Ticho je dráždivé. Mlčet a nic neříkat, v tom cítíte vzdor toho druhého, snad i truc. Ticho provokuje, protože mlčení v sobě nese napětí. A nebo uvolnění. To záleží na tom, kdo mlčí a kde a proč a s kým. Když lidi vedle sebe mlčí, značí to absolutní souznění, anebo zásadní rozkol. Těžko něco mezi tím. Rudyard Kipling napsal, že slova jsou pro lidi jako droga. Proto nás tichá abstinence tak dráždí, proto i často říkáme víc, než je třeba. Kdo kdy zažil třeba na táboře bobříka mlčení, určitě si to napětí, ten elektrizující den pamatuje dodnes. My jsme si při přípravě tohohle tématu v redakci taky dali – aspoň na jeden den – bobříka mlčení a zkusili si výlet do lesů zcela mlčky a beze slov. V podstatě banální příhoda, ale budeme si to asi všichni pamatovat déle než mnoho jiných, třeskutějších reportáží.
Mnoho se nemluvilo ani na návštěvě u Miroslava Bartáka, jehož ilustrace doprovázejí tohle vydání. Tichý pán, klasik české ilustrace, jehož kreslené vtipy tak skvěle fungují právě proto, že jsou zcela beze slov. Mluvil pomalu, vážil slova a čas s ním plynul zcela jinak. A když se rozhovořil, vyprávěl nám třeba o tom, jak s kolegy ilustrátory strašně rád jen tak mlčí. Novináři bývají z nemluvného respondenta trochu nervózní, ale mlčenlivost pana Bartáka byla z druhu těch uklidňujích.
Naopak na návštěvě u lidí z Hands Dance se mluvilo hodně. Hands Dance překládají písničky do znakové řeči pro neslyšící. Znakují texty a snaží se převést emoce a atmosféru hudby do pohybů tak, aby i ti, kteří neslyší, byli součástí celého koncertního prožitku. Takže jsme měli spoustu zvídavých a šťouravých otázek. Říká se, že ticho léčí. V tomhle případě jsme ale narazili na fascinující lidi, kteří pro změnu léčí ticho.
... a když už jsme u těch hrátek s klasickými úslovími, díky rozhovoru s biologem Danielem Fryntou jsme se dozvěděli, že zvířata rozhodně nejsou žádné „němé tváře". Vyprávěl nám o tom, jak se beze slov dorozumívají nejen mezi sebou, ale i jak se pokoušejí komunikovat s námi. „Ne vždycky, když se někdo ozývá a vydává akustický signál, zároveň mluví," říká pan Frynta původně o ptácích, ale my v tom tušíme hlubší a obecnější pravdu, která se týká i lidí. Což nás přivádí ke skvělé povídce herce a komika Petra Vydry, který pro nás...
Vidíte, zase spousta slov. Asi je nejlepší čas ukončit tenhle úvod, dokud se sem ještě vejde a my mu nepřidáme ještě stránku. Užijte si toto čtení, všechna ta naše pečlivě volená a skládaná slova, která mají vyjádřit fascinující rozměry „beze slov".
