Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
NP č.459 > Dějiny přítomnostiAula patří studentůmAlexandr Černý
Dějiny studentských okupačních stávek jsou vzrušující – a rozsáhlé. Každý pokus o jejich přiblížení připomíná spíš listování albem plným zašlých fotografií.
Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Nejčtenější články z tohoto čísla
Každý má svůj příběh / Zuzana Brodilová
> NP č.459 > Rozhovor
S Terezou Horváthovou z dětského knižního nakladatelství Baobab jsme si v jihočeském
Táboře povídali o krásných knihách, věčné angažovanosti i otroctví času.
číst dále
Ne vrah, zavražděný je vinen / Jan Šerek
> NP č.459 > Téma čísla
Sadisté vybíjející si své temné vnitřní tužby. Cynici bez morálních zábran.
Psychopati postrádající empatii. Tak obvykle počastujeme pachatele násilí na
lidech bez domova. Neuniká nám však přitom něco?
číst dále
My jsme všichni ho-ho / Jan Stern
> NP č.459 > Fejeton
Občas člověka pronásledují určité nutkavé
představy. Člověka běžného (homo ordinaris)
třeba představa, že má rozepnutý poklopec,
i když nemá. Velké škody při tom nevznikají,
krom toho, že si trochu unavíte ruku neustálým
ohmatáváním rozkroku. Člověk hollywoodský
(homo hollywoodiensis, slangově
někdy též ho-ho) má nutkavé představy stejně
jako člověk běžný, leč liší se tím, že mu tyto
představy přinášejí nikoli malé škody, ale
velké zisky.
číst dále
Kořeny nenávistI / Apolena Rychlíková
> NP č.459 > Pošli to dál
Nebývalou odvahu nebýt dnešní projevila
v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce
Helena Langšádlová, když na adresu uprchlických
kvót prohlásila: „Nemůžeme přijmout
ten systém kvót, ale máme být i odvážní a říci,
že když přijmeme uprchlíky, tak že chceme přijmout
křesťany, kde je větší šance, že se budou
integrovat do naší společnosti.“ Výrok, který
prošuměl médii bez menšího pozdvižení,
přesně ukazuje, jak dalece jsme dnes schopni
zajít v touze ubránit naši civilizovanou Evropu
před nájezdy novodobých barbarů, tedy
muslimů. Ostrakizovat kohokoliv na základě
jeho náboženského vyznání by měla být minimálně
od druhé světové války, jejíž konec
si v dnešních dnech pompézně připomínáme,
naprosto překonaná, nemyslitelná věc.
Přesto však je možné – soudě podle výroku
paní Langšádlové – otevřeně dělit lidi skrz
jejich vyznání a ještě se tvářit, že je to jediná
správná cesta jak předejít zničení všeho
evropského.
číst dále
