NP č.345 > Téma číslaNovodobá asanaceMartina Křížková, David Kumerman

ZIMA SICE PŘIKRYLA METROPOLI SNĚHOVOU PEŘINOU, ALE SOUČASNĚ ZVÝRAZNILA JINDY SKRYTÉ PROBLÉMY. BEZDOMOVCI MAJÍ ČÍM DÁL MÉNĚ MOŽNOSTÍ EXISTOVAT VE VEŘEJNÉM PROSTORU. JEJICH ŘADY SE TÍM ALE NEZMENŠUJÍ. NAMÍSTO SLOVA ŘEŠENÍ SE NABÍZÍ SPÍŠE TERMÍN ASANACE.

 

Život na pražských veřejných prostranstvích nově vymezují dvě vyhlášky. Mají čísla 8 a 12 a magistrát je přijal loni. Méně známá se týká čistoty, druhá požívání alkoholických nápojů. Na jejich dodržování dohlíží městská policie. Může udělit na místě pokutu nebo vás vykázat z prostoru. Zejména druhá z nich byla od počátku vysvětlována jako protibezdomovecká. Seznam „zakázaných“ ulic a parků, který doplňuje vyhlášku, jde jako přes kopírák přiložit k místům, která měli lidé bez domova v oblibě a odkud nyní mizí. Není to ale jen díky vyhlášce „popíjecí“. Stejně záludná je i ta první. Podle Jana Čiháka, mluvčího městské policie, je na uvážení každého strážníka, zda igelitku položenou vedle spícího člověka posoudí jako narušení čistoty. „V parcích nebo na ulici se spát nebo být přes den skoro nedá. Maximálně někde na okraji v lesících, kam policie nechodí a nikdo vás tam nevidí,“ říká Ivan, který je na ulici teprve krátce a dobu před vyhláškami nezažil. Jejich výsledkem je pak kromě „vyčištění“ veřejných prostor i narůst nezaplacených pokut, jež stěžují lidem bez domova pokusy dostat se nahoru. Díky pokutám mají nové dluhy.

 

MRTVÝ PROSTOR

Existencí bezdomovců se straší i při úpravách města. „Čtyři roky jsme se snažili marně zabránit vykácení keřů a stromů na Řezáčově náměstí v Holešovicích,“ říká architekt Zdeněk Meisner, který bydlí za rohem. „Bezdomovci sloužili jako zástupný problém,“ vysvětluje. Malý park na náměstí by si podle něj zasloužil úpravy. Ne proto, že se tam zdržují bezdomovci, jak argumentovalo vedení Prahy 7, ale proto, že byl léta zanedbaný. Dnes je celé náměstí vydlážděné, zbylé stromy mají kvůli betonování poničené kořeny a nejspíš přežijí jen pár let. Na nových úzkých lavičkách se dá vše, jen ne příjemně spočinout. Bezdomovci se už na náměstí nesdružují, protože není kde. Nikdo jiný ovšem také ne. „Je to mrtvý prostor,“ tvrdí Meisner. Ulice a parky se ale proměňují na první pohled i méně drasticky. Stejně jako kvůli obavám z terorismu zmizely v metru svého času odpadkové koše, mají nové lavičky v parcích i na ulici „protibezdomoveckou“ úpravu. Žádná opěradla, malá plocha či alespoň přepážky, které odradí každého, kdo by si chtěl lehnout nebo i jen pohodlně sednout.

 

KONEC KRASOJÍZDY

Zcela specifická je situace lidí z ulice, když nastoupí do metra, tramvaje či autobusu. Kdo nemá platný lístek, měl by dostat pokutu a vystoupit. Pokud je ovšem někdo identifikován jako bezdomovec, může být a obvykle i je vyprovozen z dopravního prostředku na základě přepravního řádu. Člověk v MHD by podle něj mimo jiné neměl: „znečisťovat ostatní cestující nebo vozidlo, jakož i prostory a zařízení pro cestující svým oděvem nebo svým jednáním...“ Pražští bezdomovci nemají příliš míst, kde se mohou pravidelně mýt nebo si vyprat. Proto na rozdíl od západních „soukmenovců“ tak často páchnou. Pak stačí stížnost spolucestujících či rozvaha policisty a jdou. „Teď, když jsou mrazy, jim policisté samozřejmě při vykázání radí, kde se můžou ohřát nebo kam jít spát. Nechceme, aby někdo zmrznul,“ komentuje situaci Čihák.

 

PŘI POCITU OHROŽENÍ

Při nedostatku jiných možností se přímo magickým místem pro lidi bez domova stala česká nádraží. Jak ale říká Petr Šťáhlavský z Českých drah: „Změnily se požadavky našich zákazníků na zajištění bezpečnosti.“ Nádraží se přes noc zavírají, posílily se hlídky městské policie a jednotlivé zastávky si začaly kvůli bezdomovcům najímat bezpečnostní agentury. V Praze fungují ve Vršovicích, Holešovicích a Libni. Dráhy pořizují také nový mobiliář: drátěné lavice, područky, které neumožňují ležet na lavicích, na nádražích se instalují kamery. „Hlavně ze strany obcí je tlak, abychom vyřešili veřejností kritizovanou bezpečnostní situaci a zajistili nepřítomnost bezdomovců v nádražních prostorech,“ podotýká Šťáhlavský. Podotýká, že České dráhy ale nemohou suplovat stát. „Například v Bohumíně jsme ve spolupráci s městem vyčlenili na nádraží místnost, kde tito lidé tráví zimu. Mají tu dokonce k dispozici vlastní toaletu. Problém lidí bez domova je ale celospolečenský a měl by být řešen systémově,“ dodává. Při aktuální rekonstrukci Hlavního nádraží v Praze se s podobným prostorem nepočítá.

 

HLAVNÍ JE POHYB

Lidé bez domova mohou z ulic zmizet jen stěží. Ubytovny a azylové domy fungují většinou jen přes noc a míst je zoufale málo, navíc se platí. Stejně jako v případě lodi Hermes, na níž se přednostně berou ti, kdo mají trvalý pobyt v Praze, doklady a žádný alkohol v krvi. Ve městě je mnoho prázdných a roky neobydlených domů. Vstup do nich bez souhlasu majitele je v současnosti kvalifikován jako trestný čin. Přesto v nich bezdomovci zkoušejí dočasně přebývat. Zvláště když na „tradičních“ místech jsou čím dál méně tolerováni. Problém s lidmi bez domova se posunuje o krok dál, nic se tím ale neřeší. 11

 


autor / Martina Křížková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA autor / David Kumerman VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Stručný průvodce odvykáním kouření / Martina Křížková > NP č.388 > Referát Konec roku symbolicky patří předsevzetím. Přání přestat kouřit je vedle hubnutí asi nejtradičnější. Vzdát se trvale nikotinu ale není jen tak. Řekneme vám, jak na to.   číst dále Bezvětří v českých lesích / Martina Křížková, Alexandr Budka > NP č.371 > Reportáž „Podnikání“ za hranicí zákona se v Česku zřejmě vyplácí. Případ cizinců zneužívaných při práci v lesích, na který upozornil NP letos v lednu, se policii stále nedaří úspěšně prošetřit. Stejně jako předchozí aktivity hlavních aktérů.   číst dále Doba kamenná / Martina Křížková > NP č.345 > Téma čísla PŘEŽÍT NA ULICI VE MĚSTĚ, JAKO JE PRAHA, NENÍ JEDNODUCHÉ. JEDNÍM Z BEZDOMOVCŮ JE I BÝVALÝ CHEMIK RICHARD NOVÁK.   číst dále Obchodníci mezi stromy / Martina Křížková, Marek Čaněk > NP č.367 > Téma čísla Velká firma vyhraje velký tendr. Jenomže nemá dost vlastních zaměstnanců. Tak si najme přes další firmy lidi na práci v lese. Často jsou to cizinci. Jsou jich stovky. Sází stromky, prořezávají porosty, kácí stromy. Přijedou, vydělají si a jedou domů. Už dva roky se ale objevují lidé, kteří nedostali zaplaceno, bylo jim vyhrožováno násilím a měli hlad.   číst dále S maringotkou navždy / Martina Křížková > NP č.359 > Téma čísla Dodnes jezdí skoro dvě desítky českých cirkusů. Stále se perou o čest a slávu, jak by řekl Eduard Bass, i když obvykle nedosahují proslulosti svých předchůdců. Toto je ale vyprávění o minulosti, kdy příjezd cirkusu do města byl opravdovou událostí.   číst dále Vesmír v reklamě na McDonald´s / Martina Křížková > NP č.360 > Rozhovor Na jevišti ani ve filmu ji obvykle nepřehlédnete. I když tvrdí, že je jen nástorjem tvůrce - režiséra, zůstává svá. Herečka Simona Babčáková je ovšem těžko k přehlédnutí i mimo světla ramp.   číst dále Na křídlech pochybnosti / Martina Křížková > NP č.394 > Reportáž Majitelé společnosti Penta jsou kvůli spisu Gorila aktuálně v popředí zájmu především na Slovensku. Pozornost ale zaslouží i jejich podnikání v Česku.   číst dále Mravenci v Libuši / Martina Křížková > NP č.361 > Fejeton Začalo to dopisem, který přišel starostovi koncem srpna:   číst dále
celý archiv