NP č.360 > ReportážVálka proti RomůmBernhard Schmid

V souvislosti s „válkou proti kriminalitě“ nechává francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyhošťovat z Francie rumunské a bulharské Romy. Kdo se nenechá „dobrovolně“ odsunout, přichází o všechno a končí na ulici.

 

Že mají první dny školního roku na pařížském předměstí Choisy-le-Roi zvláštní nádech, není způsobeno jen stávkou učitelů proti důchodové reformě. Podílí se na tom i to, že je v místní tělocvičně, za běžných okolností využívané sedmi sty žáků základní školy, ubytováno sedmdesát Romů, vyhnaných policií z okolí. Je mezi nimi dvacet tři dětí a jedno z nich se teprve narodilo. Několika základním školám tím přibudou školáci. Městské zastupitelstvo vedené komunistickou PCF totiž Romům nejen zajistilo ubytování, ale také rozhodlo, že pro děti, které mluví špatně francouzsky, zřídí speciální třídy.

To, že žáci nebudou mít přechodně tělocvičnu a že ekonomicky slabé město muselo tyto lidi přijmout, vzbudilo na radnici obavy. „Neměli jsme ale jinou volbu, nemohli jsme je nechat na holičkách,“ říká starosta Daniel Davisse. Když měl k celé věci pojev, stáli za ním sociální demokraté, kteří se na místní vládě spolupodílí, zástupci lidskoprávních organizací, Vatikánem odvolaný bývalý biskup Jacques Gaillot, jenž platí za progresivního, i členové radikální levicové strany NPA.

 

AZYL VE FOTBALOVÉ BRANCE

Kolem stěn tělocvičny jsou vyrovnány zhruba dva tucty matrací. U čelní stěny stojí stůl s talíři a hrnci, několik lidí jí kuře. Uprostřed skákají děti přes švihadlo. Carola je jedna z žen, které zde přechodně bydlí. Ve Francii a v oblasti Paříže žije osm let. Kvůli svým čtyřem dětem nemůže vydělávat. „Někdy ale získáme trochu peněz žebráním,“ říká. Její muž pracuje jako prodavač květin. Nakupuje je u velkoprodejců a nabízí na tržištích. Ostatní muži z této skupiny se živí hraním. S mužem a čtyřmi dětmi spí Carola ve fotbalové brance, v níž jsou vedle sebe rozložené dvě matrace s dekami. „V mém přívěsu to bylo lepší, ale nebyla jiná možnost.“ Policie vyklidila 12. srpna v ranním šeru kemp obytných přívěsů, ve kterém žili za městem převážně Romové z Rumunska. Měli na výběr: buď okamžitě vycestovat, nebo přihlížet ničení svého majetku a poté zůstat bez přístřeší na ulici. Protože se lidé zdráhali, zničily jejich přívěsy buldozery a osobní věci zabavila policie. „Když jsme dorazili, seděli postižení do slova na ulici bez čehokoli,“ vypráví Michel ze sdružení Rom Europe. „Jedno miminko mělo teplotu čtyřicet dva, a kdybychom tyto lidi nenašli včas, mohlo být pozdě,“ dodává.

Do Rumunska se nechce vrátit nikdo z nich. „V žádném případě!“ odmítá Carola. „V Rumunsku není pro Romy vůbec nic. Žádné školy, žádná práce, žádné byty, a když jdu s dítětem do nemocnice, tak ho neošetří,“ vysvětluje. „Francie je lepší,“ míní obyvatelé tělocvičny. „Nesnadná, ale lepší.“ Jaká mají očekávání od života? „Práci, byt – tak jak žijí Francouzi.“ – „Školu pro děti, lepší budoucnost,“ zaznívá. V rozporu s klišé o cikánských rodinách není těchto sedmdesát Romů takzvaný „klan“. „Ne, ne, nejsme příbuzní,“ říká Carola, „potkali jsme se tady ve Francii.“ Až doteď jim ale život ve skupině poskytoval větší ochranu.

 

SNADNÁ KOŘIST

„Vládní politika se zřetelně přiostřuje,“ tvrdí starosta Davisse. „Když se Sarkozy stal v roce 2002 ministrem vnitra, jako první věc nechal mediálně přitažlivě vyklidit kemp Romů tady v Choisy-le-Roi,“ vzpomíná a dodává: „Tehdy alespoň nebyli lidé jen tak vyhozeni na ulici. Dostali nouzové ubytování.“

Romové se obzvlášť dostávají na mušku od té doby, co Sarkozy uspořádal v červenci v Elysejském paláci summit reagující na střety mezi francouzskými „tuláky“ a četníky ve středofrancouzském Saint-Aignan, a od té doby, co o dva dny později vyhlásil v Grenoblu „národní válku proti kriminalitě“. Pouze v srpnu bylo vyhoštěno do Rumunska a Bulharska přes osm set Romů.

Vládou vyfabulovaná souvislost mezi romskými migranty a kriminalitou, kterou ale není na čem založit, vytváří stereotyp kriminálních cikánů. Rumunské ministerstvo vnitra přitom prohlásilo, že ani jeden z nyní vyhoštěných Romů nebyl francouzskou ani rumunskou policií trestně stíhán.

Dokonce krajně pravicový Jean-Marie Le Pen usoudil, že se v tomto případě šlape po slabších. Tento rasista si sice myslí, že Romové z východní Evropy nemají ve Francii místo, a vidí ve velkorysých evropských stanovách příčinu „problému“. Přesto se zároveň vysmívá vládní politice, jež se prý dovede osvědčit jen proti slabým. „Romové nestřílejí na policisty a když mají být vyhnáni, nerozdmýchávají žádné nepokoje,“ prohlásil. Le Penovi se sice jednalo především o to, hanobit jiné skupiny přistěhovalců nebo Francouzů přistěhovaleckého původu, nicméně je příznačné, že dokonce ani on sám nepovažuje Romy za nebezpečí.

 

CO SI MYSLÍ VOLIČ?

Ačkoli ministr vnitra Brice Hortefeux se ještě nedávno posmíval v Le Monde, že proti vyhoštění protestuje pouze malá skupinka politických aktivistů a lidí z médií, pouze „levice miliardářů“, opozice se překvapivě rozrostla. Ministr zahraničí Bernard Kouchner dokonce prohlásil, že „přemýšlí o demisi“, poté však tuto myšlenku zavrhl, neboť „by to Romům nijak nepomohlo“.

Soudy v několika městech jako Nantes a Lille se mezitím zdráhaly prohlásit nucené vyklizení Romů za plnoprávné. Aby totiž mohl stát vyhostit občana Evropské unie – není-li zrovna vystaven značnému tlaku, nepřijme tři sta eur prémie a neodcestuje „dobrovolně“ – potřebuje k tomu právní důvod. Tím se často stává „ohrožování veřejného pořádku“, například ilegální táboření. Soudce v severofrancouzském Lille ale rozhodl, že samotná skutečnost, že Romové postavili bez povolení své příbytky daleko za městem, tento důvod neposkytuje.

Starostka Lille a předsedkyně socialistické strany (PS), Martine Aubryová, rozsudek výslovně přivítala. „Ve Francii Voltaira, Victora Huga a Émila Zoly platí: Když jsou porušena práva několika lidí, jsou ohrožena práva všech,“ prohlásila v La Rochelle na ukončení stranické „letní akademie“. Zatímco se ale oháněla patosem, její rivalka Ségolène Royalová zdůrazňovala legitimní „potřebu bezpečí“ Francouzů.

Strana je v této otázce rozpolcená a neví, jak na Sarkozyho populistickou bezpečnostní ofenzívu reagovat. Podle průzkumu, který publikoval liberální bulvár Le Parisien, podporuje odsun Romů čtyřicet osm procent dotázaných a čtyřicet dva jej odmítá. Konzervativní Le Figaro představil vlastní průzkum, podle něhož by pro odsun hlasovaly dvě třetiny. Výzkum byl ale metodicky velmi sporný: Romové, tedy občané EU, byli v kladených otázkách mimo jiné zaměňováni za „ilegální“ migranty a trestně stíhané.

Zda-li se oportunismus Ségolène Royalové vůči Sarkozyho „válce proti kriminalitě“ vyplatí, není jasné. Dokud vyhošťování Romů probíhalo bez rozruchu a Sarkozyho válečného křiku, nebyla veřejná opozice proti diskriminujícímu vyhošťování zdaleka tak silná. Nyní se zdá, že se novému opozičnímu kursu Aubryové přece jen podařilo polarizovat veřejné mínění o Sarkozyho politice proti Romům a migrantům. Od té doby, co probíhá kontroverzní diskuze o vyhošťování Romů, počet zapřisáhlých odpůrců této politiky prudce vzrostl.

 

Přeloženo a zkráceno z týdeníku Jungle World 35/2010.

 


autor / Bernhard Schmid VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv