NP č.433 > Pošli to dálKonec výluky v nedohlednuJakub Holzer

Zcela bezbariérová doprava v Praze nejdříve v roce 2025.

Představte si den, kdy z celkových sedmapadesáti stanic pražského metra je dvaadvacet mimo provoz a další tři fungují nepředvídatelně (nutno předem telefonicky ověřit). A co čert nechce, ani starší sestra tramvaj či flexibilnější bratr autobus situaci zrovna dvakrát nezachraňují. Naopak: po silnici jezdí asi dvě třetiny spojů oproti normálu, pod trolejemi pak pouhá čtvrtina. Tato žalostná flotila navíc často zastavuje v místech, odkud se vyšplháte za pomoci ostatních cestujících, další zastávky jsou zrušeny úplně. Určitě by nastal poprask. Noviny by pobouřeně hlásaly „I. P. Peklo“, či smířlivěji: „Muzeum, konečná stanice“. Ale konec legrace, pro řadu lidí platí načrtnutá „výluka“ celoročně.


Vozíčkáři, lidé s omezenou pohyblivostí, stále narůstající počet seniorů nebo i takové maminky s kočárky si na její konec budou muset počkat v nejlepším případě do roku 2025, kdy by se Praha měla stát zcela bezbariérovou. Tuto smělou vizi představuje Koncepce zpřístupnění veřejné dopravy, která vznikala během posledního roku v magistrátní dílně. Jedenáct let se může zdát jako čekání na pomyslného Godota, avšak v porovnání s dosavadním tempem jde téměř o mávnutí kouzelným proutkem - vždyť za posledních sedm let se zbavily bariér pouhé tři stanice. Nízkopodlažní tramvaje přibývají sice o něco rychleji, překážkou je ale stále několik desítek zastávek, kde, mnohdy navzdory nedávné rekonstrukci, vozíčkář nevystoupí ani se svým
asistentem. Frekventovaná centrální přestupní stanice Lazarská se po půlnoci pro mnohé mění na nedobytnou tvrz, ke které se sjíždí vozová hradba sice legendárních, ale nevyhovujících tétrojek. Uvidíme, jak si pražští radní při schvalování koncepce povedou. Investice na bezbariérovou dopravu se pohybují v řádu stovek miliónů korun a jejich opomíjením zatím příliš neriskují. Brzy sice budou komunální volby, ale tlak na ně vyvíjejí pouze angažovaná sdružení či agilní jednotlivci. Pokud ale radní dají koncepci vale, jednou je možná jejich rozhodnutí doběhne - to až budou po abiturientním srazu po šedesáti letech čekat v jednu ráno na Lazarské.


autor / Jakub Holzer VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv