Přehled článků autora: Tomáš Halda
Tomáš Halda
Naděje i strach indického slumu
> NP č.419 > Reportáž
Indické velkoměsto Mumbaí (Bombaj) je komplikované a v místním slumu Dharaví
je to vidět. Na necelých dvou kilometrech čtverečních tady žije neoficiálně až
milion lidí. Přišli ze všech koutů Indie a mají rozdílné zvyky, náboženství i jazyk.
Jedno je ale začíná spojovat – mají obavy o další existenci jejich domova.
Jak dostat děti z ulice
> NP č.417 > Reportáž
Vietnamská společnost prochází v posledních dvou dekádách dynamickými změnami. Ne vždy jsou pozitivní a často nemilosrdně zasáhnou ty nejslabší.
Ze Sabry a Šatíly cesta nevede
> NP č.405 > Dějiny přítomnosti
Před třiceti lety došlo v palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatíla
k masakru tamních obyvatel, a to za tiché podpory izraelské armády. Po třech
dekádách žijí rodiny, které tragédii přežily, stále v pomyslném obležení.
Aby se lidi nebáli
> NP č.401 > Téma čísla
Bombaj není jen Bollywood a hodinové filmy plné písní a tanců. Velkoměsto
se v posledních letech stává centrem indického big beatu. Zpěvák a kytarista
Arun, basák Animéšem a bubeník Ašwin tvoří první indickou hardcore punkovou
kapelu. Jmenuje se The Riot Peddlers.
Párty v centru Londýna
> NP č.390 > Reportáž
Squatterské hnutí je ve Velké Británii mnohem populárnější než ve většině ostatních
částí Evropy. Zabrat léta prázdný dům nebo továrnu tady stále není kriminálním
deliktem a podle údajů stanice BB C je v celé zemi kolem 650 000 nevyužívaných
nemovitostí.
Kočovníci na vietnamském severu
> NP č.387 > Téma čísla
Vietnamská vláda již více než čtyřicet let usiluje o asimilaci horských kmenů.
Přesto si dodnes mnohé z nich dokázaly udržet původní zvyky, náboženství
i kočovný styl života. Jedni z těch, kteří dosud snahám centrální vlády odolávají,
jsou Hmongové.
V Libyi na přelomu dějin
> NP č.384 > Reportáž
Koncem srpna mi zavolal rakouský kolega, jestli bych s ním nechtěl jet natáčet dokument o Libyi. Dostal jsem tak jedinečnou příležitost navštívit zemi, která se po téměř dvaačtyřiceti letech zbavovala vlády plukovníka Muammara Kaddáfího.
Život na vrakovišti lodí
> NP č.380 > Téma čísla
Ačkoli byla v posledních dekádách lodní doprava na vzestupu, finanční krize její rozvoj utlumila. Pro mnoho přepravců je dnes výhodnější zbavit se stárnoucích lodí, které nečinně kotví v přístavištích a nepřinášejí jejich majitelům žádné zisky. Jedním z míst, kam vysloužilí obři míří, je i pákistánské Gadáni.
Arabský punk z Damašku
> NP č.368 > Rozhovor
V arabském světě je punkových kapel jen několik. Potýkají se s předsudky veřejnosti i zvýšeným zájmem tajných služeb. Kdo chce na Blízkém východě dělat punk, tak musí opravdu chtít. O mnoha úskalích jsem si v syrském Damašku povídal s kytaristou a zpěvákem kapely Mazhott, Rašvánem Zazou.
Místo, kde křesťané a muslimové hledají společnou řeč
> NP č.354 > Reportáž
Osmdesát kilometrů na sever od Damašku se na jednom z horských svahů ukrývá byzantský klášter Mar Músa. Opuštěnou stavbu znovuobjevil italský kněz Paolo Dall´Oglio, který tu s pomocí evropských dotací a podporou syrské vlády otevřel centrum, jehož posláním je mezináboženský dialog. V neuralgickém bodě planety tak vznikl jedinečný projekt, jenž přitahuje velkou pozornost.
Řev kytar v Bejrútu
> NP č.351 > Referát
Navzdory složité politické i bezpečnostní situaci se hlavní město Libanonu vyznačuje bujarým nočním životem. Bejrútské hospody a kluby jsou každý večer zaplněné mladými lidmi a alkohol tu teče proudem. Stále častěji je slyšet o místní alternativní scéně. Dnešním Bejrútem zni punk, hip-hop i techno.
Nemohu to pochopit
> NP č.347 > Rozhovor
Vydání tohoto textu provázela řada nejasností. Autor loni hovořil s Iráčanem Abú Gairánem o boji s Američany i teroristy z Al-Káidy, ale téměř celý další rok ho přesvědčoval k publikaci. I naše redakce byla na rozpacích, zda rozhovor otisknout. Dát prostor někomu, kdo je odpovědný za smrt jiných lidí, není to za hranicemi přijatelného? Rozhovor však od začátku představoval jedinečnou možnost dozvědět se, co si myslí ti z opačné strany konfliktu a jak vypadá syrová realita války.
Gay na útěku z Bagdádu
> NP č.343 > Rozhovor
V syrské uprchlické čtvrti Džaramána jsem potkal Sámera. Spadá hned do dvou rizikových skupin - pochází z křesťanské rodiny a ještě k tomu je gay. Nejen Bagdád, ale i pobyt v Damašku je pro něj kvůli jeho orientaci nebezpečný.
Ztracené dcery islámu
> NP č.339 > Reportáž
Konzervativní muslimské země skrývají pod povrchem řadu rozporů. Jedním z nich je i provozování nejstaršího řemesla, například v Sýrii.
Odběr novinek