NP č.402 > Dějiny přítomnostiV zajetí třídyIva Baslarová

Kdo smí s kým sedět u oběda? Koho čeká prestižní univerzita? A váží krása víc než peníze? Seriály zobrazující americké střední školy nabízejí stereotypy i překvapivě ostrý pohled na společenské rozdíly – stačí se pozorně dívat.

 

Ona je chudá, ale charakterní a chytrá dívka. On je zkažený chlapec, syn bohatých rodičů. Přestože mezi nimi zeje společenská propast a zpočátku se nenávidí, zamilují se do sebe. Jenže přijdou problémy, chlapec dívku opustí a ona zůstává úplně sama. Nechtějí ji přijmout ani v jednom z táborů – je „out“ pro bohaté i chudé spolužáky. Musí se pokusit někam znovu začlenit, nebo přijmout, že zůstane vyloučená... Třídní rozdíly jsou často recyklovaným tématem amerických televizních teen seriálů. Není to nic zvláštního, protože střední škola je institucí, která všechny společenské rozdíly zvýznamní. Období dospívání je spojeno s hledáním sebe sama a vlastní výjimečnosti, zároveň jde o dobu, kdy je velmi důležité patřit do skupiny. Jasnou hranici přitom stanovuje právě ekonomický status.

Školní třídu na americké střední známe ze stereotypních zobrazení všichni. Pověstné jsou skříňky na chodbách, kde se denně potkávají studenti a studentky a kde se vždy jasně ukáže, kdo s kým mluví a kdo ne. Stoly v jídelnách, kde se sesedávají členové a členky nejrůznějších skupin, což jasně ukazuje, kdo kam patří. Maturitní ples, na který nikdo nemůže jít sám, protože by se znemožnil – chlapci se párují s dívkami, odjíždějí limuzínou a volí královnu a krále plesu. Stranou zůstávají ti, kteří nejsou dost atraktivní, aby je někdo pozval – pokud se nakonec přeci jen rozhodnou jít sami, musejí počítat s tím, že budou středem nežádoucí pozornosti a pomluv. Američtí filmaři a filmařky proto s tématem ekonomických nerovností pracují daleko častěji než jiní. V seriálech pro teenagery není možné vyhnout se zápletkám, vztahujícím se k rozdílným prostředím, z nichž hrdina či hrdinka vychází. Sociální rozměr seriálů tohoto žánru je v americké mainstreamové kinematografii poměrně unikátní, jinde se mu tvůrci vyhýbají.

 

Třída, subkultura, „divnost“

Typickým příkladem je seriál Veronica Mars, který v Česku vysílala televize Nova. Děj se odehrává na střední škole ve smyšleném kalifornském městečku Neptun, kde došlo k záhadné vraždě. Někdo zabil krásnou a bohatou Lily, nejlepší kamarádku Veroniky Mars. Otcem hlavní hrdinky je tamější šerif, který z útoku obvinil Lilina otce, jenž je velmi vlivný. Šerif proto přijde o místo a pracuje jako soukromé očko. Mnohem hůř je na tom však Veronica, která rázem přijde o všechny přátele. Do té doby se stýkala se skupinou dětí bohatých rodičů a chodila s Liliným bratrem Duncanem. Její někdejší kamarádi ji odmítnou jako „dceru lháře“, kvůli někdejším kontaktům s bohatými ji mezi sebe nepřijmou ani „chudí“. Veroniku navíc někdo zfetuje a znásilní na večírku jednoho z jejích bývalých přátel. Dívka se však nenechá zlomit a postupně si získává nové známé, protože jim pomocí detektivního pátrání pomáhá vyřešit jejich problémy. Snaží se také přijít na to, kdo zabil Lily. Svou nezdolností a ochotou pomoci překonává bariéry třídních rozdílů.

Vytváření „partiček“ mezi teenagery na střední však není určeno pouze sociální třídou. Dalším dělícím faktorem bývá příslušnost k různým subkulturám – skupině motorkářů, punkerů, gotiků a jiným. Samostatnou skupinou jsou úspěšní sportovci, neboť jejich talent je jedním z výtahů společenské mobility. Oblíbenost sportů, jako je basketbal, hokej nebo fotbal, jim může zaručit stipendium a přijetí na vysokou školu, oblibu u ostatních vrstevníků a v některých případech i peníze.

V teen seriálech se pravidelně opakuje motiv „divných“ postav – dětí vyloučených na základě „jiného“ chování nebo faktu, že pocházejí ze společensky exkomunikované rodiny. Jaké vydělení se naopak v těchto žánrech neobjevuje (a pokud ano, tak s přísně střeženým vyzněním, odpovídajícím politické korektnosti)? Výlučnost a vyloučenost na základě etnického původu a rasy. Takovéto postavy zpravidla zaujímají významné místo jako jednotlivci. Například v seriálu Gilmore Girls má jedna z hlavních hrdinek Rory kamarádku Lane, která se narodila v USA, ale její matka pochází z Koreje. K této postavě se pak pojí dějová linka, vykreslující boj mezi dvěma „mateřskými“ kulturami, jenž Lane v období dospívání svádí. Ač se cítí být Američankou, kterou tradice její kultury a náboženství omezují, postupem času přichází poznání, že není možné zavrhnout či zcela přijmout pouze jednu z nich.

 

Jak zapadnout mezi bohaté

Vycházet z třídních rozdílů – přičemž jde ve skutečnosti pouze o dvě třídy, vyšší a nižší – se vyplácí jako úspěšná dějová expozice. S tím však přichází také problém – jak z tohoto dělení vybruslit, když si má osamělá hrdinka nakonec vybrat? Jak vyřešit morální konflikt, když „postoupit výš“ tradičně znamená „polepšit si“, což ovšem v symbolické rovině posiluje dominantní pozici „bohatých a mocných“ ve společnosti? V mainstreamových seriálech zpravidla vítězí scenáristický stereotyp, kdy hrdinka nakonec získá zpět přízeň „bohatých“ dětí. V případě Veroniky Mars je tomu stejně. Veronica pomáhá (zpravidla zdarma) všem svým spolužákům a spolužačkám bez ohledu na to, odkud pocházejí. Jejím nejlepším přítelem se stává Afroameričan Wallace, který přichází na neptunskou střední jako nový student. Jejich přátelství není zatíženo minulostí. Spolu s Veronikou přísluší k nižší střední třídě – zápis na univerzitu je pro ně možný pouze v případě, že dostanou stipendium. Hlavní hrdinka, která stojí zcela stranou jakýchkoli skupin (při obědě si nemůže přisednout k nikomu kromě Wallace) opakovaně pomáhá Latinoameričanovi Weevilovi z chudinské čtvrti, který je zároveň šéfem motorkářského gangu a nepřítelem „bohatých dětí“. Tuto válku vedou obě strany právě na základě třídních rozdílů – „bohatí“ Weevilem opovrhují, on je za to nenávidí. Veronica se mezi nimi často snaží urovnat spory. Nakonec si však i ona najde své místo mezi prominentní skupinou mladých, za což ji Weevil odsoudí. Veronica přesto zůstává „kamarádkou se všemi“. Téma peněz a s nimi spojené popularity se objevilo také v kultovním Beverly Hills 902 10. Ten po roce 1989 fascinoval i české náctileté publikum, neboť byl jedním z prvních amerických teen seriálů, který se objevil na televizních obrazovkách. Hlavní hrdinka Brenda, jejíž rodiče nepatří mezi bohaté (ale ani mezi chudé), se přátelí s Kelly a Donou, které běžně nakupují drahé značkové oblečení a nic si neodepřou. Brenda pak „musí“ sama přešívat oblečení podle módních trendů, aby zapadla, protože v možnostech její rodiny není nakoupit nové. Spolu se svým bratrem si vydělává jako brigádnice ve fast foodu (proslulém Peach Pitu u Nata). V seriálu Dawson‘s Creek musí hlavní hrdinka Joey pravidelně pracovat v restauraci, aby spolu se svou sestrou uživila rodinu. Její otec totiž sedí ve vězení, za což se nejednou stane terčem posměchu spolužáků. Nemá volné prázdniny, nemůže si dovolit dovolenou. Má však několik přátel, kteří ji „obdivují za to, jaká je.“

 

Intelekt a krása – hlavní zbraně

Jak se uvedené hrdinky legitimizují jako příslušnice vyšší třídy, ač do ní ve skutečnosti nepatří? Všechny jsou velmi inteligentní, „zajímavé“ (protože například čtou) a krásné. Tyto rysy jim otevírají cestu do společnosti těch, kteří pokládají krásu za vstupenku do světa bohatých a úspěšných (proto jejímu získání či udržení obětují nemálo peněz); snobsky oceňují inteligenci a sečtělost jako pozoruhodné osobnostní charakteristiky, „zajímavost“ považují za punc originality. Stýkají se zde kulturní a ekonomický kapitál, přičemž první zahrnuje vzdělání, poznatky a dovednosti, zatímco ekonomický ryze hmotný majetek a peníze. Oba jsou ve společnosti vysoce hodnocené, přičemž první s sebou nese prestiž, druhý moc. Někdy lze jeden z kapitálů směnit za druhý. Inteligence, vzdělání a „dobré“ charakterové vlastnosti jsou „oceněny“ přízní mocných. Oslabuje to jinak silné vyznění, kdy se hrdinky dokázaly vzchopit a úspěšně vzdorovat osudu – Veronica se vypracovala jako soukromé očko, Joey a Rory se dostaly na prestižní univerzity, kde vynikaly pílí a talentem.

S touto tradiční zápletkou ovšem někdy tvůrci můžou poněkud „zatočit“. Andrea Zuckerman byla jednou z vedlejších hrdinek Beverly Hills 902 10. Pobírala prospěchové stipendium, protože nepocházela z bohaté rodiny, a nepatřila mezi typické krásky, spíše vynikala inteligencí a pracovitostí – na „střední“ vedla studentské noviny. Přestože se dostala na Yale, odešla kvůli rodině na méně prestižní univerzitu, později se provdala, porodila, rozvedla se a teprve na konci tohoto příběhu nastoupila na Yale.

Téma teenagerů znesvářených podle příslušnosti k jedné ze „dvou“ tříd také volá po variacích příběhu Romea a Julie. Tento motiv se často stává hlavní či vedlejších dějovou linií. Shakespearova hra stojí na konfliktu dvou stejně bohatých a mocných šlechtických rodů, zatímco moderní variace staví na nesnášenlivosti na základě třídní příslušnosti a tedy i na nerovnosti. V seriálu Veronica Mars šokuje „bohaté děti“ odhalení, že Lily randila a spala i s motorkářem Weevilem. Jeden z dílů pak staví na utajované lásce dvou postav, rozdělených třídou. „Překvapení“ je nakonec dvojnásobné, neboť se jedná o dvě dívky.

Teen seriály se vyvíjejí v souvislosti se změnami ve společnosti. Inovují zápletky, avšak téma třídní rozdílnosti jako důležitou složku děje neopouštějí. Často se však stávají také námětem parodií, komedií i hororů, kdy skupina školáků na své road movie urazí některého z „venkovských buranů“. Důležité je, že máme možnost sledovat, co se v tomto zobrazení mění, a co zůstává stejné. Neboť seriály do jisté míry zrcadlí realitu a realita se zase inspiruje ve světě fikce.

 

Autorka je socioložka a novinářka.

 


autor / Iva Baslarová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA