NP č.431 > Kultura | DivadloKuchyňské bezčasíMarta Harasimowicz

Intelektuálky na cestě k vlastním osudům.

Stačila jedna divadelní sezóna, aby si pražské Studio Hrdinů vydobylo pověst jedné z nejkvalitnějších a nejúspěšnějších domácích činoherních scén. O tom, že ani sezóna následující patrně nenechá publikum i divadelní kritiku lhostejnými, svědčí hned její úvodní představení – Mileniny recepty, které dle původního textu Simony Petrů připravila režisérka Kamila Polívková. Za pozornost přitom stojí i poněkud nestandardní formát, který byl zvolen na úrovni produkce: inscenace je vedle jména holešovického studia signována i značkou brněnského Kabinetu múz a o hlavní role se v ní dělí dvě emblematické herečky pražské a brněnské divadelní scény posledních let: Ivana Uhlířová a Naďa Kovářová.


Slušivé a nepadnoucí


Mileniny recepty, jež si svůj název vypůjčily ze stejnojmenné kuchařky z pera Mileny Jesenské, vycházejí ze životních osudů a literární tvorby Jesenské a její dcery Honzy Krejcarové Černé. Na půdorysu úryvků jejich textů a více či méně známých událostí ze životů obou žen staví Petrů fiktivní dialog mezi matkou a dospělou dcerou.


První scéna nás přivádí do jejich společné kuchyně, kde pomocí vypnutého vařiče a pár základních rekvizit Jesenská (Uhlířová) publiku demonstruje, jak se připravuje vpravdě lahodná káva. Staromódně uhlazený text receptu tu kontrastuje s neobratným přednesem a chaotickými gesty hrdinky. Stejně tak kontrastní je vzezření obou postav. Zatímco Milena je oděna do slušivých šatů v dobovém střihu s vlídným úsměvem Uhlířové, do nepadnoucího pánského obleku oblečená Honza (Kovářová) zaráží demonstrativně nezúčastněným výrazem v obličeji. Nejdřív autisticky otáčí kafemlýnkem, aby následně vylila kávu do dřezu a otevřela si pivo. Konfrontace, která se odehraje v následujících desítkách minut, bude s tímto průvodním dojmem pracovat rozmanitě – postaví hrdinky do situace mezigeneračního konfliktu, ale také se úvodní charakteristiky vynasnaží stírat i opět problematizovat.


Dialog, který nebyl


Základním východiskem inscenace je snaha nastolit z reálných podmínek vyabstrahovanou situaci. Proto kromě samotné fiktivnosti rozhovoru hrdinek (Jesenská zahynula v Ravensbrücku, když bylo její dceři pouhých jedenáct let, a tedy se nikdy nesetkala s osobností dospělé či dospívající Honzy) představení ruší veškerou chronologii i kauzální souvislosti jejich životů. Umělá je i samotná forma rozmluvy, která je ve skutečnosti sérií střídajících se monologů, jejichž druhou vrstvu tvoří simultánně odehrávané němé etudy.


Největší hodnotou představení jsou herecké výkony Uhlířové a Kovářové, jimiž zde obě herečky dokazují všestrannost svého kumštu (koncepce představení – díky množství zapojených emocionálních poloh a výrazových prostředků – umožňuje excelovat především první z nich). Nejpodstatnější slabinu bychom naopak mohli spatřovat v přílišné délce a upovídanosti hry, které značně otupují ráznost konečného vyznění. Mírně odrazujícím dojmem působí také prvoplánovost a doslovnost některých obrazů a gagů (Milenina drogová závislost ilustrovaná snad nejstereotypnějším výjevem šňupání kokainu či Uhlířovou ztvárňovaný přízrak chlípného Egona Bondyho).


Mileniny recepty nejsou představením, které by bezpodmínečně nadchlo. Ovšem i přes jistou rozporuplnost dojmů z inscenace zaujmou svou formální promyšleností a obsahovou hloubkou.

 

 

 

Simona Petrů a Kamila Polívková: Mileniny recepty, premiéra 9. září 2013

Studio Hrdinů/ Kabinet múz


***

Miloš Ubu aneb Málem králem


Nemilosrdný politický kabaret, který volně navazuje na divácky úspěšný kabaret Blonďatá bestie I a II. Tentokrát se však režisér Tomáš Svoboda a novinář Ondřej Formánek inspirovali slavnou hrou Ubu králem a se zdravou drzostí ji adaptovali na naše současné politické a společenské poměry. V malém gumovém člunku doplujeme až doprostřed kalného rybníka české porevoluční historie a mezi skvrnami od ropy z Lukoilu potkáme pár velkých ryb – v inscenaci se vedle Otce Ubu mezi dalšími objeví Václav Havel, Václav Klaus, Jiří Rusnok, Petr Nečas a Jana Nagyová a samozřejmě Miroslav Šlouf. Možná přijde i Franta Mrázek a celé hnutí ANO!


La Fabrika, Komunardů 30, Praha 7

8. a 23. 2. od 19.30


 


autor / Marta Harasimowicz VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Muži, kteří nenávidí romány / Marta Harasimowicz > NP č.459 > Kultura | Divadlo Na závěr sezóny uvedlo Divadlo Na zábradlí jednu z nejočekávanějších premiér letošního roku. číst dále Nic vám hrát nebudu / Marta Harasimowicz > NP č.488 > Kultura | Divadlo Divadlo Letí inscenuje životopis Olgy Havlové. číst dále Skautka v pekle / Marta Harasimowicz > NP č.479 > Kultura | Divadlo O zločinech padesátých let ve stylu South Parku. číst dále

Nejčtenější články z tohoto čísla

Atlas dožívajících druhů / Jiří Ptáček > NP č.431 > Kultura | Výtvarné umění Zájem sochaře Pavla Karouse o sochy ve veřejném prostoru z období normalizace inspiruje historiky umění i laickou veřejnost. číst dále Konec světa začal v nás / Michaela Horynová > NP č.431 > Kultura | Literatura Scénáře apokalyptických katastrof nepíše nikdo jiný než lidská lhostejnost.   číst dále Podvádění po americku / Martin Šrajer > NP č.431 > Kultura | Film Kriminální retro Davida O. Russela Špinavý trik je přehlídkou bizarních účesů, výstředních šatů, dvojích identit a spletitých plánů na podvedení podvodníků podvodníky. číst dále Farská republika? / Miroslav Michela > NP č.431 > Téma čísla Název částečně autobiografické knihy slovenského spisovatele Dominika Tatarky Farská republika se stal často užívaným označením pro válečné Slovensko. Propojení pronacistické politiky, slovenského nacionalismu a katolického kléru v čele s Jozefem Tisem, vůdcem, prezidentem a knězem v jedné osobě, nepřestává fascinovat. číst dále
celý archiv
//