NP č.604 > Prodejci NP„Jdu na jedno” aneb realita alkoholové kultury v Českutext: Mariana Petřáková, ilustrace: istock

Česká republika patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele a také státy s nejvyšším výskytem jeho nárazového pití na světě. K takovým výsledkům přispívá hlavně bohatá tuzemská, zejména pivní kultura. Kdo všechno se ale pohybuje na hranici závislosti?

„Před realitou se neschováš. Sice díky pití na chvíli zapomeneš, ale ráno máš ještě navíc kocovinu, je ti zle. Už jsi sluha alkoholu, bez svobody. Cítíš to, víš, že něco není v pořádku, ale nepřestaneš pít. Tohle musíš jen Ty sama. Skončit. Najdi si pomoc, je velice těžké zvládat alkohol sama bez pomoci,” čtu ve spletitém vlákně diskuzního fóra na webové stránce alkoholik.cz. Anonymní uživatelka Líba takto odpovídá jiné ženě, která se do chatu přišla poradit, jak najít adekvátní odbornou pomoc tak, aby se u toho mohla starat i o svoji nezletilou dceru. Virtuální diskuze s názvem „flaška je můj útěk od reality” má desítky příspěvků, některé jsou i několik let staré.

 

Portál s oldschoolovým vizuálem, jehož superadministrátorem je neurolog MUDr. Zbyněk Mlčoch, obsahuje kromě poradny spoustu užitečných kontaktů na urgentní pomoc, články na různá témata – od historie alkoholu až po jeho účinky v těhotenství. Narozdíl od edukativních textů, k jejichž zveřejňování už aktivně nedochází, to v diskusním fóru stále žije. Web má podle jeho údajů skoro čtyři tisíce návštěv týdně. To je o tři tisíce méně, než kolik podle dostupných statistik zemře ročně v České republice lidí na následky užívání alkoholu či autonehody způsobené pod jeho vlivem.

Na špici žebříčků

V mezinárodních srovnáních (např. OECD, WHO) konzumace alkoholu se ČR dlouhodobě umisťuje na prvním až čtvrtém místě. Průměrně se v ČR spotřebuje 10 litrů etanolu na jednoho obyvatele za rok (včetně dětí a seniorů), což odpovídá množství přibližně 22 g na jednoho obyvatele za den. To je zhruba půllitr světlé desítky. „Alkohol může být občas dobrý sluha, ale často je také zlý pán,“ uvedl loni národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil při příležitosti zveřejnění první obsáhlé Zprávy o alkoholu v České republice, která se se tak stala podkladem pro formulaci případných vládních veřejnězdravotních opatření. Podle Vobořila je důležité hlavně často připomínat rizika spojená s užíváním alkoholu. „Úmrtnost spojená s alkoholem v ČR v posledních letech roste, zejména v souvislosti s alkoholickým onemocněním jater. Roste také počet nehod a sebevražd pod vlivem alkoholu. Alkohol je také nejčastější příčinou domácího násilí a mnoha sociálně nežádoucích jevů,” dodává ve Zprávě. Mimo jiné můžou účinky alkoholu způsobovat nebo prohlubovat úzkosti a deprese, vyvolávat psychotické poruchy, alkoholovou demenci a v neposlední řadě i závislost, což může mít v důsledku vliv na schopnost jedince udržovat sociální kontakty a účastnit se společenských aktivit.

 

Užívání alkoholu může přispívat také k ekonomickému znevýhodnění a sociální marginalizaci. Nadměrné pití alkoholu může mít za následek sníženou produktivitu v práci, nezaměstnanost a finanční nestabilitu, což může vést k sociálnímu vyloučení. Nicméně tato dynamika má i zpětný chod. Obecně vzato totiž v naší populaci existují zranitelné nebo rizikové skupiny, ve kterých je míra užívání alkoholu vyšší než v populaci obecně. Jde převážně o lidi žijící v sociálním vyloučení, osoby bez domova nebo jedince se zkušeností s uvězněním. U těchto lidí přidává alkohol k dalšímu prohlubování jejich socioekonomického znevýhodnění, a je proto potřeba podporovat preventivní opatření právě tam, kde je riziko sociálního vyloučení vyšší.

Alkohol = kultura

Důvodů, proč je u nás konzumace alkoholu natolik normalizovaná, je kromě zmíněných kulturních a sociálních aspektů a téměř neomezené dostupnosti hned několik dalších – včetně nedostatečných mechanismů regulujících reklamu. Mnoho kulturních i sportovních akcí také výrobci alkoholických nápojů sponzorují.

 

Jak uvádí i výše zmíněná Zpráva – reklama na alkohol je v ČR všudypřítomná a je běžnou součástí televizního vysílání. I přestože podle tohoto dokumentu obecně platí, že reklama na alkohol nesmí být například explicitně spojovaná se zvýšenými výkony nebo tím, že je alkohol prostředkem řešení osobních problémů, mohou se její legislativní regulace zdát jako nedostatečné. Jako důkaz se nám nabízí srovnání s jinými evropskými zeměmi, jako je například Francie, kde není reklama na alkohol povolena v televizi ani v kinech a v jiných případech musí obsahovat varovné sdělení o nebezpečí konzumace alkoholu. V Norsku není povoleno alkohol propagovat v televizi před 21. hodinou a některé země zase regulují místa ve veřejném prostoru, kde může být reklamní sdělení umístěno. Například v Kanadě tak není povoleno ve veřejné dopravě nebo v blízkosti škol.

 

Nutnost reklamu na alkohol nějakými mechanismy regulovat vycítilo naposledy před třemi lety Ministerstvo zdravotnictví, které připravilo návrh zákona, podle kterého by mimo jiné v reklamních spotech nemohly vystupovat živé bytosti a podle slov tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha „by reklama neměla ukazovat alkohol jako součást běžného, šťastného života”. Návrh se z pochopitelných důvodů nelíbil ani výrobcům, ani Hospodářské komoře. Od té doby se větší diskuse na toto téma ve vodách politické reprezentace už neobjevila, přičemž citovaná zpráva Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti předložená vládě ve svých doporučeních explicitně vyzývá k „výraznému posílení regulací reklamy a propagace alkoholu, včetně regulace způsobu šíření a obsahu reklamních sdělení, stejně jako času reklamy ve všech typech médií”.

Zvědomění vztahu

Stejně jako v mnoha dalších celospolečenských problémech se stát i v tomhle případě mnohdy spoléhá na práci neziskových organizací, které v tomto případě poskytují poměrně rozsáhlou síť preventivních i léčebných programů. Kromě svépomocných projektů, jako jsou například skupinové terapie Anonymních alkoholiků, dostává do širšího povědomí lidí možnost říct alkoholu ne například osvětová kampaň Suchej únor, která po vzoru Velké Británie podněcuje lidi k měsíční abstinenci, zvědomění si vztahu k alkoholu, a také poukazuje na rizika spjatá s jeho konzumací. I přesto mohou mít mnozí stále pocit, že se jich toto téma netýká, a to možná i proto, jak normativně ke konzumaci alkoholu většinová společnost přistupuje. Je ale dobré zdůraznit, že rizikově pije alkohol 17–19 % dospělé populace, tj. v přepočtu odhadem 1,5–1,7 mil. obyvatel ČR. Flaška (nebo lahváč) je útěk z reality pro mnohem více lidí, než by se na první pohled mohlo zdát. Připomínat bychom si to měli ale nejen v únoru.

 

 

 

Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete online či poštou přímo do své schránky!

 


Mariana Petřáková autor / Mariana Petřáková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

„Ve vztazích často předpokládáme, že ten druhý ví, co si myslíme.“ / Šárka Vlasáková > NP č.604 > Rozhovor „Párům říkám, ať se neberou během prvního roku. Je dobré poznat partnera v průběhu celého roku – jak slaví Vánoce, kam chce jezdit v létě na dovolenou a jak vypadá jeho podzim – aby si člověk udělal představu o budoucím společném životě,“ říká psychoterapeut Martin Galbavý. V rozhovoru s ním se podíváme nejen na párovou terapii, ale i na témata, která se v dnešních vztazích objevují. číst dále „Málem jsem skončila zase na ulici.“ Zpožďování dávek dostává ohrožené skupiny do potíží / Alžběta Ruschková > NP č.604 > Socky Na některé sociální dávky jejich příjemci čekají i několik měsíců. Zpožďování státní finanční podpory ale může mít pro ty, kteří jsou na ní existenčně závislí, drtivé dopady. Problém, o kterém se v poslední době diskutuje čím dál častěji, avšak zatím bez viditelného výsledku, se bezprostředně týká i klientů Nového Prostoru. Mnozí z nich tak žijí každý měsíc ve strachu, že přijdou o těžce získané bydlení. číst dále Ahoj, jmenuju se Micka a jsem sociální parazit aneb o našich chlupatých dětech / Aneta Hamerníková > NP č.604 > Téma čísla Proč je kráva k jídlu a pes k lásce? S různými druhy zvířat máme různé vztahy, které se mění v závislosti na času a místě. Od některých se snažíme odlišit, jiná bereme jako komoditu, další nahrazují či doplňují naše sociální vztahy. Jaký je smysl mezidruhového citového pouta? Čím se domácí mazlíček odlišuje od dobytka nebo divoké zvěře? A proč je jeho chov potenciální evoluční problém? číst dále

Nejčtenější články autora

„Já na ty počítače moc nejsem.“ Jak bouráním stereotypů můžeme objevovat talenty v IT / Mariana Petřáková > NP č.610 > Téma čísla Pod pojmem talent si většina z nás představí výjimečnou přirozenou schopnost nebo nadání pro určitou dovednost, činnost či obor. Vrozený potenciál, kterým jedinci disponují a který často vede k vynikajícím výkonům a úspěchům, je-li správně rozvíjen. Co když nám ale společenské předsudky a kulturní očekávání aktivně brání v tom náš talent vůbec objevit? Svět informačních technologií je toho příkladem. číst dále Jste se svým životem spokojená? / Mariana Petřáková > NP č.531 > VIP Rozhovor Pro prodejkyni Zdenu ze Strašnické byl rozhovor s herečkou Marthou Issovou první reportérská zkušenost. Nakonec mluvila hlavně o sobě, protože s tak empatickou partnerkou, jako je Martha, povídat o sobě prostě musíte... číst dále „Jdu na jedno” aneb realita alkoholové kultury v Česku / Mariana Petřáková > NP č.604 > Prodejci NP Česká republika patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele a také státy s nejvyšším výskytem jeho nárazového pití na světě. K takovým výsledkům přispívá hlavně bohatá tuzemská, zejména pivní kultura. Kdo všechno se ale pohybuje na hranici závislosti? číst dále „Bojovali jsme za to, aby nám bylo líp.“
Přichází nová generace novinářů a novinářek? / Mariana Petřáková, Kateřina Zemanová
> NP č.594 > Téma čísla
číst dále