NP č.329 > Ženská stránkaBludné kruhy cizokrajné samotyJitka Kolářová

Vietnamka ve večerce, uklízečka z ukrajiny, ruska na pokladně v hypermarketu. Žen cizinek je u nás stále víc a ne vždy se tu setkávají s otevřenou náručí. Kromě překážek, které jim staví do cesty zákony, jim život komplikuje jazyková bariéra i bariéry lidských předsudků. navíc řeší specifické problémy spojené s jejich ženskou rolí.

 

Azylantka ze Sierry Leone nemá svou práci ráda. Pracuje jako uklízečka. Doma se živila jako kadeřnice, ale evropské účesy jsou jiné. Dokud neprojde rekvalifikací, práci ve svém oboru nezíská. Na kurzy ale zatím nemá čas. Jediná možnost, jak se uživit a zároveň postarat o své malé dítě, proto bylo vzít práci uklízečky. Ona i její syn mluví anglicky, ale úřady ani škola, kam chlapec chodí, ne. Problémy s dorozuměním a rasové předsudky už tak složitou situaci ještě komplikují.

To je jeden z mnoha příkladů životní situace migrantek, které zachytil výzkum Na rovinu uskutečněný v roce 2007 neziskovou organizací Evropská kontaktní skupina. Ta dlouhodobě sleduje migraci z genderového hlediska. Ve své publikaci Ženy migrantky v České republice uvádí: „Počet migrujících žen roste a jsou aktérkami tohoto proces stejně jako muži. Znamená to, že nejsou jen osobami pasivně doprovázejícími muže, ale mají své specifické potřeby a zájmy. Jsou ohrožené genderově specifickými riziky, volí jiné strategie a mohou se potýkat s odlišnými překážkami a problémy.“

KURZY ČEŠTINY ZA HORIZONTEM MOŽNOSTÍ

Na českém území je v současné době oficiálně evidováno kolem 180 tisíc žen-migrantek (což je asi o 10% méně než mužů). Ačkoliv migrace a střet různých kulturních prostředí dopadá na ženy a muže různě, Česká republika ve své politice v tomto ohledu genderovou perspektivu příliš neuplatňuje. Roli státu a zohlednění odlišných problémů, které mohou ženám vznikat v rodině, práci či vzdělávání, tu tak suplují neziskové organizace.

Evropská kontaktní skupina se věnuje především migrantkám z takzvaných třetích zemí, tedy zemí mimo Evropskou unii. V Čechách jde především o Ukrajinky, Vietnamky, Rusky a Mongolky.

Tyto ženy odcházejí z domova z různých důvodů, často jsou ale ovlivněny především situací v rodině. Cestují třeba za svým mužem nebo rodinou, důležitou roli může hrát také snaha finančně zajistit děti či staré rodiče. Tradiční role muže a ženy se tak v migraci podle Evropské kontaktní skupiny ještě posilují: muž je živitel a žena se stará o domácnost a děti. O to víc se zde ženy, které ztratily sociální sítě z domovské země a nové si nemají šanci najít, dostávají do izolace: protože se starají o děti, je obtížné najít si čas na zaměstnání nebo kurzy češtiny či rekvalifikace. Bludný kruh sociální i finanční závislosti na partnerovi se rychle uzavírá. Pokud však oba partneři pracují, je nutno vyjednat si nové rozdělení rolí. To je někdy bolestné a vztah se může rozpadnout. Jindy ale naopak dojde k zrovnoprávnění postavení partnerů.

DVAKRÁT OŠIZENÁ

Bylo by iluzí se domnívat, že nalezení práce je pro ženy migrantky prostředek k ženské emancipaci. Migrantkám je v nové zemi otevřená jen velice omezená nabídka zaměstnání - často jde o manuální, špatně placené práce, práce na směny a práce nevyžadující kvalifikaci. Přitom do ČR nepřijíždějí nevzdělaní lidé, v nalezení práce odpovídající jejich schopnostem jim ale brání neznalost jazyka. A když už třeba mluví dobře, neznají stále dost místní prostředí a nemají potřebné kontakty a známosti, které hledání „lepší“ práce výrazně usnadňují. Nabídka zaměstnání pro migranty také odráží genderové stereotypy: ženy mohou pracovat jako uklízečky, pokladní, pečovatelky dětí, tovární dělnice. Výzkumy provedené mezi migranty také zjistily, že i tyto ženy berou méně než muži. Azylantka z Arménie ve výzkumu Na rovinu řekla: „dělali jsme načerno, na začátku jsem dělala osmnáctky, já jsem nevěděla vůbec, co to je, ale když děláš osmnáctky a děláš normálně, tu ubytovnu máš někde pět minut od fabriky, přijdeš, spadneš do postele, a pak zase od rána. Jazyk neznáš, nic neznáš, 20 dní jsme odpracovali, nedostali žádnou korunu.“ 

MINOVÉ POLE PRO PŘÍCHOZÍ

Jsou to především ženy, které jsou v rodinách migrantů odpovědné za péči o děti a domácnost. Po příchodu z práce, pokud nějakou mají, přichází ještě druhá směna doma. Opět se opakuje začarovaný kruh způsobený nedostatkem času na vzdělávání.

Další rizika, kterým ženy čelí, jsou spojená se zdravím. Nejisté postavení je v případě těhotenství často vrhá do riskantního světa neodborných potratů či porodů a následných zdravotních komplikací.

Ženy také tvoří velkou část obětí obchodu s lidmi, ať už za účelem vynucené práce nebo prostituce. Podle výzkumů jsou migrantky hůře informovány o situaci v cílové zemi než muži, a tak se snadněji stávají obětí různých falešných agentur a zprostředkovatelů práce. V tísnivé situaci pak jsou i méně sebevědomé v jednání s úřady.

Často a masivně tu také funguje předsudek o „migrantech z Východu“, který situaci příchozích komplikuje ještě víc. Pro lidi, kteří se z nejrůznějších důvodů rozhodli vydat na nejistou cestu do neznámé země, vytváří nepřátelské prostředí, které stávajícím nástrahám přiostřuje již tak dost nebezpečné hrany. Situace migrantek ukazuje, jak se propojují znevýhodnění na základě etnického původu, pohlaví a třídy, stejně jako to, že to nejsou jen migranti, kdo by se měl přizpůsobovat a učit. 

 


autor / Jitka Kolářová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Jirka Žďárek / Alexandr Budka > NP č.329 > Uličníci jirka je veteránem np, prodává od září 2001. Spadly mrakodrapy a on se rozhodl se sebou něco dělat. Náš projekt mu pomohl znovu na vlastní nohy a tak mu zůstává věrný, i když se mu teď daří lépe.   číst dále Zapomeňte na rok 1968 - S Danielem Cohn-Benditem o minulosti, evropských vyhlídkách a českých zelených / Zuzana Brodilová, Tomáš Havlín > NP č.329 > Rozhovor Během studentských bouří ve francii v roce 1968 si Daniel Cohn-Bendit vysloužil přezdívku „Rudý Danny“. Od té doby ale uplynulo moře času a dnes sedí v evropském parlamentu za zelené. Přivolává ekologickou revoluci a obává se, aby lidé v časech krize Nespadli do náruče ultrapravice.    číst dále Pravidla chudoby / Alexandr Budka, Jakub Šlajs > NP č.329 > Téma čísla Krize sociálního státu prý vězí v jeho finanční náročnosti. Málokdo se přitom ptá, jestli se daří naplňovat jeho základní cíl, tedy odstraňovat nebo alespoň zmírňovat hudobu. jakoby nám stačilo, že u nás nikdo neumírá hlady.   číst dále Ordo lumen odborník / Petr Pospíšil > NP č.329 > Pošli to dál Vládě bez politického mandátu se někdy říká vláda úřednická nebo též „vláda odborníků“. Právě toto označení je dobrý marketingový tahák vzhledem ke zvuku, jaký slovo „odborník“ má. Zatímco označení „politik“ vyvolá ve velké části společnosti představu zkorumpovaného nýmanda (často právem), „odborník“ je vnímán jako někdo, kdo rozumí své věci, a proto si zaslouží důvěru. Jestli je tato důvěra zasloužená, ale často zjistíme až tehdy, pokud se daným odborníkům podíváme trochu na zoubek. číst dále
celý archiv