NP č.430 > Pošli to dálBez překážek? Jak pro kohoAndrea Novotná


Jaký smysl budou mít soudy a parlamenty schvalující zákony, pokud bude spor mezi státem a zahraniční firmou podléhat neveřejné arbitráži bez možnosti odvolání? Právě to je otázka, již si kladou kritici nad připravovanou dohodou o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi USA a EU. Ta se projednává od července loňského roku a měla by zbavit velké firmy řady překážek pro investice a prodej zboží. Co když se v roli takových „překážek“ ocitnou opatření, která měla za cíl chránit přírodu či pracovní podmínky?


Evropská komise okolo dohody mlží, případně servíruje „rychlá fakta“ v podobě nezávislého výzkumu, který „ukazuje, že by dohoda mohla přispět k růstu evropské ekonomiky o 120 miliard eur, americké o 90 miliard eur a ekonomik zbytku světa o 100 miliard eur“. Když se ekologická ekonomka Naďa Johanisová pídila po zdroji lákavých čísel, zjistila nejen to, že „nezávislý výzkum“ platila Evropská komise, která dohodu vyjednává a propaguje, ale také že stojí na zcela nereálných předpokladech. Novinář George Monbiot z Guardianu dodává, že podobné projekty - jako třeba zóna volného obchodu USA a Jižní Koreje, skončily buď sporně, nebo fiaskem.


Jak budou rozdány karty ve vztahu byznysu a občanské společnosti, naznačuje celkem příznačně zjištění organizace Corporate Europe Observatory: s nevládními organizacemi byla dohoda diskutována Evropskou komisí osmkrát, s firmami a lobbystickými skupinami sto osmnáctkrát. Zatímco setkání s nevládkami probíhala veřejně, s představiteli byznysu se konzultovalo za zavřenými dveřmi.


Ekonomka Švihlíková označuje dohodu bez servítků za „nástroj k ovládnutí celé Evropy korporacemi (zejména americkými)“. Evropská veřejnost přitom věnuje vyjednávání smlouvy zlomek pozornosti zaměřené na někdy až voyerské sledování politického divadla, které možná v důsledku smlouvy značně ztratí na významu.


autor / Andrea Novotná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Vrčení nukleárního tygra / Andrea Novotná > NP č.459 > Pošli to dál Budeme jaderným tygrem – zní z médií v souvislosti se zprávou, že vláda schválila energetickou koncepci, která počítá s výstavbou dalších bloků v Temelíně a v Dukovanech. Několik pochybovačných komentátorů začalo řešit, kde se na takovou investici vezmou peníze – jeden takový blok je totiž legrace odhadem asi za 150 miliard a v Česku, kde ceny staveb obvykle rostou podle indexu tunelu Blanka, to nejspíš nebude cena konečná. Zásadních zpochybnění jaderné energetiky ale už mnoho nezní, v inženýrském národě zlatých českých ručiček se to pokládá za okrajovou zábavu zelených kverulantů, technofobních paranoiků a jiných obvyklých podezřelých. Nejsme na Ukrajině a nový Černobyl či nová Fukušima jsou přece tak nepravděpodobné… číst dále Otázky nad „otcem vlasti“ / Andrea Novotná > NP č.458 > Pošli to dál Kulaté výročí narození Karla IV. je sice až za rok, jedná se ale o událost natolik významnou, že se její oslavy připravují s dvouletým předstihem. Politici, arcibiskup, rektor, ředitelé veřejnoprávních médií – zkrátka honorace na nejvyšší úrovni sedí už rok v „Národní komisi“, která má oslavy koordinovat. Aby také ne – bude se přece slavit „otec vlasti“ a „největší Čech“, kterým se středověký panovník stal před časem v televizní anketě poté, co byly jako neplatné vyřazeny hlasy pro Járu da Cimrmana. číst dále Domov je cesta / Zuzana Brodilová, Andrea Novotná > NP č.334 > Téma čísla Osvobodit se od pevného rytmu Z práce - Domů - Do práce. Najít znovu svobodu, kterou naši předkové ztratili v neolitu, když se usadili a rozdělili si půdu. A taky pořádat divoké parties. To všechno znamená freetekno pojaté jako život na cestě.   číst dále Naše dnešní revoluce / Tomáš Havlín, Andrea Novotná > NP č.371 > Téma čísla Po revoluci v listopadu 89 jsme už žádnou další nečekali. Dějiny přece už skončily, říkalo se. Dvacet let poté jsme svědky další mobilizace - tahle revoluce je ovšem konzervativní. Představujeme některé její projevy.   číst dále
celý archiv