Chtěli zabránit stavbě předražené radnice, jejíž cena může dosáhnout skoro až jedné miliardy, ač by podobná investice byla patrně možná za polovic. Po několika měsících sbírání odevzdali iniciátoři referenda do podatelny 356 petičních archů s 3865 podpisy. Zkontrolovat a orazítkovat kopie trvalo dvěma úřednicím skoro hodinu…
Stalo se, co mohli iniciátoři petice čekat. Přišly výmluvy a snaha referendum zpochybnit všemi možnými i nemožnými obezličkami. Otázky, o nichž se má hlasovat, nejsou podle zastupitelů dobře položené. Bude to muset přezkoumat soud, takže se ještě uvidí, zda z onoho půlmiliardového rozdílu v ceně někdo pamatoval i na „slepou“ spravedlnost – a zda se tato spravedlnost nechá koupit.
Stalo se ovšem i něco, co se tak úplně čekat nedalo. Ti signatáři petice, kteří se podepsali omylem, aniž by měli trvalé bydliště na Praze 7, obdrželi poštou složenku na pětisetkorunovou pokutu. Neoprávněným podpisem petice se dopustili přestupku – a tak radnice neváhala a vychutnala si je. Když jí chtějí zkazit kšeft, ať za to zaplatí.
Bylo by zajímavé vidět úředníky ověřující adresu po adrese a vědět, kolik touto bohulibou prací strávili času. Vzkaz je každopádně jasný: Raději se neangažujte, radši ani nepodepisujte žádné petice, mohlo by se vám to nevyplatit. Takové šíření běloruské mentality, ale pěkně v lokálních, kocourkovských proporcích.
