Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
NP č.448 > FejetonNa sv. BernardýnaJan Stern
Každým rokem v tomto čase na tomto místě dochází ke skandální nespravedlnosti. Horem dolem probírají se tu Vánoce, s jejich koulemi, svíčkami, rozvíjejícími se poupátky a jinými proprietami, nad nimiž se freudiáni pošklebují, a upozaděn přitom zůstává Silvestr za Vánocemi vzápětí následující. A protože další číslo Nového Prostoru vychází vždy až v lednu, nikdy na něj na chudáka nedojde.
Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Nejčtenější články z tohoto čísla
Mezi „ano“ a „ne“ / Marta Harasimowicz
> NP č.448 > Kultura | Divadlo
Přemíra otázek, přetlak rad a jedna nevěsta v den svatby.
číst dále
V kostce / Rad Bandit
> NP č.448 > Kultura | Literatura
Některou z poruch autistického spektra trpí dle vědců v současné době asi jedno procento lidí. V posledních letech jejich počet z nejasných důvodů narůstá. Jak by se žilo ve světě, ve kterém by všichni byli autisty?
číst dále
Přání prodejců / Tomáš Havlín
> NP č.448 > Uličníci
číst dále
Co se musí zlomit? / Rad Bandit
> NP č.448 > Kultura | Film
Genderová identita nabízí na jednu stranu barevnější zkušenost, na druhou stranu průšvih. V podání švédského filmu Něco se musí zlomit se průšvihům dá postavit čelem.
číst dále
Nejčtenější články autora
1985 / Jan Stern
> NP č.512 > Fejeton
Léto roku 1985 jsem trávil v tiché vesničce za Prahou. Centrem nedění zde byla malá samoobsluha Jednota a hospůdka u fotbalového hřiště, kde na stěně visel umaštěný zažloutlý plakát Jiřího Korna s nápisem Pragokoncert. Tam jsem chodil každé poledne na guláš a limonádu Broňa.
číst dále
Žádný sex ve výtahu / Jan Stern
> NP č.524 > Fejeton
Tvořit civilizaci, dát najevo „zde končí divočina a začíná kultura“, to je umění, kterému se lidé těžce učí tisíce let. Prozatím se ovšem neshodli na stylu.
číst dále
Moc bezmocných / Jan Stern
> NP č.497 > Fejeton
Možná byste to do mě neřekli, ale já mám vysokou školu. Ne moc vysokou, takže jsem skončil u fejetonů, a nikoli u vědeckých studií, ale vejška to přece jenom byla. A učili jsme se tam hlavně o masových médiích. Povídali jsme si tehdy hlavně o tom, jestli jsou mocná, anebo nikoli. Dnes, kdy masomédia byla převálcována sociálními sítěmi, „informačními bublinami“, „postfakty“ a těmahle věcma, už je to samozřejmě jasné. Ale tenkrát, za mého mládí, kdy letěly Oasis, Cranberries a Unie svobody, to ještě nebylo tak zřejmé. Tehdy se ještě debatovalo o této věci vášnivě.
číst dále
Peklie, peklíčko / Jan Stern
> NP č.458 > Fejeton
Já jako fejetonista nejsem k ničemu zavázán.
Na rozdíl od svých kolegů nejsem povinen
zaznamenávat podstatné rysy epochy. Když
chci, můžu psát klidně o beďarech. A můj
pravidelný čtenář ví, že chci nezřídka. Leč
občas se v epoše utrhne cosi tak podstatného,
občas mineme tak epochální civilizační
milník, že mi to nedá a začnu se hnípat
v něm, namísto v pupíncích. A dnes je právě
ta chvíle. Nemohu totiž nezaznamenat, že
do našeho světa sestoupilo takřečené selfie,
neboli selfíčko.
číst dále
