NP č.440 > Téma číslaŽivobytí na poutiTomáš Havlín

Půjdou kolotočáři demonstrovat? A co s tím mají společného Holanďané? Čtyři momentky ze života světských. 

Půjdeme za Babišem   

 

Oproti Holanďanům nemáme zastání. Oni například nemusejí platit silniční daň, kterou my odvádíme dokonce ve stejné výši jako autodopravci, přestože naše auta vytočí jen nějakých sedm tisíc kilometrů ročně,“ upozorňuje Karel Helfer, majitel největšího pražského mobilního lunaparku. Sedmapadesátiletý muž, který podniká se svými třemi syny, se v maringotce už narodil a stejně jako mnozí z jeho šestnácti sourozenců zůstal kolotočům věrný celý život. Už kvůli koním, kterých chová ke dvaceti, by měnil jenom nerad. „Demonstrovat zatím nepůjdeme,“ směje se. „Ale přichází čas zajít za Babišem,“ hledá zlepšení podmínek v oboru dříve spravovaném ministerstvem kultury.  

 

Růže jsou jako cukroví  

 

„Lidí chodí málo, reklama je slabá, ale naše výhoda je, že si toho spoustu dokážeme udělat sami,“ říká Ludvika Ladmanová u střelnice na pražském Výstavišti. Když přišla velká voda, její manžel rozebral motory do posledního šroubku a po vyčištění je znovu složil zpátky. Šetřit se potom dá i na samotné střelnici. „Žádné zahnuté hlavně, u nás je to naopak o tom, že si každý něco odnese,“ směje se paní Ludvika a dodává: „Ale růže jsou pro mě něco jako cukroví. Čtyřikrát musím vzít každou do ruky, než je hotová a můžu ji postavit na střelnici. Když to člověk dělá s láskou, tak ho to i baví.“ 

 

Práce pro každého 

 

„Když se vydaří den, svezeme i tři tisíce lidí,“ vyprávěl Jacek, který přijel na Matějskou pouť obsluhovat hrozivě vypadající horskou dráhu, jejíž vozíky se zároveň točily kolem své osy. Dělníky, jako je on, si rodiny například z Holandska nechávají posílat z Polska přes agentury. Cesta ke kolotočům je ale otevřená i z ulice, odkud také mnoho žadatelů o práci přichází. Majitelé kolotočů jim poskytují ubytování, stravu, ošacení a menší mzdu. Stejně jako v případě dalších nejistých povolání bývají ale zkušenosti kolotočových dělníků také velmi rozporuplné.  

 

Holanďani jedou!

 

„Češi mají atrakce maximálně za desítky tisíc eur, ty holandské stojí několikanásobně víc,“ říká Francis Verhoof, jako správný kolotočář hrdý na „svůj“ Snowjet, superrychlý kolotoč, jehož vozíky protínají za zběsilé jízdy oblaka páry. Zaměstnanec tradiční holandské rodiny, jejíž atrakce brázdí Evropu hned v několika skupinách naráz, považuje za dobře zaopatřeného spíše svého bratra, obchodníka s pozemky v Karibiku, ale živobytí manažera atrakcí si pochvaluje také. „Nejlepší je to v Anglii. Lidi mají víc peněz a stačí jim, když je provezeš jednou dokola. Za tři měsíce vyděláme přes milion eur.“  

 


Tomáš Havlín autor / Tomáš Havlín VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv