NP č.496 > Novinky / TechnoskopSvět potřebuje nové záchodyDarek Šmíd

Pokud chceme zachránit spotřebu vody, musíme se od splachovacích záchodů vrátit k suchým

Suchý záchod, to je taková ta kadibudka, kterou měla babička na dvorku jako relikt z časů minulých; artefakt dávné historie, v níž lidé ještě nepoužívali k odplavení moči a výkalů desítek litrů vody denně, ale místo toho své páchnoucí dárečky použili třeba jako hnojivo. Cítíte (srdcem, nikoli nosem) ten paradox? Moderní záchod je splachovací; což je naprosté barbarství.


Řekněme si to na rovinu: voda patří k našim nejcennějším zdrojům – tak proč do ní kadíme? Jedno spláchnutí, to je dnes přinejlepším nějakých šest litrů vody; spláchněte po sobě s plnou parádou pětkrát denně, a máte spotřebu třicet litrů pitné vody, jen to švihne; podle údajů Pražských vodovodů a kanalizací je u nás průměrná denní spotřeba vody pouze na WC jediného člověka 24 litrů; to je druhá nejvyšší spotřeba hned po sprchování, které činí 40 litrů denně na hlavu – a teď si to srovnejte s tím, že průměrný Pražan vypije denně pouhé 2 litry vody.

 

Jedno spláchnutí, to je dnes šest litrů vody. Spláchnete pětkrát, a máte spotřebu 30 litrů pitné vody denně.


Jistě, vynález splachovacího záchodu byl na konci šestnáctého století darem z nebes, který výrazně proměnil podobu tehdejší městské infrastruktury a zatnul tipec mnoha více či méně odporným chorobám. Jenže to bylo na konci šestnáctého století! Místo toho, aby se vývoj záchodu pohnul jiným směrem, vesele si to štrádoval dál ve stopách jednoho z environmentálně nejméně citlivých vynálezů všech dob. Zůstaneme-li u údajů české metropole, pak vypadá zdejší vodní cyklus tak, že odněkud přiteče do města vcelku čistá voda, tam do ní několik set tisíc lidí vyprázdní střeva a ústřední čistírna odpadních vod jí pak i na to konto (třeba v roce 2016) musí vyčistit 116 099 526 metrů krychlových. Takhle to vážně nejde dál. Suchý záchod se musí vrátit.


Například web s všeříkajícím názvem Plumbing Africa soudí, že bez „sucháče" to nepůjde. Cestu razí Jižní Afrika, která ví své o devastujícím suchu a nedostatku vody – instalují se tu suché toalety s dehydratačním a evaporačním systémem, které neobsahují chemikálie. V Jižní Africe se testují i další suché toalety, které odpad dokážou zpracovat tak, aby byl znovu použitelný kupříkladu k hnojení. Jsou to přitom zcela moderní toalety, které si umějí s odpadem poradit civilizovaně, hygienicky a bez zápachu.


Takže – vzpomínáte si na tu kadibudku na dvorku? To nebyla minulost; byla to budoucnost.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA