NP č.347 > Kultura | FilmRozpačité jubilejní BerlinaleDominika Prejdová

PPrávě skončilo šedesáté Berlinale. Po Cannes druhá nejvýznamnější událost sezóny. Gigantický festival, kde je promítnuto kolem čtyř set filmů, a který rovnocenně přitahuje média, diváky i filmové profesionály, vzbuzuje pravidelně otázky po kritériích a kvalitě výběru svého hlavního profilu - soutěže celovečerních hraných filmů.

 

V Berlíně letos ceny rozdala porota v čele s Wernerem Herzogem, který zásoboval festivalový tisk každodenními bonmoty typu, že klasifikovat cenami je dobré tak na výstavě psů anebo že poslední rok viděl v kině dva filmy a oba byly strašné. Na zajímavý titul šlo narazit spíše náhodou ve vedlejších sekcích než mezi soutěžními filmy, na něž byla zaměřena hlavní pozornost. Úroveň prezentovaných snímků obecně ale nebyla příliš valná a pokulhávala nejméně o jednu třídu za těmi uvedenými v Cannes.

Je snadné kritizovat, nakonec kolik vznikne ročně filmů, které jsou opravdu výjimečné. Přesto budí berlínská selekce rozpaky. Zatímco třeba festival v Rotterdamu se specializuje na nezávislé autorské snímky experimentálního rázu a objevuje tak nové talenty, Berlín zůstává v podivné, stěží definovatelné rovině ničím překvapivého průměru.

 

ČAS A PROSTOR

Aktuální berlínská přehlídka ale provokuje k zamyšlení nad stavem uměleckého filmu jako takového. Snímky jako by se stále více zavíraly samy do sebe a jejich tvůrci se dopředu vzdali ambice, že by mohly být uvedeny i mimo festivalová kina.

I v nejlepších filmech soutěže, ruském Jak jsem strávil léto, v rumunském Když si chci písknout, tak si písknu, je konfrontován jednoduchý, do velké míry předvídatelný příběh se sofistikovanou formou, založenou na dlouhých pečlivě prokomponovaných záběrech, které v důsledku ale jen „natahují“ řídkost vyprávění.

Nakonec i po právu vítězný turecký film Med tento trend jen potvrzuje. Snímek ukazuje svět sedmiletého Yusufa, který žije se svými rodiči v horách severovýchodního Turecka. Film důsledně přejímá Yusufovu perspektivu a jemně, s důrazem na náznak a detail, buduje časoprostor, jenž vizuálně i zvukově úchvatně vykresluje. Příběh je minimalizován, veškerá pozornost je věnována konstrukci času a prostoru.

 

PŘINEJMENŠÍM NEVKUSNÉ

Z dalších filmů v hlavní soutěži stojí za zmínku zejména Na cestě Jasmily Žbanićové. Podobně jako autorčina před třemi lety právě v Berlíně oceněná Grbavica, je film civilně pojaté, tak trochu s televizní estetikou natočené drama. Je to příběh mladého páru v současném Sarajevu, který musí čelit mužově náhlému příklonu k radikální islámské sektě. Film má silné momenty, ale selhává v tom hlavním: podat přesvědčivě mužovu proměnu a jeho potřebu náboženského spasení.

Největším překvapením soutěže se tak paradoxně stalo uvedení německého f ilmu Žid Süss-vzestup a pád. Film přibližuje vznik a dopad slavného propagandistického filmu Třetí říše, Žid Süss Veita Harlana na příběhu herce, který v něm byl přinucen ztvárnit hlavní roli. Po všech stránkách nepříliš povedený snímek přináší silné sdělení. Postavy ve filmu jsou vykresleny jako karikatury. Na jedné straně stojí nacistické zrůdy a na druhé hodní Židé, takže nakonec jediný, s nímž je možno se identif ikovat, je hlavní postava herce Mariana. Ten je ale zpodobněn jen jako oběť doby. Ovšem zjednodušeně a navíc nekonzistentně. V jedné chvíli se Marian bouří přímo před Goebbelsem (ve filmu je scéna, kde na Goebbelse křičí a mrskne vázou o zem!), že v žádném případě hrát nebude, na druhé straně je vykreslen jako oběť manipulace, které příliš pozdě dochází, čemu slouží. Příběh latentně vytváří z herce hrdinu, jehož je potřeba litovat, což je přinejmenším nevkusné. Film jako by obsahoval zprávu: my obyčejní Němci za nic nemůžeme, a svaloval všechnu vinu na systém. Snímek sám působí jako laciná propaganda. Je s podivem, že tak černobílé filmy o této době jsou vůbec brány vážně.

 


autor / Dominika Prejdová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Krásný film o konci světa / Dominika Prejdová > NP č.376 > Kultura | Film Hned po své mezinárodní premiéře v soutěži festivalu v Cannes je poslední snímek kultovního Larse von Triera v českých kinech. Po kontroverzním Antikristovi, jehož přijetí se často zbytečně zastavilo na obrazech násilí a sexu, přichází Trier se svojí vizí konce světa, se svojí Melancholií.   číst dále Kanibal a transformátor / Dominika Prejdová > NP č.444 > Kultura | Film V dokumentu 20 000 dní na Zemi o Nicku Caveovi není dokumentárního skoro nic. Byla by ale škoda ho minout. Jeho autoři přicházejí s konceptem, jakého v žánru hudebního dokumentu ještě nebylo. číst dále Polanského Venuše / Dominika Prejdová > NP č.428 > Kultura | Film Pozdní díla velkých režisérů. Zřídkakdy někdo ukončí kariéru tak rezolutně, jako maďarský režisér Béla Tarr, který před dvěma lety ohlásil, že Turínský kůň je jeho posledním filmem. číst dále Proč vyhrál Život Adele? / Dominika Prejdová > NP č.418 > Kultura | Film V Cannes skončil 66. ročník nejslavnějšího filmového festivalu. Porota vedená Stevenem Spielbergem udělila Zlatou palmu výjimečně režisérovi i dvěma hlavním herečkám francouzského snímku Život Adele. číst dále Nakažlivá energie mládí / Dominika Prejdová > NP č.362 > Kultura | Film Zázračné dítě současné kinematografie Xavier Dolan přichází s novým filmem Imaginární lásky.   číst dále Podivně asexuální psychoanalýza / Dominika Prejdová > NP č.386 > Kultura | Film Kanadský režisér David Cronenberg se ve svém posledním filmu Nebezpečná metoda pustil do psychoanalýzy.   číst dále Český Polski film / Dominika Prejdová > NP č.400 > Kultura | Film Právě skončil 47. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Přehlídka pyšnící se prestižní kategorií A se staví po bok festivalů v Cannes, Berlíně a Benátkách. Zůstává ale otázkou, jestli toto zařazení není spíše zlatou pastí.   číst dále Různé odstíny melancholie / Dominika Prejdová > NP č.328 > Kultura | Film Klasik světové kinematografie Clint Eastwood se po nedávno uvedené výměně vrací znovu v plné formě s komediálním dramatem Gran Torino. Nejenže film režíroval, ale hraje v něm tentokrát i hlavní roli. A může si ho připsat ke svým nejpozoruhodnějším snímkům. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv