NP č.450 > Kultura | HudbaPanda přemýšlí o smrtiKarel Veselý

Psychedelická popová koláž Panda Bear Meets the Grim Reaper míchá andělské chorály s temnými rytmy.

Když třicátníci začnou točit písničky o smrti, je to zvláštní forma definitivního přiznání dospělosti, k níž neodmyslitelně patří i strach z konce vlastního života. V roce 2014 nabídl svoji existenciální meditaci na albu You‘re Dead losangelský beatmaker Flying Lotus a na začátku roku následujícího se s deskou na podobné téma připomíná Noah Lennox alias Panda Bear. Šestatřicetiletý rodák z Baltimore – poslední dekádu ovšem usazený v portugalském Lisabonu – už před jedenácti lety věnoval své průlomové album Young Prayer svému umírajícímu otci a k vyrovnání se s jeho smrtí se vrátil o pět let později v Brother Sport z diskografie jeho domovských Animal Collective. Na novince Panda Bear Meets the Grim Reaper je ale téma pojato ještě intenzivněji, protože se k smrti vztahuje v osobní rovině. A o to silnější je zde i snaha přitakat životu.

Vztah mezi oběma polohami existence v jeho hudbě ohlašuje zvláštní kontrast vznosných refrénů vrstvených hlasů, pro které se Panda Bear inspiroval v chorálech kostelních chlapeckých sborů, s hutným spodkem elektronických rytmů odkazujících k devadesátkové taneční hudbě a hip hopu. Podobně silně ale funguje i střet chaosu samplového guláše s klidem pasáží využívajících klasické nástroje jako je klavír nebo harfa (Lonely Wanderer, Tropic Of Cancer). A také v kontrapunku popovějšího začátku alba s jeho experimentálnější druhou polovinou. Ta začíná epickou suitou Come to Your Senses, na jejímž začátku se Panda Bear sám sebe ptá: „Zbláznil ses?“ a sedm minut pak do hypnotického beatu vrší divné zvukové smyčky.

 

JING S JANG PSYCHADELIE

Panda Bear a jeho Animal Collective jsou úzce spojení s návratem psychedelické hudby do amerického popu na počátku tisíciletí. Freakfolková vlna chtěla proti odosobněné digitální komunikaci a pokračující atomizaci společnosti nabídnout přírodní vnímání světa, zdůraznit emocionalitu a spontánnost. Na čas přišly do módy kapely pojaté jako divoce jamující komunity muzikantů snažících se společně prorazit krustu racionality a dostat se k předcivilizační lidské přirozenosti. Jenže příslib nové společenské éry nevydržel dlouho a hnutí brzy spolkla historie. I věrozvěstové přírodní psychedelie Animal Collective nakonec začali používat elektronické nástroje a svoji snahu o objevování nových světů vrátili zpět do vnitřního univerza osobního prožívání. V hutných „samplofoniích“ alba Person Pitch z roku 2007 spojil Panda Bear slastné surfařské refrény Beach Boys s chaosem informační éry a vznikla deska, která možná jednou budoucím generacím napoví, co přesně to znamenalo žít na začátku jednadvacátého století.

Panda Bear Meets the Grim Reaper pokračuje v propojování osobních příběhů s duchem doby, v jejíž nervozitě se zároveň skrývá jistá naděje. Energická singlová skladba Mr. Noah rekapituluje Lennoxovo hledání nového pohledu na svět skrze drogy, které ale následně opustil jako přítěž, Boys Latin ho vrací ke vzpomínkám na základní školu a k meditacím o racionalitě a pudovosti a v Selfish Gene a Tropic of Cancer nachází smíření s přirozeností životního celku. „Jediná věc má smysl, a to držet se při životě,“ zpívá v druhé jmenované do zvuků harfy a v textu se jako stín snáší hrozba rakoviny, na níž umřel jeho otec a jejíž prokletí přenáší na své vlastní děti. Ještě štěstí, že život a smrt jsou jako jing a jang, které nemůžou existovat jeden bez druhého.

 

Panda Bear – Panda Bear Meets the Grim Reaper (Domino Records, 2015) 


autor / Karel Veselý VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv