NP č.343 > Kultura | LiteraturaTemný stín matkyTereza Varcek

 

Amos Oz je patrně nejvýznamnější současný izraelský prozaik. Je autorem téměř dvaceti beletristických děl, mnoha článků a esejů a nositelem řady prestižních literárních cen. Příběh o lásce a tmě z roku 2003 byl přeložen do řady světových jazyků a teď se dostává i k českým čtenářům. 

 

Slovo „příběh“ v názvu budí dojem, že snad půjde o prosté, lineární vyprávění, ale není tomu tak. Příběh o lásce a smrti je rozsáhlá vzpomínková próza mísící osobní vzpomínky na dětství a rodiče s líčením osudů svých předků po celé Evropě a formování izraelského státu. Tvoří ho košaté a objemné vyprávění, které sleduje jak příběh jedné rodiny, tak i příběh národa a kultury.

Příběh Amose Oze je jako široká a hluboká řeka - s řadou navzájem se prolínajících proudů - příliš složitý, aby ho člověk mohl v několika větách obsáhnout.

 

AMOS KLAUSNER - IZRAELSKÝ ŽID

Amos Oz, vlastní jménem Amos Klausner, vyrůstal v Jeruzalémě jako jediné dítě sionistického intelektuálského páru, přistěhovalců z východní Evropy. Jeho matka, pocházející z bohaté rodiny na Ukrajině ho vychovávala pomocí tajemných

a temných pohádek. (Několik z nich Amos Oz ve své knize cituje.) Otec mluvil dvanácti jazyky, vynikal mimořádným humanistickým vzděláním a v Jeruzalémě pracoval jako knihovník - s věčnou vírou, že bude jednou učit na univerzitě

a stane se z něj profesor a spisovatel. To se mu ale nikdy nepodařilo. S Amosem mluvili jeho rodiče hebrejsky, spolu rusky a v jidiš.

Když píše o nich, popisuje zároveň židovskou kulturu v podobách, v jakých existovala v Evropě v první polovině dvacátého století. Popisuje touhu po vlastní zemi konfrontovanou s realitou židovských přistěhovalců v Jeruzalémě.

Pod perem se mu rodí kouzelný svět, který Židé zanechali v lágrech a vybitých městech, když utíkali před rostoucím antisemitismem, ale i prašný, tvrdý a ostře segregovaný svět, který si vytvořili na území Palestiny.

Přirozeně se mu daří vyprávět příběhy svojí rodiny jako příběhy svojí kultury. Činí tak s pochopením pro rozmanitost a detail a tím skládá mohutnou mozaiku jedné ze základních evropských kultur. Vytváří obraz židovského hledání místa ve světě, a zcela konkrétním způsobem zobrazuje i pozadí izraelsko palestinského konfliktu.

 

LEITMOTIV ŠIROKÉHO VYPRÁVĚNÍ

Z rozsáhlého textu postupně vystupuje jedno téma, jeden ústřední příběh, jeden ústřední moment. Tím tématem je jeho matka. Vzala si život, když bylo Amosovi dvanáct, a její smrt je ústřední moment Příběhu o lásce a tmě - moment, který obrátil naruby život Amose Klausnera a možná i zásadní moment v jeho pozdějším rozhodnutí změnit si jméno.

Postavu matky řeší jako hádanku. Rozvazuje její příběh. Začíná od rodičů a prarodičů. Zní to skoro jako pohádka z magického, ztraceného světa. Čerpá z jejího vlastního vyprávění i ze vzpomínek jejích sester. Velmi pečlivě odhaluje

svět, odkud přišla - ukrajinské Rovno. Několik let po jejím odchodu vojáci srovnali Rovno se zemí, a tak z něj nezbylo k nic, k čemu by se mohla vrátit.

V Amosových vzpomínkách jeho matka žije ze svojí minulosti, jako by šedivá a chudá realita Jeruzaléma, realita manželství se silně rozumově orientovaným mužem, ze kterého se Amos narodil, jen zacláněla barevný a sytý svět jejího domova. Z okamžiků, kdy prolamovala ticho kolem ní, Amos čerpá zdroj svého vyprávění a k nim se vrací jako ke stopě

vedoucí ke kořenům, k předkům.

Pasáže knihy spojené s jeho matkou jsou asi nejsilnějšími místy celé prózy. Tvoří nejcitovější linii, nejbolestnější životní zkušenost a zároveň páteř, po které se Amos Oz vydává do svojí minulosti, kultury a koneckonců i vlastní duše. S odvahou čelit starým zraněním, trpělivostí a pokorou mapuje svoje kořeny. A to je to, čím je jeho kniha tak cenná

a výjimečná. Se zralostí velkého vypravěče příběhů a mistra fabulace v Příběhu o lásce a tmě odkládá všechny

masky a píše s prostým přístupem: „jsem, co jsem“. Pokorně odhaluje minulost.

 

Amos Oz

Příběh o lásce a tmě

Překlad: Michael Žantovský

Paseka

2009

 


autor / Tereza Varcek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

O Američanech, agentech a jiných záhadách / Jan Stern > NP č.343 > Fejeton Milí Češi, řeknu vám, máte svoje záhady. A nemyslím tím teď záhady typu světelných jevů v jihlavském podzemí, nacistických létajících talířů vznášejících se na konci druhé světové války nad Letňany, štěchovického pokladu, k jehož vyzvednutí scházejí několika výpravám poslední haléře, případně tajuplně nabitého diáře poručíka Ludvíka Zifčáka v chladných listopadových dnech roku 1989.   číst dále Gay na útěku z Bagdádu / Tomáš Halda > NP č.343 > Rozhovor V syrské uprchlické čtvrti Džaramána jsem potkal Sámera. Spadá hned do dvou rizikových skupin - pochází z křesťanské rodiny a ještě k tomu je gay. Nejen Bagdád, ale i pobyt v Damašku je pro něj kvůli jeho orientaci nebezpečný.   číst dále Výrobci dluhů / Alexandr Budka > NP č.343 > Reportáž Exekuce jsou stále závažný problém. Nejde jen o to, že v časech krize a nejistoty roste množství dluhů. Jestli si myslíte, že zrovna vy žádné dluhy nemáte a nemusíte se tedy bát, jste na omylu!   číst dále Tužme se! / Jaroslav Fiala > NP č.343 > Dějiny přítomnosti Známé pořekadlo praví, že ve zdravém těle sídlí zdravý duch. A jednou z cest, jak dosáhnout fyzické i duševní kondice, je otužování. Po řadu staletí tvořilo součást lidského života. Teprve nedávno se ovšem stalo vědecky uznávanou metodou, stejně jako populární sportovní disciplínou.   číst dále
celý archiv