Nové lyže pod stromečkem, konec amerického embarga a otevření ostrova svobody tržně soutěživému duchu, stejně jako to, že papež František konečně odkázal roztoužené Filipínce do patřičných mezí varováním, že by se neměli množit jako králíci – to vše jistě udělalo za poslední dobu radost nejednomu z nás. Přesto je to nic ve srovnání s tímhle opožděným lednovým vánočním dárkem, který k nám připlul ze zámoří. Nedostižný král televizního formátu na pokračování, seriál na pomezí všech žánrů snad s výjimkou muzikálu (pomiňme scénu v Zajížďce, kdy Scullyová zpívá mutantem pokousanému Mulderovi písničku na uklidněnou), legendární Akta X jsou zpět a osvítí zatuchlé přítmí, v němž je skrytá pravda!
Zapomeňte na zdegenerované Lannistery a Starky, kteří ze samé nudy jen obcují či se navzájem vraždí (ne nutně v tomto pořadí), aby dosáhli na nějaké ty trůny. Zapomeňte na trapné sexuální jiskření mezi faceliftovaným Sherlockem a jeho přitroublým „kamarádem“ Watsonem a horu dalších klonů, které ser iálového velikána bezostyšně vykrádají. Napětí, nebezpečí, vraždy i romance, toho všeho nabízejí „akta“ vrchovatě. Málokterý seriálový pár si během deseti let prošel takovým peklem, jako nerozluční Dana s Foxem, a přežil bez úhony nástrahy scénáristů i zvyšující se nároky zmlsaných televizních diváků. Tedy bez úhony... Nezapomínejme na opakované únosy nebohé Scullyové a zákrok spouštějící tzv. superovulaci za účelem osídlení země výhradně jejími klony (cesty Šedých jsou nevyzpytatelné). Mulder byl zase zdánlivě na prkně tolikrát, že by mu snad musel závidět i Lazar.
Těším se jako malé dítě, až se konečně dozvím, co vězí za tím, že si proradná americká vláda drží dvě detektivní vši v kožichu, když by mohla konspirovat s mimozemšťany na vyhlazení lidské rasy o poznání poklidněji. Nebo jestli přinesl počínající románek mezi stydlivou katoličkou oddanou vědě a důvtipným snílkem se sklony k závislosti na internetové pornografii po třinácti letech od poslední série nějaké to ovoce. Už brzy!
