritické zhodnocení uběhlých dvaceti let od pádu socialismu v nich chybělo. Jako příjemný kontrast proto působí publikace Gender a demokracie: 1989-2009, která vychází v těchto dnech. Nehlásí se sice o slovo tak hlasitě, o to víc je však nabitá fakty o vývoji na poli rovnosti a nerovnosti pohlaví.   číst dále Berlínské queer maringotky / Jitka Kolářová > NP č.340 > Ženská stránka Jídelna, cyklodílna, promítání filmů, hudební festival...To všechno na jednom místě, kousek od centra Berlína a navíc zadarmo. Vítejte v queer komunitě berlínského Schwarzer Kanalu.    číst dále Bludné kruhy cizokrajné samoty / Jitka Kolářová > NP č.329 > Ženská stránka Vietnamka ve večerce, uklízečka z ukrajiny, ruska na pokladně v hypermarketu. Žen cizinek je u nás stále víc a ne vždy se tu setkávají s otevřenou náručí. Kromě překážek, které jim staví do cesty zákony, jim život komplikuje jazyková bariéra i bariéry lidských předsudků. navíc řeší specifické problémy spojené s jejich ženskou rolí.   číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv