Udělali ale jednu chybu. Nic nerozbili, nevyvolali střet s policií. Jejich řečníci mluvili sice radikálně, ale slušně. A tak většině novin ani nestáli za umístění na titulní stranu. Je vcelku poučné, jaké zprávy přišly většině deníků důležitější než takto jasné a silné vyjádření nedůvěry vládě. Blesk i Aha nás na titulce raději informovaly o divoké oslavě plzeňských fotbalistů. Na stránkách pražského vydání Deníku zase odborářskou demonstraci trumfoval jiný pochod – recesistický průvod zombií. A jakpak nás informovaly serióznější deníky? Hospodářské noviny daly přednost informaci o tom, kdo se vrátí do čela České pošty. Lidové noviny se zaměřily na srovnání rychlosti mezi soudy v Praze a Brně. A pro MF Dnes bylo hlavní zprávou zjištění z průzkumů veřejného mínění, že 73 % Čechů nechce dopřát řidičům ani jedno pivo za volantem… Demonstrantům, kteří se chovají násilně, se často vytýká, že škodí myšlence, již chtěli podpořit. Po upozadění protestu odborářů ve většině deníků se ale vkrádá na mysl otázka, zda to není naopak. Neškodí nakonec své věci nejvíce lidé, kteří demonstrují slušně, nenásilně a pokojně – a z jejich názoru se proto nestane Událost či Zpráva?
