NP č.527 > VIP RozhovorNevědí, co s námiProdejce Pavel, Jan Štěpánek

Rozhovory prodejců se známými osobnostmi jsou z podstaty docela jiné než běžná časopisecká povídání. Kdy se vám stane, že si zpovídaná s dotazujícím prohodí role tak, jako to předvedli kontrastně plachý a tichý (a nevidomý) prodejce Pavel s nepřehlédnutelnou zpěvačkou Žofií Dařbujánovou?

Žofie: Jak jste na tom s muzikou?
Pavel: Nic moc. Já neměl na muziku čas, musel jsem celej život pracovat. Moje děti hrajou, jeden na kytaru, druhá na varhany... I další hrajou na dost nástrojů. Navíc si teď ta mladá koupila ukulele...


Kolik máte dětí?
Šest.


Týjo. To už je kapela.
Bylo by jich sedm. Ale to nejstarší už je v pravdě. Pětatřicet by mu teď bylo.


Vídáte se s dětma?
Ony žijí všechny na východním Slovensku. Ale nedávno tu u mě byla dcera. Ona by tu ráda byla se mnou napořád, ale to nepřipadá v úvahu, protože já nemám kde bydlet. Teď jsem se třeba dva dny procházel celou noc po městě, byla zima...


Co to znamená „chodit po městě"?
No, chodím... vyhledávám teplo. (usměje se)


Máte nějaký vytipovaný místa?
Když už je úplně nejhůř, tak je to na Florenci v metru. Ale tam se pohybuje spousta lidí, takových... no, lidí, co mi nesvědčí.

Občas na svoji adresu slyším při prodeji od lidí dost ostrý názory, ale já to ignoruju, to jsem pak ještě k tomu všemu raději hluchej

A kde tam jste?
No, ve vestibulu. Stojím někde po straně. Abych někomu nepřekážel. Občas chodí hlídky, policajti...


Jak s nimi vycházíte?
Vědí, že jsme neškodný, tak nám dávaj pokoj. Jinak jsem po hostelích, apartmánech, porůznu. To vás pokoj stojí devět až patnáct set. A jsou plný, protože je tu ubytovaných spousta takových těch pracovních čet. Ty jsou... no, všelijaký. Hlučný.


Nechtělo by se vám za dětmi? Nepostaraly by se o vás?
Nenenenene, to ne. Já bych si tam nemoh zvyknout, protože ta jejich mentalita tam je trochu jiná než ta naše. Já už si tam svoje odžil. Oni žijou úplně jinak.


Jak dlouho jste na Slovensku žil?
Asi dvacet let a přitom různě dojížděl kvůli práci. A když se narodila nejmladší, zjistil jsem něco, co jsem nechtěl, a raději jsem odešel úplně. Ale dál jsem je podporoval, dával jim peníze... Teď jsou to čtyři roky, co tam ta moje slovenská družka zemřela. Já jsem si ji nikdy nechtěl vzít... No to víte, to je těžký. To si přál hlavně otec. Nějakej jeho kamarád, co spolu vyrůstali, nás se ženou dali dohromady.


To se to pořád takhle drží, takovýhle domluvený sňatky?
Většinou u olašskejch cikánů, hlavně kvůli penězům. Kde je zlato, tam je všechno. A to je furt, to bude platit furt. Oni se často berou i bratranec se sestřenicí, jen ať ty peníze zůstanou v rodině. A nebo pak sháněj někoho, kdo je na tom líp než oni sami. Tohle se drží hodně i v Ostravě. Jsme tam měli i krále cikánskýho. Ale ten umřel.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Prodejce Pavel VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA autor / Jan Štěpánek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv